Prašný most
| Prašný most | |
|---|---|
 Prašný most | |
| Základní údaje | |
| Kontinent | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Kraj | Hlavní město Praha |
| Město | Praha |
| Doprava | silniční a pěší |
| Přes | Jelení příkop |
| Souřadnice | 50°5′29,04″ s. š., 14°23′55,32″ v. d. |
| Mapa | |
 | |
| Další data | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prašný most je bývalý most na Hradčanech, v současnosti násep, přes nějž vede jediná přístupová cesta ze severní strany k Pražskému hradu, přes Jelení příkop tzv. Pacassiho bránou na druhé nádvoří.[1] V jeho těsné blízkosti se v ulici U Prašného mostu nachází jízdárna Pražského hradu. Názvem Prašný most se označuje též křižovatka a tramvajová zastávka u severního konce ulice U Prašného mostu.
Prašný most přes Jelení příkop
[editovat | editovat zdroj]
První most v těchto místech přes Jelení příkop s potokem Brusnicí nechal postavit roku 1535 (v letech 1534–1538) Ferdinand I. Habsburský, aby tak spojil Pražský hrad s nově budovanou Královskou zahradou s letohrádkem. Tento most byl dřevěný, zakrytý střechou a stál na šesti kamenných pilířích. Původně býval uváděn jako Dlouhý most, ujalo se však jméno podle mlýna na střelný prach, který se nacházel pod mostem.[2] Objevují se i další zdůvodnění názvu „Prašný most“ – jako důvod pojmenování se podle Jaroslava Schallera uvádí,[2] že se pod střechou mostu usazoval prach,[3][pozn. 1] nebo mohl souviset se střelným prachem, který se skladoval v sousední Prašné věži (Mihulce).[4] Most již roku 1541 shořel při velkém požáru Malé Strany a Hradčan a brzy poté byl obnoven.
Most dále upravoval a opravoval Ulrico Aostalli v 16. století, o pozdějších úpravách chybí zprávy, ale podle kresby z 1. poloviny 18. století měl tehdy podobu kryté dřevěné chodby na zděných pilířích.[2] Za válek o nástupnictví Marie Terezie byla roku 1742 střecha mostu poškozena francouzskou dělostřelbou. Most byl celkově v natolik špatném stavu, že mostovka byla pokryta vrstvou hnoje, který most chránil před otřesy přejíždějících povozů.[4] Až za sedmileté války roku 1757 jej zasáhla a zapálila pruská puma.
V letech 1769–1770 byl na jeho místě zbudován mohutný násep o délce asi 90 metrů s tunelem (tzv. Tereziánskou štolou) pro potok Brusnici. Tento násep se zachoval dodnes.
V době působení prezidenta Václava Havla došlo k zatím poslední proměně valu, když v rámci zpřístupňování Pražského hradu veřejnosti byly obě části rozděleného Jeleního příkopu spojeny. V letech 1999–2002 byla původní štola pro Brusnici v délce 84 metrů upravena i pro pěší.[5] Autorem tohoto řešení je architekt Josef Pleskot, který za toto řešení získal v roce 2003 užší nominaci na Evropskou cenu za architekturu a v roce 2004 cenu Brick Award.
Dnešní přemostění není přímo oficiálně pojmenováno. Tvoří nejjižnější část ulice U Prašného mostu (v 18. století Jaroslav Schaller název uváděl jako Prašnomostecká, do roku 1870 je uváděn název Za Prašným mostem),[3] která směřuje ke křižovatce Prašný most.
Křižovatka Prašný most
[editovat | editovat zdroj]Rovněž křižovatka ulic Svatovítská, U Prašného mostu a Milady Horákové se tradičně označuje názvem Prašný most.[6] Do křižovatky jsou od roku 2015 zaústěny tunelové rampy Městského okruhu.[6] Název Prašný most nesou i tramvajové zastávky v její blízkosti; v letech 1929 a 1939 byl název uváděn „U Prašného mostu“ podle ulice, která do křižovatky od jihu ústí, v roce 1948 již byly zastávky uváděny pod dnešním názvem „Prašný most“.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ve prospěch této etymologie svědčí, že německý název mostu byl Staubbrücke a nikoli *Pulverbrücke.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Marie Terezie na Pražském hradě (1717–1780): Prašný most
- ↑ a b c Vlček, Pavel a kol. Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany. Praha, Academia 2000. ISBN 80-200-0832-2
- ↑ a b M. Lašťovka, V. Ledvinka a kol.: Pražský uličník. Encyklopedie názvů pražských veřejných prostranství. 2. díl (O–Ž), Libri, Praha, 1998, heslo U Prašného mostu, str. 315–316
- ↑ a b DUDÁK, Vladislav; RÝPAR, Vít. Praha mosty spojená. Praha: Cattacan, 2020. 352 s. ISBN 978-80-88349-20-4. S. 66.
- ↑ Petr Zázvorka: Průchod valem Prašného mostu, 4stav.cz, 4. 12. 2008
- ↑ a b MO Myslbekova- Prašný most (Blanka) Archivováno 25. 9. 2015 na Wayback Machine., městská část Praha 6,
- ↑ Pavel Fojtík, Stanislav Linert, František Prošek: Historie městské hromadné dopravy v Praze, Dopravní podnik hl. m. Prahy a. s., 3., doplněné vydání, Praha 2005, ISBN 80-239-5013-4, mapy tramvajové sítě v různých obdobích
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Dušan Josef, Prašné mosty přes Jelení příkop a v Dejvicích Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine., Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, nedatováno, knižně vyšlo v nakladatelství Libri, Praha, 1999 a 2002
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prašný most na Wikimedia Commons - Prašný most, Atlas Česka, nedatováno, autor neuveden
