Práznovce
| Práznovce | |
|---|---|
 | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°34′ s. š., 18°12′50″ v. d. |
| Nadmořská výška | 168 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Nitranský |
| Okres | Topoľčany |
| Tradiční region | Horní Nitra |
  Práznovce | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 11,4 km² |
| Počet obyvatel | 977 (2023)[1] |
| Hustota zalidnění | 85,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Jaroslav Blina |
| Vznik | 1183 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 038 |
| PSČ | 955 01 (pošta Topoľčany 1) |
| Označení vozidel (do r. 2022) | TO |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Práznovce jsou obec na Slovensku v okrese Topoľčany v Nitranském kraji. Žije zde 977[1] obyvatel.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Střední Ponitří bylo osídleno již ve středním paleolitu, v neolitu se v povodí řeky Nitry začala usazovat kmenová společenství rolnické civilizace. V katastru obce byla objevena sídliště volutové a lengyelské kultury. Z období přelomu tisíciletí byly v obci nalezeny laténsko-dácké nálezy dokládající soužití původního obyvatelstva s Kelty.[2]
Ve středověku byla tato oblast, stejně jako celé Ponitří, osídlena Slovany. Území obce Práznovce patřilo do oblasti Nitranského knížectví a následně po jeho dobytí (833) do správy Velkomoravské říše. Po připojení Slovenska k Uhersku se území stalo součástí Nitranského komitátu. Z tohoto období se v Kostoleci dochovaly základy románského kostela. Podle tradice se v této lokalitě nacházelo první osídlení na území obce.[2]
První písemná zmínka o zemanské osadě je z roku 1183 v listině papeže Lucia III., v níž papež potvrdil právo nitranských kanovníků vybírat v obci desátky.[3][4][5] Práznovce jako ves je doložena v roce 1287,[3] původně patřily k Nitranskému hradu, později Matúši Čákovi.[6] Nejpozději od roku 1326 patřila Práznovským (též Praznovskovci, Praznovszky, Práznovský, Praznóci atd.)[3] Dějiny obce v době Zikmunda Lucemburského byly poznamenány boji Práznovských s okolními šlechtici, zejména s vlivnějším rodem Štítnických, a podle soukromých výzkumů, které vydala obec Práznovce, se rod Práznovských dochoval až do současnosti.[7] Její historie není s obcí v pozdějším období spojena,obec vlastnily další rody, například Bošáni, Bačkady a Erdődy.[3]
V roce 1245 se připomíná ves Hornouc (Horňany, Horné Práznovce), kterou založili Práznovci.[8] Poté, co byla zpustošena loupežníky, se její obyvatelé přestěhovali do obce Práznovce. V roce 1556 je v Práznovcích uváděn mlýn[3] a ves odváděla daň z 6 port. V roce 1715 měla 8 domácností, v roce 1778 zde žilo 9 zemanských, 9 poddanských a želiarských domácností. V roce 1828 žilo v 38 domech 267 obyvatel.[6]
Většina obyvatel se v 19. století zabývala zemědělstvím, část řemesly. První zmínka o škole v Práznovcích pochází z roku 1863, přičemž již předtím v obci existovala starší římskokatolická lidová škola. Nová škola byla postavena v roce 1928.[9] Za první Československé republiky pracovala většina obyvatel na velkostatku a v roce 1942 na regulaci řek Nitry a Bebravy. V roce 1954 bylo v obci založeno JRD.[3]
V letech 1976–1996 byla obec připojena k Topoľčanům. Po osamostatnění se její název změnil z Praznovce na Práznovce.[10]
V roce 1997 se v obci začal stavět nový římskokatolický kostel, jehož základní kámen zasvětil Panně Marii Růžencové papež Jan Pavel II. při své první návštěvě Slovenska v Bratislavě v roce 1990. Obec patří do farnosti Bošany,[11] od roku 1969 v obci působí kulturní soubor Práznovanka.[12]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Obec se nachází ve východní části Nitranské pahorkatiny, na rozsáhlém náplavovém kuželu mezi vodními toky Nitra, Dršňa a Vyčoma. Součástí katastru je i lesní oblast v pohoří Tríbeč.[3][13]
Obec se nachází na rozhraní teplých a mírně teplých klimatických oblastí. Podnebí je mírně vlhké s průměrnými srážkami 700 mm v pahorkatině a 800 mm v horách. Území odvodňuje řeka Nitra, do které se v katastru obce vlévají řeky Bebrava a Vyčoma. Jižní částí katastru protéká také potok Dršňa.[14]
Nadmořská výška v centru obce je 169 m n.m. Pohybuje se od 164 m n.m. v části Nitrianské pahorkatiny až po 727 m n.m. v pohoří Tribeč. Území v pahorkatině je tvořen mladšími terciérními sedimenty, zatímco svahy Tríbeče jsou tvořeny krystalickými horninami a triasovými kvarcity. V horské části území je vegetace tvořena dubohabrovými lesy a bučinami s občasným zastoupením smrku.[3][13]
Celková rozloha území obce je 11,4349 km², z toho v roce 2020 připadalo 42 % na zemědělskou půdu. Celkové využití půdy (2020): 39 % orná půda, 2 % zahrady, 51 % lesy.[15] V roce 2023 připadalo 478,73 ha na zemědělskou půdu, z toho 444,98 ha byla orná půda, 23,81 ha zahrady, a 8,44 ha travnatý porost. Lesy zaujímaly 584,83 ha, vodní plochy 18,55 ha a zastavěná plocha a nádvoří 42,41 ha.[16]
Katastrální území obce sousedí:[17][18]
| Krušovce, | Krnča | |
.svg)
|
Zlatno | |
| Topoľčany, | Velčice |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Práznovce na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online.
- ↑ a b Najstaršie dejiny. www.praznovce.sk [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-11. (slovensky)
- ↑ a b c d e f g h PRAZNOVCE. In: Vlastivedný slovník obcí na Slovensku. Zväzok II. Bratislava : Veda, 1977. S. 437 – 438.
- ↑ Práznovce.. Bratislava: Ottovo nakladateľstvo, 2008. 414 s. ISBN 978-80-7360-668-8. In: Ottova praktická encyklopédia Slovensko.
- ↑ KOREC, Ján Chryzostom. Cirkev v dejinách Slovenska. Bratislava: Lúč, 1997. 186 s. ISBN 80-7114-118-6.
- ↑ a b Práznovce – História. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné online.
- ↑ Rod Práznovszkých. www.praznovce.sk [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-11. (slovensky)
- ↑ LUKAČKA, Ján. Tri svetlé desaťročia v dejinách zaniknutej stredovekej osady Horňany. Studia historica Tyrnaviensia. Trnava: Katedra histórie Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity, 2014, roč. 16, čís. 1, s. 48–55. ISSN 2729-8760.
- ↑ Školstvo. www.praznovce.sk [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-11. (slovensky)
- ↑ Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné online.
- ↑ Filiálka Práznovce. bosany.fara.sk [online]. 2023-08-10 [cit. 2025-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ DH Práznovanka. www.praznovce.sk [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-10. (slovensky)
- ↑ a b Práznovce. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-19.
- ↑ ŠUPA, Vladimír. Prírodné pomery. www.praznovce.sk [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-11. (slovensky)
- ↑ Práznovce. slovenskovkocke.sk [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Práznovce. mojaobec.statistics.sk [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné online.
- ↑ Práznovce. www.sodbtn.sk [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné online.
- ↑ Práznovce, okres Topoľčany. mapa.zoznam.sk [online]. [cit. 2025-03-02]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Práznovce na Wikimedia Commons
