Přeskočit na obsah

Práva transgenderových lidí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Právní postavení transgender lidí se ve světě značně liší. Některé země přijaly zákony na ochranu práv transgender osob, jiné však jejich pohlavní identitu nebo projevy kriminalizují. V mnoha případech čelí transgender osoby diskriminaci v zaměstnání, bydlení, zdravotní péči a dalších oblastech života.

Transgender osoba je osoba, jejíž genderová identita neodpovídá pohlaví, které jí bylo připsáno při narození a genderové roli, která je s tímto pohlavím spjata. Do kategorie transgender lidé spadají trans muži (muži, kterým bylo při narození připsáno ženské pohlaví), trans ženy (ženy, kterým bylo při narození připsáno mužské pohlaví) a nebinární lidé (lidé, kteří se necítí ani jako muži, ani jako ženy, případně jako oboje či něco mezi, bez ohledu na jejich pohlaví připsané po narození).

Transgender lidé mohou chtít změnit své jméno či úřední pohlaví tak, aby odpovídalo jejich genderové identitě. Velmi důležité je taky to, aby měli v případě zájmu přístup k gender afirmující péči, což může zahrnovat lékařské zásahy, jako substituční hormonální terapii či různé chirurgické zákroky, ale i více každodenní věci, jako např. změnu účesu či pořízení nového oblečení odpovídajícího genderové roli. Měli by také mít právní ochranu před diskriminací, nenávistnými útoky a tzv. "konverzní terapií", což je neetická metoda mající za cíl zvrátit něčí sexuální orientaci či genderovou identitu, požadovaný efekt nemá a pouze lidi podstupující tuto metodu traumatizuje.

V celosvětovém měřítku většina právních systémů uznává dvě tradiční genderové identity a sociální role, muže a ženu, ale má tendenci vylučovat jakékoli jiné rodové identity a projevy. Existují však země, které zákonem uznávají třetí rod. Tento třetí rod je často spojován s nebinaritou. V současné době dochází k většímu pochopení šíře variací mimo typické kategorie "muž" a "žena" a do literatury se dostává mnoho nových označení, včetně pangender, genderqueer, polygender a agender.

Většina otázek týkajících se práv trans* osob je obecně považována za součást rodinného práva, zejména otázky manželství a otázka, zda trans* osoba může využívat výhod partnera.

Míra právního uznání trans* osob se ve světě značně liší. Mnoho zemí nyní právně uznává změnu pohlaví tím, že povoluje změnu zákonného pohlaví v rodném listě jednotlivce.[1] Někteří transgender lidé podstupují chirurgické zákroky ke změně svého těla, někteří mění své tělo substituční hormonální terapií. Právní status takové zdravotní péče se liší. V mnoha zemích jsou některé z těchto úprav vyžadovány pro právní uznání. V několika z nich jsou právní aspekty přímo spojeny se zdravotní péčí, tj. stejné orgány nebo lékaři rozhodují o tom, zda osoba může ve své léčbě pokračovat, a následné procesy automaticky zahrnují obě záležitosti. V jiných jsou tyto lékařské postupy nezákonné.

V některých právních řádech mohou transgender lidé využívat právního uznání na základě zastaralé lékařské diagnózy "transsexualismu", v jiných zemích se používá novější diagnóza "genderová dysforie"[2] či "genderový nesoulad"[3].

Legislativní úsilí o uznání genderové identity

[editovat | editovat zdroj]

Národní úroveň

[editovat | editovat zdroj]
Stát Datum Název právní úpravy Horní sněmovna Dolní sněmovna Hlava státu Výsledek
Ano Ne Ano Ne
Japonsko Japonsko Červenec 2003 Zákon o zvláštních případech při zacházení s pohlavím u osob s poruchou pohlavní identity[4] Schváleno Schváleno Podepsáno Ano Ano
Spojené království Spojené království Červenec 2004 Zákon o uznaní pohlavní identity[5] 155[6] 57 357[7] 48 Podepsáno Ano Ano
Španělsko Španělsko Březen 2007 Zákon o rodové identitě[8] Schváleno Schváleno Podepsáno Ano Ano
Uruguay Uruguay Listopad 2009 Zákon o rodové identitě[9] 20 0 51 2 Podepsáno Ano Ano
Argentina Argentina Květen 2012 Zákon o rodové identitě[10] 55 0 167 17 Podepsáno Ano Ano
Dánsko Dánsko Září 2014 Zákon o uznání rodové identity[11] — Schváleno Podepsáno Ano Ano
Malta Malta Duben 2015 Zákon o rodové identitě, rodovém vyjádření a pohlavních charakteristikách[12] — Schváleno Podepsáno Ano Ano
Kolumbie Kolumbie Červen 2015 Zákon o uznání rodové identity (Dekrét 1227)[13][14][15] Schváleno Schváleno Podepsáno Ano Ano
Irsko Irsko Červenec 2015 Zákon o uznání rodové identity[16] Schváleno Schváleno Podepsáno Ano Ano
Polsko Polsko Září 2015 Zákon o rodové identitě[17] Schváleno 252 158 Vetoed Ne Ne
Vietnam Vietnam Listopad 2015 Zákon o právech transrodových osob[18][19] — Schváleno Podepsáno Ano Ano
Ekvádor Equádor Únor 2016 Zákon o občanském registru (uznání rodové identity v právních dokumentech)[20][21] — 82 1 Podepsáno Ano Ano
Bolívie Bolívie Květen 2016 Zákon o rodové identitě[22][23][24] Schváleno Schváleno Podepsáno Ano Ano
Norsko Norsko Červen 2016 Zákon o rodové identitě[25][26][27][28] — 79 13 Podepsáno Ano Ano
Francie Francie Listopad 2016 Zákon o rodové identitě (zakazuje sterilizace)[29][30][31] Schváleno Schváleno Podepsáno Ano Ano
Indie Indie Leden 2014 Zákon o (ochraně práv) transrodových osobách, 2016[32][33][34] Schváleno Schváleno Podepsáno Ano Ano
Kanada Kanada Červen 2017 Zákon o doplnění Kanadského zákona o lidských právech a Trestního zákonníku[35] Schváleno Schváleno Podepsáno Ano Ano
Belgie Belgium Červenec 2017 Zákon o rodové identitě (zakazuje sterilizace)[36][37] — Schváleno Podepsáno Ano Ano
Řecko Řecko Prosinec 2017 Zákon o rodové identitě (zakazuje sterilizace)[38][39] — 171 114 Podepsáno Ano Ano
Pákistán Pákistán Květen 2018 Zákon o (ochraně práv) transrodových osobách[40][41][42] Schváleno Schváleno Podepsáno[43] Ano Ano
Portugalsko Portugalsko Červenec 2018 Zákon o rodové identitě (rozšíření o právo na sebeurčení)[44][45][46][47][48] — 109 106 Podepsáno Ano Ano
Lucembursko Lucembursko September 2018 Zákon o rodové identitě (zakazuje sterilizaci)[49][50] — 57 3 Podepsáno Ano Ano
Uruguay Uruguay Říjen 2018 Integrální zákon o rodové identitě (rozšíření: sebeurčení)[51][52] Schváleno Schváleno Podepsáno Ano Ano
Chile Chile Listopad 2018 Zákon o rodové identitě[53][54][55] 26 14 95 46 Podepsáno Ano Ano
Island Island Prosinec 2019 Zákon o rodové autonomii[56][57][58] — 45 0 Podepsáno Ano Ano
Španělsko Španělsko Únor 2023 Zákon o rodové identitě (rozšíření: sebeurčení)[59] — Schváleno Podepsáno Ano Ano
Skotsko Skotsko Prosinec 2022 Zákon o reformě uznání rodové identity (Skotsko)[60][61] — 86 39 V procesu schvalování
Thajsko Thajsko Neznámé Zákon o rodové identitě — V procesu schvalování
Brazílie Brazílie Neznámé Zákon o rodové identitě[62] — V procesu schvalování
Kostarika Kostarika Neznámé Zákon o uznání rodové identity a rovností před zákonem[63][64][65][66] — V procesu schvalování
Salvador El Salvador Neznámé Zákon o rodové identitě[67] — V procesu schvalování
Peru Peru Neznámé Zákon o rodové identitě[68] — V procesu schvalování
Švédsko Švédsko Neznámé Zákon o rodové identitě[69] — V procesu schvalování

Legislativní snahy o zrušení uznání genderové identity

[editovat | editovat zdroj]

Národní úroveň

[editovat | editovat zdroj]
Stát Datum Název právní úpravy Horní sněmovna Dolní sněmovna Hlava státu Výsledek
Ano Ne Ano Ne
Maďarsko Maďarsko Květen 2020 O změnách některých správních zákonů a o bezúplatném převodu majetku (T/9934), Článek 33[70][71][72] — 134 56 Podepsáno Ano Ano
Slovensko Slovensko Květen 2023 Zákon o rodném čísle (Úprava zákona 301/1995)[73] — — — —

Státní úroveň (USA)

[editovat | editovat zdroj]
Stát Datum Název právní úpravy Horní sněmovna Dolní sněmovna Hlava státu Výsledek
Ano Ne Ano Ne
Idaho Idaho Červenec 2020 Sněmovní zákon 509, Zákon týkající se vitálních statistik 27 6 53 16 Podepsáno Ano Ano

Ano Zrušeno soudním rozhodnutím v srpnu 2020[74][75][76]

Zákony týkající se vyjádření genderové identity podle země nebo území
     Tranzice legální, nevyžaduje operaci
     Tranzice legální, vyžaduje operaci
     Bez možnosti tranzice
     Neznámé
Uznávání nebinarity / třetího rodu podle země nebo území
     Možnost dobrovolného zvolení pro nebinární / třetí rod.
     Možnost zvolení jenom pro intersex lidi
     Standard třetí rod
     Standard pro intersex
     Nebinarita / třetí rod bez právního uznání / chybí data

Afrika

[editovat | editovat zdroj]

Jihoafrická republika

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Jihoafrické republice

Jihoafrická ústava zakazuje diskriminaci na základě pohlaví, genderu a sexuální orientace (mimo jiné). Ústavní soud uvedl, že "sexuální orientace" zahrnuje i transgenderovost.[77]

V roce 2003 přijal parlament Zákon o změně popisu pohlaví a statusu pohlaví, který umožňuje transgender osobě, která podstoupila lékařskou nebo chirurgickou změnu pohlaví, požádat ministerstvo vnitra o změnu popisu pohlaví v rodném listě. Po změně rodného listu jim může být vydán nový rodný list a doklad totožnosti a jsou "pro všechny účely" považovány za osoby nového pohlaví[78].

Egypt

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Egyptě

Transgender lidé čelí v Egyptě, konzervativním muslimském státě, značnému společenskému stigmatu vůči LGBT+ komunitě. Podle organizace Human Rights Watch však zákrok změny pohlaví není v Egyptě nezákonný, nicméně komplikace a stigmatizace způsobují, že trans* osoby jsou vystaveni psychickým a fyzickým útokům a mučení. Statistiky trestných činů spáchaných na trans* komunitě údajně nejsou k dispozici, protože v minulosti nebyly hlášeny[79][80].

Botswana

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Botswaně

V září 2017 rozhodl Nejvyšší soud Botswany, že odmítnutí registrátora národní registrace změnit trans muži pohlavní označení bylo "nepřiměřené a porušilo jeho ústavní práva na důstojnost, soukromí, svobodu projevu, rovnou ochranu zákona, svobodu před diskriminací a svobodu před nelidským a ponižujícím zacházením". LGBT+ aktivisté rozsudek oslavovali a označili ho za velké vítězství.[81][82] Botswanská vláda nejprve oznámila, že se proti rozsudku odvolá, ale v prosinci se rozhodla, že se neodvolá, a dodala dotyčnému trans muži nový doklad totožnosti, který odráží jeho pohlavní identitu.[90] Podobný případ, kdy trans žena usilovala o změnu svého genderového označení na ženu, byl projednáván v prosinci 2017. Vrchní soud rozhodl, že vláda musí uznat její rodovou a pohlavní identitu.[83] Své vítězství věnovala "každé trans* osobě v Botswaně"."

Asie

[editovat | editovat zdroj]

Čína

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Číně

"V roce 2009 čínská vláda znemožnila nezletilým změnu jejich oficiálně uvedeného pohlaví s tím, že k podání žádosti o revizi občanského průkazu a registraci k pobytu je nutná operace změny pohlaví, která je dostupná pouze osobám starším dvaceti let [84]. Počátkem roku 2014 začala provincie Šan-si umožňovat nezletilým podat žádost o změnu s doplňujícími údaji z občanského průkazu jejich opatrovníka. Tento posun v politice umožňuje, aby byla manželství po operaci uznána jako heterosexuální, a tudíž legální. [85] Transgender mládež v Číně čelí mnoha výzvám. Podle jedné studie čínští rodiče uvádějí, že 0,5 % (1:200) jejich chlapců ve věku 6-12 let a 0,6 % (1:167) dívek často nebo vždy "uvádí přání být druhého pohlaví". 0,8 % (1:125) vysokoškolských studentů ve věku 18 až 24 let, kterým bylo při narození určeno mužského pohlaví (jejich pohlaví/rod uvedený v občanském průkazu je mužský), uvádí, že "pohlaví/rod, které cítím ve svém srdci", je ženské, zatímco dalších 0,4 % uvádí, že jejich vnímané pohlaví je "jiné". Mezi osobami kterým bylo při narození určeno ženské pohlaví 2,9 % (1:34) uvedlo, že své pohlaví vnímají jako mužské, zatímco dalších 1,3 % uvedlo "jiné". [86]

Podle průzkumu provedeného Pekingskou univerzitou čelí čínské trans studentky silné diskriminaci v mnoha oblastech vzdělávání.[87] Segregace podle pohlaví se na čínských školách a univerzitách vyskytuje všude: při přijímání studentů (u některých speciálních škol, univerzit a oborů), v normách pro vzhled (včetně účesů a uniforem), v soukromých prostorách (včetně koupelen, toalet a kolejí), při fyzických zkouškách, vojenských školeních, odvodech, hodinách tělesné výchovy, zkouškách tělesné výchovy a testech tělesné zdatnosti. Čínští studenti jsou povinni účastnit se všech aktivit podle svého zákonného označení pohlaví, jinak budou potrestáni. V Číně je také obtížné změnit údaje o pohlaví u dosaženého vzdělání a akademických titulů, a to i po operaci změny pohlaví, což vede k diskriminaci zejména dobře vzdělaných transsexuálních žen[88][89] ."

Hongkong

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Hongkongu

Hongkongský odvolací soud rozhodl, že trans žena má právo vzít si svého přítele. Rozsudek byl vynesen 13. května 2013. [90][91] Dne 16. září 2013 prohlásila trans žena Eliana Rubashkyn, že byla diskriminována a sexuálně zneužívána celníky, včetně toho, že byla podrobena invazivní osobní prohlídce a bylo jí odepřeno použití ženské toalety, ačkoli hongkongští úředníci tato obvinění popřeli.[92][93] Po propuštění požádala o status uprchlíka a Vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) jí jej udělil, čímž se stala fakticky osobou bez státní příslušnosti čekající na přijetí do třetí země[94][95]. V únoru 2023 rozhodl Konečný odvolací soud, že vládní požadavek na úplnou změnu pohlaví za účelem aktualizace pohlavní identity v průkazech totožnosti je protiústavní a nepřijatelně zatěžující[96][97]. Ani do května 2023 však nebylo rozhodnutí uvedeno v praxi[98] .

Indie

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Indii

V dubnu 2014 indický Nejvyšší soud prohlásil transrodov0 osoby za "třetí pohlaví" v indickém právu.[99][100][101] Trans komunita v Indii (tvořená hidžry a dalšími) má v Indii a v hinduistické mytologii dlouhou historii.[102][103][pozn. 1]

Zákon o transgender osobách (ochrana práv), 2019, byl schválen parlamentem v listopadu 2019 a vstoupil v platnost 11. ledna 2020. Chrání transgender osoby před diskriminací ve vzdělávání, zaměstnání a zdravotní péči. Uznává pohlavní identitu jednotlivce a v zákoně jsou ustanovení o vydání osvědčení s novou pohlavní identitou. Mezi některými členy trans komunity se objevily výhrady, a to jak ohledně obtížnosti získání certifikátu, tak kvůli nedostatečné informovanosti a necitlivosti místních veřejných činitelů k této problematice. [105] Proti zákonu se objevily protesty LGBTQ+ komunity s tvrzením, že zákon trans komunitě ubližuje, místo aby jí pomáhal. Protestující si všimli ustanovení o certifikaci, ale kritizovali skutečnost, že by to vyžadovalo registraci u vlády, aby mohli být tito lidé uznáni za transgender. Kritizovali také inherentní nerovnost v obrovských rozdílech v trestech za stejný trestný čin, např. sexuální zneužití, spáchaný na transgender nebo cisgender osobě[106].

Írán

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Íránu

Od poloviny 80. let 20. století byly transgender osoby oficiálně uznány vládou a mohly podstoupit operaci změny pohlaví. Oficiálně vydal vůdce íránské islámské revoluce ajatolláh Ruholláh Chomejní fatvu, v níž prohlásil operaci změny pohlaví za přípustnou pro "diagnostikované trans binární osoby"[107][108][109] Vláda poskytuje až polovinu nákladů těm, kteří potřebují finanční pomoc, a změna pohlaví je uznána v rodném listě.[110] Navzdory tomu se íránští transsexuálové setkávají ve společnosti s diskriminací.[111] Íránská společnost na podporu osob s poruchou pohlavní identity (نجمن), kterou v roce 2007 založila Maryam Khatoon Molkara, se zaměřuje na podporu osob s poruchou pohlavní identity. حمایت از بیماران مبتلا به اختلالات هویت جنسیایران) je hlavní íránskou organizací pro práva trans lidí .[112]

Kromě toho íránská vláda reaguje na homosexualitu nátlakem na lesby a gaye, kteří ve skutečnosti nejsou transgender, aby podstoupili změnu pohlaví.[113] Eshaghianův dokumentární film Be Like Others (Buďte jako ostatní) popisuje řadu příběhů íránských gayů, kteří se domnívají, že změna pohlaví je jedinou možností, jak se vyhnout dalšímu pronásledování, vězení nebo popravě.[114] Maryam Khatoon Molkara - která přesvědčila Chomejního, aby vydal fatvu o trans binárnosti - potvrdila, že někteří lidé, kteří podstoupí operaci, jsou spíše homosexuálové než trans binární osoby[115].

Japonsko

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Japonsku

Japonský národní parlament 10. července 2003 jednomyslně schválil nový zákon, který umožňuje trans binárním osobám změnit své zákonné pohlaví. Jmenuje se 性同一性障害者の性別の取扱いの特例に関する法律 (Zákon o zvláštních případech nakládání s pohlavím pro osoby s poruchou pohlavní identity)[116][117][118] Zákon, účinný od 16. července 2004, má však kontroverzní podmínky, které vyžadují, aby žadatelé byli svobodní a bezdětní. Dne 28. července 2004 rozhodl rodinný soud v Naha v prefektuře Okinawa rozsudek dvacetileté trans ženě, který povolil změnu pohlaví v jejím záznamu v rodinném registru neboli koseki z mužského na ženské. Obecně se má za to, že se jednalo o první soudní schválení podle nového zákona. [119] Od roku 2018 jsou operace změny pohlaví hrazeny japonskou vládou, které jsou hrazeny z japonského národního zdravotního pojištění, pokud pacienti nepodstupují hormonální léčbu a nemají žádné jiné již existující onemocnění. Žadatelé však musí mít nejméně 20 let, být svobodní, neplodní, nemít děti mladší 20 let (v Japonsku věk plnoletosti) a také se podrobit psychiatrickému vyšetření, aby získali diagnózu "porucha pohlavní identity", v západních zemích (nověji) známou také jako rodová dysforie. Po jejím dokončení musí pacient uhradit 30 % nákladů na operaci.[120][121]

Malajsie

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Malajsii

V Malajsii neexistuje žádný právní předpis, který by trans binárním osobám výslovně umožňoval legální změnu pohlaví. Příslušnými právními předpisy jsou zákon o registraci narození a úmrtí z roku 1957 a zákon o národní registraci z roku 1959. Soudci proto v současné době uplatňují při výkladu zákona a určování pohlaví volnost. V této věci existují protichůdná rozhodnutí. Existuje případ z roku 2003, kdy soud povolil trans binární osobě změnit pohlaví uvedené v občanském průkazu a vydal prohlášení, že je žena[122][123]. v roce 2005 však v jiném případě soud odmítl změnit pohlaví trans osoby v občanském průkazu a rodném listě[122]. v obou případech se při definování právního pohlaví použil případ Spojeného království Corbett v Corbett.

Pákistán

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Pákistánu

V Pákistánu začali někteří členové LGBT komunity podstupovat operace na změnu pohlaví. Existují situace, kdy takové případy vyvolaly pozornost médií.[124] Rozhodnutí pákistánského Nejvyššího soudu v Láhauru z roku 2008 povolilo 28 leté Naureen podstoupit operaci změny pohlaví, ačkoli rozhodnutí se vztahovalo pouze na osoby, u nichž byla diagnostikována rodová dysforie.[125]

V roce 2009 vydal pákistánský nejvyšší soud rozhodnutí ve prospěch transgender lidí. V tomto přelomovém rozhodnutí se uvádí, že jako občané mají nárok na stejné výhody a ochranu zákona, a pákistánská vláda byla vyzvána, aby přijala opatření na ochranu trans binárních osob před diskriminací a obtěžováním.[126] Pákistánský předseda Nejvyššího soudu Iftikhar Chaudhry byl během svého funkčního období strůjcem významného rozšíření práv pákistánské transgender komunity.[127] V Pákistánu také existují antidiskriminační zákony v oblasti poskytování zboží a služeb pro transgender nebo nebinární osoby (známé jako Khuwaja Sira sira, hidžra nebo třetí pohlaví).[128][129]

V roce 2018 pákistánská vláda přijala zákon o ochraně práv transgender osob, který oficiálně stanovil zákonné právo transgender osob v Pákistánu se takto identifikovat a zavedl antidiskriminační zákony. Ty zahrnují uznání trans identity v právních dokumentech, jako jsou pasy, občanské průkazy a řidičské průkazy, spolu se zákazem diskriminace v zaměstnání, ve školách, na pracovištích, ve veřejné dopravě, ve zdravotnictví atd. Návrh zákona rovněž zahrnoval právo na dědictví v souladu se zvoleným pohlavím. Návrh zákona dále zavazuje pákistánskou vládu k vybudování ochranných center a bezpečných domů, které budou sloužit právě transgender komunitě v Pákistánu.[130]

Jordánsko

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Jordánsku

Kasační soud, nejvyšší soud v Jordánsku, povolil v roce 2014 trans ženě změnu jejího zákonného jména a pohlaví na ženské poté, co předložila lékařské zprávy z Austrálie. Vedoucí jordánského oddělení pro občanský stav a pasy uvedl, že na oddělení ročně dorazí dva až tři případy žádosti o úředné uznání změny pohlaví / rodu, všechny na základě lékařských zpráv a soudních příkazů.[131]

Filipíny

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva na Filipínách

Soudce filipínského Nejvyššího soudu Leonardo Quisumbing 12. září 2008 povolil 27 letému Jeffu Cagandahanovi změnu rodného listu, pohlaví a jména:

Respektujeme vrozený stav respondenta a jeho zralé rozhodnutí být mužem. Život je pro běžného člověka již tak těžký. Nezbývá než respektovat, jak se respondent se svým neobyčejným stavem vyrovnává, a pomoci mu tak ulehčit život s ohledem na jedinečné okolnosti tohoto případu. Vzhledem k tomu, že v této věci neexistuje zákon, nebude soud respondentovi diktovat ohledně tak soukromé vrozené záležitosti, jako je sexualita a životní preference člověka, a už vůbec ne ohledně toho, zda má podstoupit lékařskou léčbu, která by zvrátila mužský sklon v důsledku vzácného zdravotního stavu, vrozené hyperplazie nadledvin. Vzhledem k absenci důkazů, že respondent je "nesvéprávný", a vzhledem k absenci důkazů, které by prokazovaly, že klasifikace respondenta jako muže poškodí ostatní členy společnosti ... soud potvrzuje jako platný a oprávněný postoj respondenta a jeho osobní úsudek o tom, že je mužem.

Ze soudních záznamů vyplynulo, že v šesti letech měl malé vaječníky, ve 13 letech byly jeho vaječníky minimalizovány, neměl prsa a nemenstruoval. Psychiatr vypověděl, že "má mužské i ženské pohlavní orgány, ale geneticky byl ženského pohlaví, a protože jeho tělo vylučovalo mužské hormony, jeho ženské orgány se nevyvíjely normálně". Filipínský Národní institut zdraví uvedl, že "lidem s vrozenou hyperplazií nadledvinek chybí enzym, který nadledviny potřebují k tvorbě hormonů kortizolu a aldosteronu."[132]

Toto rozhodnutí se však týkalo pouze případů vrozené hyperplazie nadledvinek a jiných intersexuálních situací. Filipínský nejvyšší soud rovněž rozhodl, že filipínští občané nemají právo na legální změnu pohlaví v úředních dokumentech (řidičský průkaz, pas, rodný list, záznamy o sociálním zabezpečení atd.), pokud jsou transgender a podstoupili operaci změny pohlaví. V roce 2007 soud zrušil rozhodnutí soudu nižší instance a konstatoval, že jiná osoba nemůže legálně změnit jméno a pohlaví z mužského na ženské, protože by to mělo "závažné a rozsáhlé právní a veřejnoprávní důsledky", přičemž se odvolával zejména na instituci manželství.[133][134]

Jižní Korea

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Jižní Koreji

V Jižní Koreji je možné, aby si transsexuální osoby změnily své zákonné pohlaví, i když to závisí na rozhodnutí soudce pro každý případ. Od 90. let 20. století je však ve většině případů schválena. Právní systém v Koreji nebrání uzavření manželství, jakmile osoba změní své zákonné pohlaví.[135]

V roce 2006 Nejvyšší soud Koreje rozhodl, že transsexuálové mají právo změnit své právní dokumenty tak, aby odrážely jejich změněné pohlaví. Transsexuální žena může být registrována nejen jako žena, ale také jako narozená.[136]

Ačkoli jihokorejské zákony neschvalují stejnopohlavní manželství,[137] trans žena získá při sňatku s mužem automaticky rodinný status "ženy", i když byla předtím označena jako "muž".[potřebná citace]

V roce 2013 soud rozhodl, že trans binární osoby mohou změnit svůj zákonný rod, aniž by podstoupili operaci pohlavních orgánů.[138]

Tchaj-wan

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva na Tchaj-wanu

Transgender osoby na Tchaj-wanu musí podstoupit operaci pohlavních orgánů (odstranění primárních pohlavních orgánů), aby bylo možné zapsat změnu pohlaví do občanského průkazu i rodného listu.[139] Operace vyžaduje souhlas dvou psychiatrů a zákrok není hrazen z národního zdravotního pojištění.[140] Vláda vedla veřejné konzultace o odstranění požadavků na operaci již v roce 2015, ale od té doby nedošlo k žádným konkrétním změnám.[141]

V roce 2018 vláda představila nový průkaz totožnosti s čipem, jehož vydání je naplánováno na konec roku 2020. Pohlaví nebude na fyzickém průkazu výslovně uvedeno, ačkoli druhá číslice národního identifikačního čísla stejně prozrazuje informaci o pohlaví ("1" pro muže; "2" pro ženu). Se zavedením nového průkazu totožnosti bude třetí možnost pohlaví (s použitím číslice "7" jako druhé číslice národního identifikačního čísla) dostupná i pro transgender osoby.[142] Vyvolává to však obavy, že by tato praxe mohla stigmatizovat transsexuální osoby, místo aby respektovala jejich pohlavní identitu.[143] Podrobnosti o politice třetí možnosti pohlaví zatím nebyly zveřejněny.

Poté, co 24. května 2019 vstoupil v platnost zákon o manželství osob stejného pohlaví, mohou trans lidé uzavřít manželství s osobou stejného registrovaného pohlaví.

Evropa

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práve v Evropské Unii

Většina evropských zemí dává trans osobám právo alespoň na změnu křestního jména a většina z nich umožňuje i změnu rodného listu. Několik evropských zemí uznává právo trans osob uzavřít manželství v souladu s jejich novým úředním pohlavím. Toto právo uznávají Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Spojené království, Španělsko a Švédsko. Úmluva o uznávání rozhodnutí o změně pohlaví upravuje vzájemné uznávání rozhodnutí o změně pohlaví a podepsalo ji pět evropských zemí a ratifikovalo ji Španělsko a Nizozemsko.

Finsko

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva ve Finsku

Ve Finsku museli být lidé, kteří chtěli změnit své zákonné pohlaví, sterilizováni nebo "z jiného důvodu neplodní". Doporučení Rady OSN pro lidská práva zrušit požadavek sterilizace finská vláda v roce 2017 odmítla.[144] V roce 2023 však Finsko změnilo svůj zákon o pohlavní identitě tak, že již nevyžaduje sterilizaci a místo toho je založen na sebeidentifikaci.[145]

Francie

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva ve Francii

Ve Francii může změnu křestního jména provést matriční úřad nebo soud. Změnu pohlaví může provést soud. V obou případech není třeba ke změně pohlaví psychiatrických posudků ani chirurgického zákroku.[146]

Německo

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Německu

V roce 1908 vydalo císařské Německo (z iniciativy sexuologa Magnuse Hirschfelda a WhK) velmi omezený počet tzv. "transvestitních průkazů" – idea transvestitizmu v té době sloužila jako obecný termín pro transgender, intersex, nebinární identity –, které umožňovaly jednotlivcům oblékat se do oblečení, které bylo považováno za neslučitelné s jejich pohlavím. To skončilo s nástupem nacismu v roce 1933, nacisté také spálili mnoho odborných knih a spisů o trans lidech.[147][148]

Od roku 1980 platí v Německu zákon, který upravuje změnu křestního jména a právního pohlaví. Jmenuje se Gesetz über die Änderung der Vornamen und die Feststellung der Geschlechtszugehörigkeit in besonderen Fällen (de:Transsexuellengesetz – TSG) (Zákon o změně křestního jména a určení pohlavní identity ve zvláštních případech (Transsexuální zákon - TSG)). Požadavky, aby žadatelé o změnu pohlaví byli po operaci neplodní, prohlásil nejvyšší soud v roce 2011 za protiústavní.

Řecko

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Řecku

Dne 10. října 2017 schválil řecký parlament výraznou většinou hlasů[149] návrh zákona o právním uznání pohlaví, který transgender lidem v Řecku přiznává právo na svobodnou změnu pohlaví tím, že ruší veškeré podmínky a požadavky, jako je podstoupení jakýchkoli lékařských zákroků, operací na změnu pohlaví nebo sterilizačních zákroků, aby bylo jejich pohlaví právně uznáno v občanských průkazech. Návrh zákona přiznává toto právo všem osobám starším 17 let. Nicméně i nezletilé děti ve věku od 15 do 17 let budou mít přístup k procesu právního uznání pohlaví, ale za určitých podmínek, jako je získání potvrzení od lékařské rady.[150][151] Proti návrhu zákona se postavila Svatá synoda pravoslavné církve, Komunistická strana Řecka, a strany Zlatý úsvit a Nová demokracie.[149]

Návrh zákona o právním uznání pohlaví následoval po rozhodnutí Krajského soudu v Aténách z 20. července 2016, který rozhodl, že osoba, která chce změnit své zákonné pohlaví v záznamech matričního úřadu, již nemusí podstoupit operaci změny pohlaví.[152] Toto rozhodnutí soud aplikoval případ od případu.[153]

Irsko

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Irsku

V Irsku nebylo až do roku 2015 možné změnit rodný list transgender osoby. Vrchní soud v roce 2002 přijal žalobu Lydie Foyové, kterou zamítl, protože rodný list byl považován za historický dokument.[154]

Dne 15. července 2015 Irsko přijalo zákon o uznání pohlaví, který umožňuje legální změnu pohlaví bez nutnosti lékařského zásahu nebo posouzení ze strany státu.[155] Taková změna je možná prostřednictvím sebeurčení pro každou osobu starší 18 let, která má bydliště v Irsku a je zapsána v irských registrech narození nebo adopce. Osoby ve věku od 16 do 18 let si musí zajistit soudní rozhodnutí, které je osvobodí od běžného požadavku dosažení věku 18 let.[156] Irsko je jednou ze čtyř právních jurisdikcí na světě, kde si lidé mohou legálně změnit pohlaví prostřednictvím sebeurčení.[157]

Skandinávie

[editovat | editovat zdroj]

Severský model přístupu k právům transgender osob zdůrazňuje jejich lidská práva a je založen na právní rovnosti a sebeidentifikaci, což bylo přijato v zemích, jako je Dánsko, Grónsko, Norsko a Island. V roce 2014 dánský parlament odhlasoval v poměru 59:52 zrušení požadavku na diagnózu duševní poruchy a chirurgický zákrok s nevratnou sterilizací pro transgender osoby, které si přejí změnit své zákonné pohlaví.[158] Podobný zákon byl v roce 2016 přijat v Grónsku.[159] V Norsku byl zákon o uznání pohlaví, který zavedl sebeidentifikaci, představen konzervativní vládou Erny Solbergové a přijat v roce 2016. Zákon získal širokou podporu většiny politických stran, hnutí za práva LGBTIQ+ a feministického hnutí, včetně Norské asociace pro práva žen.[160][161] Transgender osoby jsou také chráněny proti diskriminaci a nenávistným projevům v rámci antidiskriminačního a trestního práva. Island přijal v roce 2019 zákon o rodové autonomii, který zavedl sebeidentifikaci a třetí legální možnost pohlaví, což se setkalo s širokou podporou, včetně Islandské asociace pro práva žen.[162] Hnutí za práva žen v severských zemích práva transgender osob silně podporují. V roce 2021 uspořádala Islandská asociace pro práva žen ve spolupráci s Mezinárodní aliancí žen fórum o tom, jak by ženské hnutí mohlo čelit "hlasům proti transgenderovosti."[163] Švédsko má zákon o genderové identitě od roku 1972, pravděpodobně jako první na světě. Od roku 2013 není pro trans osoby, které potřebují změnit své zákonné pohlaví, vyžadována sterilizace[173] ani jiná léčba, ale je vyžadována diagnóza. Finsko změnilo svůj zákon o pohlavní identitě v roce 2023 tak, že již nevyžaduje sterilizaci a místo toho je založen na sebeidentifikaci.[145]

Polsko

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Polsku
Anna Grodzka, the first transgender MP in Europe[164]

První významný rozsudek v případě změny pohlaví vynesl varšavský vojvodský soud v roce 1964. Soud zdůvodnil, že je možné, tváří v tvář občanskému soudnímu řízení a jednání na základě záznamů v občanských rejstřících, změnit právní pohlaví člověka poté, co mu byla provedena operace změny pohlaví. V roce 1983 Nejvyšší soud rozhodl, že v některých případech, kdy převažují atributy preferovaného pohlaví jedince, je možné změnit své právní pohlaví i před operační změnou pohlaví.[165]

V roce 2011 byla jmenována Anna Grodzka, první transgender poslankyně v historii Evropy, která podstoupila chirurgickou zmňu pohlaví. V polských parlamentních volbách v roce 2011 získala v Krakově 19 337 hlasů (45 079 voličů volilo ve volebním obvodu její stranu) a ve svém volebním obvodu se umístila na šestém místě (928 914 lidí, volební účast 55,75 %).[166] Grodzka byla údajně jedinou transgender osobou s ministerskými pravomocemi na světě od 10. listopadu 2011 (k roku 2015).[167][168]

Portugalsko

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Portugalsku

Zákon umožňuje dospělým osobám změnit své zákonné pohlaví bez jakýchkoli požadavků. Nezletilí ve věku 16 a 17 let tak mohou učinit se souhlasem rodičů a psychologickým posudkem, který potvrzuje, že jejich rozhodnutí bylo učiněno svobodně a bez jakéhokoli vnějšího nátlaku. Zákon rovněž zakazuje přímou i nepřímou diskriminaci na základě pohlavní identity, vyjádření pohlaví a pohlavních znaků a zakazuje nesouhlasnou léčbu a/nebo chirurgický zákrok při změně pohlaví u intersexuálních dětí.[169]

Rumunsko

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Rumunsku

V Rumunsku je legální, aby si trans lidé změnili své křestní jméno tak, aby odráželo jejich pohlavní identitu na základě osobního rozhodnutí. Od roku 1996 je možné, aby si osoba, která podstoupila operaci změny pohlaví, změnila své zákonné pohlaví tak, aby odráželo její pooperační pohlaví. Transgender osoby pak mají právo uzavřít manželství v souladu se svým pooperačním pohlavím.[170]

Spojené království

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva ve Spojeném království

Zákon o diskriminaci na základě pohlaví z roku 1975 zakázal diskriminaci na základě anatomického pohlaví v zaměstnání, vzdělávání a při poskytování bydlení, zboží, zařízení a služeb.[171] Zákon o rovnosti z roku 2006 zavedl ve Skotsku povinnost rovnosti pohlaví, která ukládá veřejným orgánům, aby vážně braly hrozbu obtěžování nebo diskriminace transgender osob v různých situacích. V roce 2008 byla nařízením o diskriminaci na základě pohlaví (změna právních předpisů) rozšířena stávající úprava tak, aby zakazovala diskriminaci při poskytování zboží nebo služeb transgender osobám. Zákon o rovnosti z roku 2010 přidal "změnu pohlaví" jako "chráněnou charakteristiku".[172]

Zákon o uznání pohlaví z roku 2004 fakticky poskytl plné právní uznání trans binárním osobám[171].Na rozdíl od některých systémů jinde ve světě proces uznání pohlaví podle tohoto zákona nevyžaduje, aby žadatelé byli po operaci. Musí však existovat významné lékařské vysvětlení, proč osoba nepodstoupila operaci změny pohlaví. Musí pouze prokázat, že trpí genderovou dysforií, žije jako své "nové" pohlaví po dobu dvou let a hodlá v tom pokračovat až do smrti.[173]

Severní Amerika

[editovat | editovat zdroj]

Kanada

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Kanadě

Příslušnost k právní klasifikaci pohlaví je v Kanadě svěřena provinciím a teritoriím. To zahrnuje i právní změnu klasifikace pohlaví.

Dne 19. června 2017 se zákon C-16, poté co prošel legislativním procesem v kanadské Dolní sněmovně a Senátu, stal zákonem, který získal královský souhlas a vstoupil tak okamžitě v platnost.[174][175][176] Zákon aktualizoval kanadský zákon o lidských právech a trestní zákoník tak, aby zahrnoval "rodovou identitu a rodový projev" jako chráněné důvody před diskriminací, nenávistnými publikacemi a obhajobou genocidy. Návrh zákona rovněž přidal "rodovou identitu a vyjádření" na seznam přitěžujících okolností při ukládání trestu, pokud se obviněný dopustí trestného činu vůči jednotlivci kvůli těmto osobním charakteristikám. Podobné zákony týkající se transgenderovosti existují také ve všech provinciích a teritoriích. Konverzní terapie je zakázána v provinciích Manitoba[177], Ontario[178], Nové Skotsko[179] a ve městě Vancouver[180], ačkoli zákon Nového Skotska obsahuje ustanovení, které umožňuje souhlasit s ní "dospělým nezletilým" ve věku od 16 do 18 let.

Mexiko

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Mexiku

Příslušnost k právní klasifikaci pohlaví je v Mexiku svěřena jednotlivým státům a městu Mexiko. To zahrnuje i právní změnu klasifikace pohlaví.

Dne 13. března 2004 vstoupily v platnost změny občanského zákoníku města Mexiko, které umožňují trans binárním osobám změnit pohlaví a jméno v rodném listě.[181][182]

V září 2008 schválilo zákonodárné shromáždění Mexico City ovládané stranou PRD v poměru 37:17 hlasů zákon, který trans binárním lidem usnadňuje změnu pohlaví.[183]

Dne 13. listopadu 2014 schválilo zákonodárné shromáždění města Mexico City jednomyslně (46:0) zákon o rodové identitě. Tento zákon usnadňuje trans binárním lidem změnu jejich zákonného pohlaví[184]. Podle nového zákona stačí, aby oznámili občanskému registru, že si přejí změnit údaje o pohlaví ve svých rodných listech. Operace na změnu pohlaví, psychologické terapie ani jiný typ diagnózy již nejsou vyžadovány. Zákon vstoupil v platnost počátkem roku 2015. Dne 13. července 2017 schválil kongres státu Michoacán (22:1) zákon o rodové identitě[185]. 20. července 2017 schválil podobný zákon i stát Nayarit (23:1)[186].

USA

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v USA

Dne 15. června 2020 rozhodl Nejvyšší soud Spojených států amerických (SCOTUS) ve věci Bostock v. Clayton County, že pro účely hlavy VII zákona o občanských právech z roku 1964 je diskriminace na základě transgenderovosti rovněž diskriminací z důvodu pohlaví.

Bez ohledu na právní klasifikaci pohlaví stanovenou jednotlivými státy nebo protektoráty může federální vláda sama určit klasifikaci pohlaví pro federálně vydávané dokumenty. Ministerstvo zahraničí USA například vyžaduje lékařské potvrzení o "vhodné klinické léčbě pro přechod na aktualizované pohlaví (mužské nebo ženské)" pro změnu označení pohlaví v americkém pasu, ale operace změny pohlaví není podmínkou pro získání pasu USA v aktualizovaném pohlaví.[187] Transgender občané USA tak při vyhledávání zdravotní péče podléhají nejednotným a často diskriminačním předpisům.[188]

Jižní Amerika

[editovat | editovat zdroj]

Jižní Amerika má jedny z nejpokrokovějších zákonů na světě, pokud jde o práva transgender lidí. Bolívie a Ekvádor patří mezi několik málo zemí na světě, které poskytují ústavní ochranu proti diskriminaci na základě pohlavní identity. Ve většině zemí je transgender osobám umožněno změnit si v právních dokumentech jméno a pohlaví. Argentina, Brazílie, Bolívie, Chile, Ekvádor, Kolumbie a Uruguay umožňují jednotlivcům změnit si jméno a pohlaví, aniž by museli podstoupit lékařské vyšetření, sterilizaci nebo potřebovali soudní povolení. V Peru je soudní rozhodnutí vyžadováno[189][190].

Argentina

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Argentině

V roce 2012 přijal argentinský Kongres zákon o pohlaví (Ley de Género),[191] který umožňuje osobám starším 18 let změnit označení pohlaví v DNI (občanský průkaz) pouze na základě písemného prohlášení. Argentina se tak stala první zemí, která přijala politiku uznávání pohlaví založenou výhradně na autonomii jednotlivce, bez jakýchkoli požadavků na diagnózu třetí strany, operace nebo překážky jakéhokoli typu.

Bolívie

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Bolívii

Zákon o rodové identitě umožňuje osobám starším 18 let legálně změnit své jméno, pohlaví a fotografii na právních dokumentech. Nejsou k tomu zapotřebí žádné operace ani soudní příkaz. Zákon nabyl účinnosti 1. srpna 2016.[192]

Brazílie

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Brazílii

Změna zákonného určení pohlaví v Brazílii je podle Nejvyššího soudního dvora Brazílie legální, jak je uvedeno v rozhodnutí vydaném 17. října 2009[193]. V roce 2008 začal brazilský systém veřejného zdravotnictví poskytovat bezplatné operace změny pohlaví v souladu s rozhodnutím soudu. Federální prokurátoři argumentovali tím, že operace změny pohlaví je kryta ústavní klauzulí zaručující lékařskou péči jako základní právo.[194] Pacienti musí být starší 18 let a musí být diagnostikováni jako trans binární bez jiných poruch osobnosti a musí se podrobit psychologickému vyšetření multidisciplinárním týmem po dobu nejméně dvou let. Tento proces se dá podstoupit se od věku 16 let. Podle brazilského ministerstva zdravotnictví je celostátní průměr 100 operací ročně.[195]

V prosinci 2020 byl předložen návrh zákona, který definuje biologické pohlaví jako jediný faktor pro určení pohlaví.

Chile

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Chile

Chile zakazuje veškerou diskriminaci a zločiny z nenávisti na základě rodové identity a rodového projevu. Zákon o rodové identitě, platný od roku 2019, uznává právo na vlastní vnímání rosdové identity a umožňuje osobám starším 14 let změnit si jméno a rod ve všech úředních dokumentech bez zakazujících požadavků.[196] Od roku 1974 byla změna rodu v zemi možná prostřednictvím soudního procesu.

Kolumbie

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Kolumbii

Od roku 2015 může kolumbijská osoba změnit své zákonné pohlaví a jméno projevením své slavnostní vůle před notářem, bez nutnosti chirurgického zákroku nebo soudního rozhodnutí.[197]

Ekvádor

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Ekvádoru

Od roku 2016 si Ekvádorci mohou v právních dokumentech a občanských průkazech změnit své rodné jméno a rod (namísto rodu přiděleného při narození). Osoba, která chce v občanském průkazu změnit slovo "sex" za "gender", musí předložit dva svědky, kteří potvrdí sebeurčení žadatele[198].

Peru

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Peru

V Peru mohou transgender osoby změnit své zákonem uznané pohlaví a jméno po splnění určitých požadavků, kterými mohou být psychologické a psychiatrické vyšetření, lékařský zákrok nebo operace na změnu pohlaví. K tomu je zapotřebí soudní povolení. V listopadu 2016 peruánský ústavní soud rozhodl, že binární transgender identita není patologií a uznal právo na pohlavní identitu jedinců. Proti příznivým soudním rozhodnutím o změně pohlaví však byla podána odvolání.[199]

Uruguay

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Uruguayi

V říjnu 2009 zákonodárci schválili zákon o rodové identitě, který umožňuje trans binárním lidem starším 18 let změnit si jméno a právní pohlaví ve všech úředních dokumentech. Chirurgický zákrok, diagnóza nebo hormonální terapie nebyly podmínkou, ale bylo nutné soudní povolení[200]. Po schválení komplexního zákona si mohou od roku 2019 transgender osoby samy určit své pohlaví a aktualizovat své zákonné jméno, a to bez souhlasu soudce. Nový zákon vytváří stipendia pro trans osoby pro přístup ke vzdělání, měsíční důchod pro trans osoby narozené před rokem 1975 a také vyžaduje, aby státní služby zaměstnávaly minimálně 1 % trans osob. Nově také uznává sebeidentifikaci nebinárních osob[201].

Oceánie

[editovat | editovat zdroj]

Austrálie

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Austrálii

Rodné listy upravují jednotlivé státy a teritoria, zatímco sňatky a pasy jsou záležitostí federálního práva. Všechny australské jurisdikce nyní uznávají potvrzené pohlaví jednotlivce s různými požadavky[202]. V přelomovém případu New South Wales Registrar of Births, Deaths and Marriages v. Norrie [2014] Nejvyšší soud Austrálie rozhodl, že zákon o registraci narození, úmrtí a sňatků z roku 1995 (NSW) nevyžaduje, aby se osoba, která podstoupila operaci změny pohlaví, identifikovala jako muž nebo žena. Rozsudek povoluje registraci "nespecifického" pohlaví[203].

Cestovní pasy se vydávají v preferovaném pohlaví, aniž by bylo nutné měnit rodné listy nebo osvědčení o občanství. Je zapotřebí dopis od praktického lékaře, který potvrzuje, že osoba podstoupila nebo podstupuje příslušnou léčbu.[204]

Austrálie byla jedinou zemí na světě, která vyžadovala zapojení a souhlas soudní moci (Family Court of Australia), pokud jde o povolení přístupu transgender teenagerů k hormonální substituční léčbě.[205] To skončilo koncem roku 2017, kdy Rodinný soud vydal přelomové rozhodnutí, v němž stanovil, že v případech, kdy není spor mezi dítětem, jeho rodiči a ošetřujícími lékaři, může být hormonální léčba předepsána bez souhlasu soudu.[206]

Fidži

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva na Fidži

Fidžijská ústava, která byla vyhlášena v září 2013, obsahuje ustanovení zakazující diskriminaci na základě sexuální orientace a pohlavní identity nebo jejího vyjádření[207][208].

Guam

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva v Guamu

Změna pohlaví je na Guamu legální[209]. Aby si trans binární osoby mohly na Guamu změnit své zákonné pohlaví, musí úřadu pro statistiku obyvatelstva předložit čestné prohlášení lékaře, že podstoupili operaci změny pohlaví. Úřad následně provede změnu rodného listu žadatele.

Nový Zéland

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva na Novém Zélandu

V současné době zákon o lidských právech z roku 1993 výslovně nezakazuje diskriminaci na základě pohlaví. Předpokládá se sice, že pohlavní identita je chráněna zákony, které brání diskriminaci na základě pohlaví nebo sexuální orientace[210], není však známo, jak se to vztahuje na osoby, které nepodstoupily nebo nepodstoupí operaci změny pohlaví[211].

Severní Mariany

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva na Severních Mariánách

Trans binární lidé na Severních Marianách mohou změnit své zákonné pohlaví po operaci změny pohlaví a změně jména. Zákon o životních statistikách z roku 2006, který vstoupil v platnost v březnu 2007, stanoví, že: "Po obdržení ověřené kopie rozhodnutí Nejvyššího soudu CNMI, v němž je uvedeno, že pohlaví fyzické osoby narozené na CNMI bylo změněno chirurgickým zákrokem a zda bylo změněno její jméno, se rodný list této osoby změní podle nařízení."[212]

Samoa

[editovat | editovat zdroj]
Hlavní článek: LGBT práva na Samoe

Na Samoe jsou trestné činy motivované sexuální orientací a/nebo rodovou identitou kriminalizovány podle § 7 odst. 1 písm. h) zákona o trestech z roku 2016.[213]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Soudce KS Radhakrishnan ve svém rozhodnutí poznamenal, že "naše společnost si málokdy uvědomuje nebo se stará o to, aby si uvědomila trauma, utrpení a bolest, které podstupují členové transrodové komunity, ani nedoceňuje vrozené pocity členů transrodové komunity, zejména těch, jejichž mysl a tělo se zříkají svého biologického pohlaví".
    "Neuznání identity hidžry/transrodové osoby jim upírá rovnou ochranu zákona, čímž je činí mimořádně zranitelnými vůči obtěžování, násilí a sexuálním útokům na veřejných prostranstvích, doma i ve vězení, a to i ze strany policie. Sexuální útoky, včetně obtěžování, znásilnění, nuceného análního a orálního sexu, skupinového znásilnění a svlékání, jsou páchány beztrestně a existují spolehlivé statistiky a materiály, které tyto aktivity potvrzují. Neuznání identity hidžry/transrodové osoby má dále za následek, že čelí extrémní diskriminaci ve všech sférách společnosti, zejména v oblasti zaměstnání, vzdělávání, zdravotní péče atd."
    Hidžry/transrodové osoby čelí obrovské diskriminaci v přístupu do veřejných prostor, jako jsou restaurace, kina, obchody, nákupní centra atd. Dále je pro ně vážným problémem také přístup na veřejné toalety, se kterým se setkávají poměrně často. Vzhledem k tomu, že pro hidžry/transrodové osoby neexistují oddělené toalety, musí používat mužské toalety, kde jsou náchylné k sexuálním útokům a obtěžování. Diskriminace na základě sexuální orientace nebo rodové identity proto narušuje rovnost před zákonem a rovnou ochranu zákona a porušuje článek 14 indické ústavy.[104]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Legal status of transgender people na anglické Wikipedii.

  1. ↑ TAYLOR, J.K.; HAIDER-MARKEL, D.P. Transgender Rights and Politics : Groups, Issue Framing, and Policy Adoption. [s.l.]: University of Michigan Press, 2014. 
  2. ↑ AMERICAN PSYCHIATRIC ASSOCIATION. Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders, Fifth Edition (DSM-5). Arlington, VA: American Psychiatric Publishing, 2013. ISBN 978-0-89042-554-1. DOI 10.1176/appi.books.9780890425596. S. 451–459. 
  3. ↑ Gender incongruence. ICD-11 – Mortality and Morbidity Statistics [online]. World Health Organization [cit. 2020-11-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2018. 
  4. ↑ Japanese Law Translation – [Law text] – Act on Special Cases in Handling Gender Status for Persons with Gender Identity Disorder [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 June 2017. 
  5. ↑ Gender Recognition Act 2004 [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  6. ↑ Gender Recognition Bill [HL] — 10 Feb 2004 at 18:27 [online]. [cit. 2018-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 February 2018. 
  7. ↑ Gender Recognition Bill votes [online]. 17 March 2007 [cit. 2018-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 February 2018. 
  8. ↑ EP. Entra en vigor la Ley de Identidad de Género. El País. 17 March 2007. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 February 2017. 
  9. ↑ BBC NEWS – World – Americas – Uruguay approves sex change bill. news.bbc.co.uk. 13 October 2009. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 March 2016. 
  10. ↑ Argentina approves gender identity law [online]. 10 May 2012 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  11. ↑ Denmark becomes Europe's leading country on legal gender recognition – The European Parliament Intergroup on LGBTI Rights [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 February 2015. 
  12. ↑ LTD, Allied Newspapers. The Gender Identity Act [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 August 2017. 
  13. ↑ Decreto 1227 Del 04 de Junio de 2015 [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 October 2016. 
  14. ↑ Colombia's new gender recognition law doesn't require surgery [online]. 12 June 2015 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  15. ↑ These Ten Trans People Just Got Their First IDs Under Colombia's New Gender Rules [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 Nevember 2017. 
  16. ↑ Legal Gender Recognition in Ireland : Gender Recognition : TENI [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  17. ↑ Poselski projekt ustawy o uzgodnieniu płci [online]. [cit. 2020-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 June 2020. 
  18. ↑ Vietnam: Positive Step for Transgender Rights [online]. 30 Nevember 2015 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 February 2017. 
  19. ↑ Vietnam Passes Transgender Rights Law, But Is It Good Enough? – Care2 Causes [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  20. ↑ Nething found for 2016 01 29 Change Of Gender In Identity Card Will Require Two Witnesses [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 June 2016. 
  21. ↑ Segundo Suplemento – Registro Oficial Nº 684 [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 October 2016. 
  22. ↑ Bolivia proposes law allowing transgender people to officially change names, genders – Shanghai Daily [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  23. ↑ COMUNICACION, Unidad de. Presentan anteproyecto de ley para cambiar datos de identidad de las personas transexuales y transgénero [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  24. ↑ Bolivia: comunidad LGTB presiona a la Asamblea Legislativa para que trate ley de identidad de género – NODAL [online]. 29 December 2015 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 August 2016. 
  25. ↑ Nerway set to allow gender change without medical intervention [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  26. ↑ SERVICES, Ministry of Health and Care. Easier to change legal gender [online]. 18 March 2016 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  27. ↑ Lov om endring av juridisk kjønn [online]. 29 March 2016 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  28. ↑ Dispatches: Nerway's Transgender Rights Transformation [online]. 7 June 2016 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 July 2017. 
  29. ↑ ROOK, Erin. France will no longer force the sterilization of transgender people [online]. 16 October 2016 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 August 2017. 
  30. ↑ It's official – France adopts a new legal gender recognition procedure! – ILGA-Europe [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 August 2017. 
  31. ↑ LOI n° 2016-1547 du 18 novembre 2016 de modernisation de la justice du XXIe siècle [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  32. ↑ PRS – Bill Track – The Transgender Persons (Protection of Rights) Bill, 2016 [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  33. ↑ Cabinet approves the Transgender Persons (Protection of Rights) Bill 2016 [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  34. ↑ Amendment of Transgender Bill: Government Accepts Standing Committee Proposal [online]. 17 December 2017 [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 June 2018. 
  35. ↑ C-16 (42–1) – Royal Assent – An Act to amend the Canadian Human Rights Act and the Criminal Code – Parliament of Canada [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 September 2017. 
  36. ↑ PUJOL-MAZZINI, Anna. Belgium's ban of forced sterilisation for gender change [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 May 2017. 
  37. ↑ Neuvelle loi transgenre: qu'est-ce qui change en 2018?. RTBF Info. 22 December 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13 December 2019. (francouzsky) 
  38. ↑ Controversial Greek gender identity bill in parliament vote. ABC News. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 October 2017. (anglicky) 
  39. ↑ Greece passes sex change law opposed by Orthodox Church. Reuters. 10 October 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 October 2017. 
  40. ↑ SHAHID, Jamal. Senate body approves changes to transgender persons rights bill [online]. 10 February 2018 [cit. 2018-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 May 2018. 
  41. ↑ KHAN, Iftikhar A. Senate adopts bill to protect rights of transgender persons [online]. 8 March 2018 [cit. 2018-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 May 2018. 
  42. ↑ Pakistan Enacts Legislation Protecting Transgender People [online]. [cit. 2018-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 January 2021. (anglicky) 
  43. ↑ Pakistan passes landmark transgender rights law [online]. [cit. 2018-05-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 July 2019. 
  44. ↑ Iniciativa [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  45. ↑ RODRIGUES, Sofia. BE apresenta projecto de lei para permitir mudança de sexo aos 16 anos [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 January 2018. 
  46. ↑ GROUP, Global Media. BE quer permitir mudança de sexo aos 16 anos [online]. 25 May 2016 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  47. ↑ Lei da autodeterminação da identidade de género entra em vigor amanhã. ionline. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 August 2018. (portugalsky) 
  48. ↑ Publicada lei que concede direito à autodeterminação de género. Esquerda. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 August 2018. (portugalsky) 
  49. ↑ Civil status: New law facilitates transgender, intersex name and gender change [online]. 17 May 2017 [cit. 2017-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 May 2017. (anglicky) 
  50. ↑ Résumé des travaux du 12 mai 2017 – gouvernement.lu // L'actualité du gouvernement du Luxembourg [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  51. ↑ Proyecto de Ley Integral Trans [online]. [cit. 2018-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 July 2019. (španělsky) 
  52. ↑ Uruguay's first transgender senator vows to bolster LGBT rights [online]. 2017 [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 May 2018. 
  53. ↑ Boletín 8924-07 Reconoce y da protección al derecho a la identidad de género [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  54. ↑ Acuerdan avanzar en el reconocimiento de la identidad de género [online]. 21 January 2014 [cit. 2017-06-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. (španělsky) 
  55. ↑ Senado – República de Chile – A segundo trámite proyecto que reconoce y da protección a la identidad de género [online]. 14 June 2017 [cit. 2017-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 June 2017. (španělsky) 
  56. ↑ On trans issues, Iceland has just put Britain to shame | Owl Fisher [online]. 21 June 2019 [cit. 2019-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 June 2019. 
  57. ↑ Gender Autonomy Act Applauded [online]. [cit. 2019-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 June 2019. 
  58. ↑ From Iceland — Iceland Passes Major Gender Identity Law: "The Fight is Far from Over" [online]. 19 June 2019 [cit. 2019-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 June 2019. 
  59. ↑ El Congreso aprueba reformar la ley de identidad de género y despatologizar la transexualidad con la oposición del PP [online]. [cit. 2018-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 March 2018. (španělsky) 
  60. ↑ Gender Recognition Reform (Scotland) Bill [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ Stage 3 [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ PL 5002/2013 – Projeto estabelece direito à identidade de gênero [online]. [cit. 2017-05-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 June 2017. (portugalsky) 
  63. ↑ Proyecto de ley 19841 [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 August 2017. 
  64. ↑ 19 diputados suscriben proyecto para que la CCSS haga operaciones de cambio de sexo - elmundo.cr [online]. [cit. 2016-01-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 January 2016. 
  65. ↑ Change in Sex Designation in Identity Card (Cedula) Possible If Bill Is Approved [online]. 19 January 2016 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 August 2017. 
  66. ↑ LEY DE RECONOCIMIENTO DE LOS DERECHOS A LA IDENTIDAD DE GÉNERO E IGUALDAD ANTE LA LEY [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 December 2016. 
  67. ↑ FMLN Backs New Gender Identity Law Defending the Rights of the Transgender Community | CISPES: Committee in Solidarity with the People of El Salvador [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 June 2018. 
  68. ↑ VARGAS, Esther. Perú necesita una Ley de Identidad de Género y hoy se hizo algo importante [online]. 4 Nevember 2016 [cit. Chyba: neplatný čas]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 April 2017. (španělsky) 
  69. ↑ Swedish law proposals on legal gender recognition and gender reassignment treatment – ILGA-Europe [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 July 2017. 
  70. ↑ Egyes közigazgatási tárgyú törvények módosításáról, valamint ingyenes vagyonjuttatásról [online]. [cit. 2020-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 April 2020. 
  71. ↑ Hungary passes bill ending legal gender recognition for trans citizens [online]. 20 May 2020 [cit. 2020-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 June 2020. 
  72. ↑ Hungarian government outlaws legal gender recognition [online]. [cit. 2020-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 June 2020. 
  73. ↑ Slovakia: Parliament should reject bill making legal gender recognition impossible [online]. [cit. 2023-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 May 2023. 
  74. ↑ Victory! Court Confirms Idaho's Anti-Transgender Birth Certificate Law Violates Ruling [online]. 7 August 2020 [cit. 2023-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 April 2023. 
  75. ↑ Idaho district court upholds decision on transgender birth certificate changes [online]. 7 August 2020 [cit. 2023-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 September 2022. 
  76. ↑ For 2nd time, federal judge rules Idaho can't ban gender changes on birth certificates [online]. 7 August 2020 [cit. 2023-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 April 2023. 
  77. ↑ DE VOS, Pierre. Christine, give them hell! [online]. 14 July 2010 [cit. 2011-07-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 July 2011. 
  78. ↑ Alteration of Sex Description and Sex Status Act, 2003 Archivováno 29. 6. 2011 na Wayback Machine.. Parliament of South Africa, 15 March 2004.
  79. ↑ Transgender Egyptians face abuse, discrimination for asserting their identity [online]. [cit. 2020-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 December 2020. 
  80. ↑ Egyptian transgender woman faces uphill battle against stigma. Reuters. 12 November 2020. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 November 2020. 
  81. ↑ Botswana: Activists Celebrate Botswana's Transgender Court Victory [online]. [cit. 2018-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 June 2019. 
  82. ↑ Press Release: Botswana High Court Rules in Landmark Gender Identity Case [online]. 29 September 2017 [cit. 2018-04-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 April 2019. 
  83. ↑ "Sweet closure" as Botswana finally agrees to recognise trans man Archivováno 30. 6. 2018 na Wayback Machine., Mambaonline
  84. ↑ JUN, Pi. Transgender in China. Journal of LGBT Youth. 9 October 2010, s. 346–351. DOI 10.1080/19361653.2010.512518. S2CID 143885704. 
  85. ↑ SUN, Nancy. Shanxi Permits Persons to Change Gender Information. www.womenofchina.cn. All-China Women's Federation, 9 January 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 November 2014. 
  86. ↑ WINTER, Sam; CONWAY, Lynn. How many trans* people are there? A 2011 update incorporating new data. [online]. [cit. 2014-11-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 28 March 2015. 
  87. ↑ 2017中国跨性别群体生存现状调查报告 [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 April 2022. 
  88. ↑ 跨性别者手术后：历时半年终于修改学历 就业遭歧视 [online]. 2019-12-23 [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. 
  89. ↑ 搜狐: 变性人群体真实生态：唯学历证明无法修改性别, tisková zpráva, [cit. {{{accessdate}}}], Dostupné on-line.
  90. ↑ CHAN, Kelvin. HK Transgender Woman Wins Legal Battle to Marry [online]. ABC News [cit. 2013-05-13]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  91. ↑ Hong Kong court supports transsexual right to wed. BBC News. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 May 2013. 
  92. ↑ Hong Kong customs officers behaved 'like animals' during body search. South China Morning Post. 1 November 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 14 February 2014. 
  93. ↑ Trans woman subjected to invasive search at Hong Kong airport. [s.l.]: [s.n.], 1 November 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 February 2014. 
  94. ↑ 為換護照慘失國籍失學位失尊嚴 被海關當畜牲 跨性別博士來港 三失不是人 (A want to change her passport costed her nationality, degree and dignity – Treated by customs like an animal – Transgender doctorate student came to Hong Kong and lost everything). Apple Daily. 1 November 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 January 2014. 
  95. ↑ Transgender refugee goes through 'hell' in Hong Kong to be recognised as a woman. South China Morning Post. 3 April 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 April 2014. 
  96. ↑ Transgender men win Hong Kong court case over ID cards. NBC News. February 7, 2023. Dostupné online [cit. June 8, 2023]. 
  97. ↑ LI, Almond. Hong Kong trans activist Henry Tse fought for the right to be recognised as a man without full surgery – and won. Hong Kong Free Press. February 13, 2023. Dostupné online [cit. June 8, 2023]. 
  98. ↑ DE GUZMAN, Chad. He Won a Landmark Trans Rights Case in Hong Kong—But His Work Is Just Beginning. Time. May 23, 2023. Dostupné online [cit. June 8, 2023]. 
  99. ↑ India recognises transgender people as third gender. The Guardian. 15 April 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 April 2014. 
  100. ↑ MCCOY, Terrence. India now recognizes transgender citizens as 'third gender'. The Washington Post. 15 April 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 April 2014. 
  101. ↑ Supreme Court recognizes transgenders as 'third gender'. The Times of India. 15 April 2014. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 April 2014. 
  102. ↑ Why transgender not an option in civil service exam form: HC [online]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 December 2015. 
  103. ↑ Why transgender not an option in civil service exam form: HC. The Economic Times. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 January 2016. 
  104. ↑ Šablona:Cite court
  105. ↑ NATH, Damini. Transgender Persons Act comes into effect [online]. Chennai: N. Ravi, January 11, 2020 [cit. 2020-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 February 2020. 
  106. ↑ PATHAK, Sushmita. India Just Passed A Trans Rights Bill. Why Are Trans Activists Protesting It? [online]. December 4, 2019 [cit. 2020-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 March 2020. 
  107. ↑ FATHI, Nazila. As Repression Lifts, More Iranians Change Their Sex. The New York Times. 2 August 2004. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 January 2020. 
  108. ↑ TAIT, Robert. A Fatwa for Freedom. The Guardian. London: 27 July 2005. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 November 2012. 
  109. ↑ Human Rights Report: Being Transgender in Iran [online]. [cit. 2018-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 January 2018. 
  110. ↑ BARFORD, Vanessa. BBC News: Iran's 'diagnosed transsexuals' [online]. British Broadcasting Corporation, 25 February 2008 [cit. 2012-03-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 March 2012. 
  111. ↑ Iran's transgender people face discrimination despite fatwa [online]. AP NEWS, 21 May 2018 [cit. 2018-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 December 2018. 
  112. ↑ Human Rights Report: Being Transgender in Iran [online]. [cit. 2018-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 January 2018. 
  113. ↑ The gay people pushed to change their gender [online]. BBC, 5 November 2014 [cit. 2018-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 November 2018. 
  114. ↑ HAYS, Matthew. Iran's gay plan [online]. [cit. 2018-12-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 April 2009. 
  115. ↑ "Sex change funding undermines no gays claim" Archivováno 20. 6. 2020 na Wayback Machine., Robert Tait, The Guardian, 26 September 2007; accessed 20 September 2008.
  116. ↑ Waseda Bulletin of Comparative Law [online]. [cit. 2017-08-01]. S. 42. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 March 2016. 
  117. ↑ 性同一性障害者の性別の取扱いの特例に関する法律 e-Gov – Ministry of Internal Affairs and Communications, Japan japonsky
  118. ↑ Act on Special Cases in Handling Gender for People with Gender Identity Disorder Archivováno 7. 10. 2011 na Wayback Machine. Japanese Law Translation – Ministry of Justice, Japan
  119. ↑ Transsexual's 'Change' Recognized. thewe.cc. Tokyo: CBS News, 29 July 2004. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 30 July 2012. 
  120. ↑ Japan to fund gender-affirming surgery [online]. 8 June 2018 [cit. 2019-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 July 2020. 
  121. ↑ Japan's Supreme Court rules transgender people still have to get sterilised [online]. 24 January 2019 [cit. 2019-01-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 July 2019. 
  122. ↑ a b "JeffreyJessie: Recognising Transsexuals" Archivováno 27. 9. 2007 na Wayback Machine., The Malaysian Bar. Retrieved 21 August 2007.
  123. ↑ J.G v. Pengarah Jabatan Pendaftaran Negara [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 February 2012. 
  124. ↑ Pakistan judge tells lesbian couple they broke the law [online]. Pravda, 22 May 2007 [cit. 2008-05-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 October 2007. 
  125. ↑ Pakistan court allows woman to change sex [online]. Zee News [cit. 2008-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 May 2008. 
  126. ↑ Archivovaná kopie. www.dawn.com [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-07-18. 
  127. ↑ JON BOONE IN ISLAMABAD. Pakistan's chief justice Iftikhar Chaudhry suffers public backlash. theguardian.com. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 February 2014. 
  128. ↑ Awareness about sexually transmitted infections among Hijra sex workers of Rawalpindi/Islamabad. Pakistan Journal of Public Health. 2012. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  129. ↑ A Second Look at Pakistan's Third Gender. positiveimpactmagazine.com. Positive Impact Magazine. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 January 2014. 
  130. ↑ INGBER, Sasha. Pakistan Passes Historic Transgender Rights Bill [online]. May 9, 2018 [cit. 2020-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 September 2020. 
  131. ↑ INGBER, Sasha. Pakistan Passes Historic Transgender Rights Bill [online]. May 9, 2018 [cit. 2020-10-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 September 2020. 
  132. ↑ newsinfo.inquirer.net, Call him Jeff, says SC; he used to be called Jennifer [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 August 2014. 
  133. ↑ Sex change and sex reassignment – Katrina Legarda – ABS-CBN News [online]. 26 September 2013 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 September 2013. 
  134. ↑ STAFF, OutrageMag com. Living History: On changing one's sex by petitioning the Phl courts [online]. [cit. 2022-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  135. ↑ YI, LUHUR TAYLOR, BROWN, Horim, Winston, N.T. PUBLIC OPINION OF TRANSGENDER RIGHTS in South Korea. Williams Institute of Law at UCLA. December 2019. Dostupné online. 
  136. ↑ In re Change of Name and Correction of Family Register, Supreme Court of South Korea (22 June 2006) [online]. [cit. 2021-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  137. ↑ South Korean Court Declines to Recognize Same-Sex Partners [online]. 2022-01-10 [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  138. ↑ UN, Ji-Won; PARK, Hyun-Jung. Landmark legal ruling for South Korean transgenders. The Hankyoreh. 16 May 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 May 2015. 
  139. ↑ MINISTRY OF INTERIOR AFFAIRS, R.O.C. (TAIWAN). 有關戶政機關受理性別變更登記之認定要件 [online]. 2008-11-03 [cit. 2019-06-15]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  140. ↑ 洪, 滋敏. 醫療進步的台灣也有變性需求，但提到動手術為何會先想到泰國？ [online]. 2016-02-16 [cit. 2019-06-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 August 2020. 
  141. ↑ DEPARTMENT OF HOUSEHOLD REGISTRATION, MINISTRY OF INTERIOR AFFAIRS, R.O.C. (TAIWAN). 性別變更認定及登記程序相關資訊 [online]. May 2018 [cit. 2019-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 July 2019. 
  142. ↑ 潘, 姿羽. 2020年啟用晶片身分證 保留數字7給跨性別人士 [online]. Central News Agency, Taiwan, 2018-11-21 [cit. 2019-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 21 June 2019. 
  143. ↑ 聯名新聞稿/性別團體回應國發會新制身分證意見 [online]. 2018-11-23 [cit. 2019-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 January 2019. 
  144. ↑ Finland to allow gender reassignment without sterilisation. Reuters. 2023-03-03. Dostupné online [cit. 2023-05-10]. (anglicky) 
  145. ↑ a b Finland to allow gender reassignment without sterilisation [online]. Center for Reproductic Rights, 2023-03-03 [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. 
  146. ↑ It's official – France adopts a new legal gender recognition procedure! | ILGA-Europe [online]. [cit. 2022-06-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 October 2017. 
  147. ↑ GERSHON, Livia. Gender Identity in Weimar Germany [online]. 18 November 2018 [cit. 2019-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 July 2019. 
  148. ↑ FROST, Natasha. The Early 20th-Century ID Cards That Kept Trans People Safe From Harassment [online]. 2 November 2017 [cit. 2019-07-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 5 August 2019. 
  149. ↑ a b A row over transgender rights erupts between Greece's politicians and its clerics. The Economist. 13 October 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 October 2017. 
  150. ↑ Greece improves gender recognition law but misses chance to introduce self-determination. www.ilga-europe.org. ILGA EUROPE. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 January 2018. 
  151. ↑ Greece passes gender-change law opposed by Orthodox church. The Guardian. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 October 2017. 
  152. ↑ Ελλάδα: Εφαρμόστηκε η δικαστική απόφαση για ληξιαρχική μεταβολή φύλου χωρίς το προαπαιτούμενο χειρουργικής επέμβασης. avmag.gr. Antivirus Magazine. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 September 2017. 
  153. ↑ Έλληνας τρανς άντρας αλλάζει στοιχεία χωρίς χειρουργική επέμβαση (Greek trans man changes information without sex reassignment surgery. www.10percent.gr. 10percent. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29 June 2017. 
  154. ↑ Dr Lydia Foy's Case [online]. Transgender Equality Network Ireland [cit. 2015-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 27 April 2015. 
  155. ↑ " Ireland passes bill allowing gender marker changes on legal documents [online]. 16 July 2015 [cit. 2015-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10 September 2015. 
  156. ↑ Gender Recognition Certificate [online]. Department of Social Protection [cit. 2015-11-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 November 2015. 
  157. ↑ Ireland passes law allowing trans people to choose their legal gender. The Guardian. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 November 2015. 
  158. ↑ Denmark becomes Europe's leading country on legal gender recognition | The European Parliament Intergroup on LGBTI Rights [online]. Lgbt-ep.eu, 2014-06-12 [cit. 2015-04-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 February 2015. 
  159. ↑ §2, Imm. 3, Qitiusumik Inunnik Nalunaarsuiffik pillugu inatsisip (CPR pillugu inatsit) allanngortinneqarneranik inatsisit Kalaallit Nunaannut atuutilersinneqarnerannik peqqussut (Greenlandic) [online]. [cit. 2020-09-01]. Dostupné online. 
  160. ↑ Lov om endring av juridisk kjønn [online]. The Storting, 29 March 2016 [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. 
  161. ↑ Gender identity and sexual orientation in international and national (Norwegian) law [online]. University of Oslo [cit. 2022-09-19]. Dostupné online. 
  162. ↑ Iceland's Gender Autonomy Act is a Step Forward for Trans and Intersex Rights. Iceland Review. Dostupné online [cit. 29 November 2022]. 
  163. ↑ Transfeminism and the Women's Movement [online]. Icelandic Women's Rights Association, 15 March 2021 [cit. 2022-11-29]. Dostupné online. 
  164. ↑ Anna Grodzka [online]. SEJM [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 July 2012. (polsky) 
  165. ↑ see for example: T. Smyczynski, Prawo rodzinne i opiekuńcze, C.H. Beck 2005
  166. ↑ Wybory 2011: Andrzej Duda (PIS) zdeklasował konkurentów w Krakowie [online]. [cit. 2015-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 September 2015. (polsky) 
  167. ↑ HUDSON, David. Anna Grodzka: what's it like being the world's only transgender MP?. The Guardian. 2013-05-30. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12 October 2017. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  168. ↑ "I'm not giving up": Poland's first transgender MP Anna Grodzka on her activism [online]. [cit. 2017-10-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 15 June 2016. (anglicky) 
  169. ↑ Lei n.º 38/2018 [online]. [cit. 2018-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 August 2018. 
  170. ↑ Transsexualismul in Romania [online]. Accept Romania [cit. 2012-12-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 November 2012. 
  171. ↑ a b Transgender: what the law says [online]. Equality and Human Rights Commission [cit. 2015-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 March 2015. 
  172. ↑ Equality Act 2010 [online]. The National Archives, 2010 [cit. 2015-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 March 2015. 
  173. ↑ Applying for a Gender Recognition Certificate [online]. The UK Government [cit. 2015-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 25 April 2015. 
  174. ↑ LEGISinfo [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 May 2016. 
  175. ↑ LEGISinfo – House Government Bill C-16 (42–1) [online]. [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24 December 2016. 
  176. ↑ TASKER, John Paul. Canada enacts protections for transgender community. CBC News. 16 June 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17 June 2017. 
  177. ↑ Manitoba bans conversion therapy | Toronto Sun [online]. [cit. 2018-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 April 2019. 
  178. ↑ Ontario becomes first province to ban 'conversion therapy' for LGBTQ children [online]. 4 June 2015 [cit. 2018-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7 April 2019. 
  179. ↑ Archived copy [online]. [cit. 2018-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 18 May 2019. 
  180. ↑ Vancouver council votes unanimously to ban conversion therapy [online]. 6 June 2018 [cit. 2018-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 April 2019. 
  181. ↑ "Mexico: Mexico City Amends Civil Code to Include Transgender Rights", International Gay & Lesbian Human Rights Commission, 15 June 2004 [online]. [cit. 2017-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 3 July 2015. 
  182. ↑ "The Violations of the Rights of Lesbian, Gay, Bisexual and Transgender Persons in Mexico: A Shadow Report", submitted to the United Nations Human Rights Committee by The International Human Rights Clinic, Human Rights Program of Harvard Law School; Global Rights; and the International Gay and Lesbian Human Rights Commission, March 2010, footnote 77, page 13. www.globalrights.org [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-01-31. 
  183. ↑ Mexico City Approves Easier Transgender Name Changes. www.advocate.com [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-10-10. 
  184. ↑ španělsky Aprueban reforma a la ley de identidad de género en la Ciudad de México Archivováno 28. 7. 2017 na Wayback Machine.
  185. ↑ španělsky Aprueban Ley de Identidad de Género en Michoacán Archivováno 29. 7. 2017 na Wayback Machine.
  186. ↑ španělsky Aprueba Congreso de Nayarit ley de identidad de género Archivováno 25. 7. 2017 na Wayback Machine.
  187. ↑ "Gender Designation Change", Bureau of Consular Affairs, U.S. Department of State. travel.state.gov [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-11-02. 
  188. ↑ FUNK, JAYDI; FUNK, STEVEN; WHELAN, SYLVIA BLAISE. Trans*+ and Intersex Representation and Pathologization: An Interdisciplinary Argument for Increased Medical Privacy. Berkeley Journal of Gender, Law & Justice. 2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 26 January 2020. DOI 10.15779/z380c4sk4f. (anglicky) 
  189. ↑ Latin America's Transgender-Rights Leaders. The New Yorker. 10 August 2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 October 2016. 
  190. ↑ Bolivia's transgender citizens celebrate new documents [online]. 7 September 2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 22 October 2016. 
  191. ↑ Argentina Gender Identity Law – TGEU – transgender europe [online]. 16 July 2014 [cit. 2017-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2014. 
  192. ↑ En un mes 50 transgénero y transexuales cambiaron su identidad en Bolivia [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 31 August 2016. (španělsky) 
  193. ↑ Transgenders can change their name, as decided by the Supreme Court of Justice portugalsky. g1.globo.com [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-10. 
  194. ↑ Sex-change in Brazil portugalsky. noticias.terra.com.br [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-03. 
  195. ↑ Brazil to provide free sex-change operations anglicky. www.athosgls.com.br [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-04-24. 
  196. ↑ Chile transgender rights law takes effect [online]. 30 December 2019 [cit. 2020-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 January 2020. 
  197. ↑ DECRETO 1227 DE 2015 [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  198. ↑ LEY ORGÁNICA DE GESTIÓN DE LA IDENTIDAD Y DATOS CIVILES [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 August 2016. (španělsky) 
  199. ↑ Reniec en desacuerdo con cambio de sexo en DNI, pese a orden de Juzgado en Arequipa [online]. 31 January 2018 [cit. 2020-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 January 2020. (španělsky) 
  200. ↑ Ley 18.620 DERECHO A LA IDENTIDAD DE GÉNERO Y AL CAMBIO DE NOMBRE Y SEXO EN DOCUMENTOS IDENTIFICATORIOS [online]. [cit. 2016-09-05]. Dostupné online. (španělsky) [nedostupný zdroj]
  201. ↑ Trans people in Uruguay can now self-identify their gender, without surgery [online]. 19 October 2018 [cit. 2020-01-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 9 August 2019. (anglicky) 
  202. ↑ BIRTHS, DEATHS AND MARRIAGES REGISTRATION ACT 1995 – SECT 32B Application to alter register to record change of sex [online]. [cit. 2015-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2 April 2015. 
  203. ↑ NSW Registrar of Births, Deaths and Marriages v Norrie [2014] HCA 11 (2 April 2014) [online]. High Court of Australia, 2 April 2014 [cit. 2015-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 May 2015. 
  204. ↑ Sex and Gender Diverse Passport Applicants [online]. [cit. 2015-07-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19 October 2011. 
  205. ↑ COHEN, Janine. Transgender teenagers 'risking lives' buying hormones on black market. www.abc.net.au. 15 August 2016. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 8 September 2016. 
  206. ↑ LANE SAINTY. Transgender Teens Can Now Access Treatment Without Going To Court, Following Landmark Decision [online]. 30 November 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 December 2017. 
  207. ↑ CONSTITUTION OF THE REPUBLIC OF FIJI. www.fiji.gov.fj [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-02-06. 
  208. ↑ President signs long-awaited Fiji constitution into law. ABC News. 6 September 2013. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2015. 
  209. ↑ Guam Archivováno 15. 9. 2016 na Wayback Machine. National Center for Transgender Equality
  210. ↑ Human Rights Act 1993 s21(1)(m)
  211. ↑ Human Rights Commission: "Human Rights in New Zealand Today – New Zealand Action Plan for Human Rights. August 2004. P.92
  212. ↑ Šablona:Cite act
  213. ↑ Sentencing Act 2016. www.palemene.ws [online]. [cit. 2023-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-08-29. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Chow, Melinda. (2005). "Smith v. City of Salem: Transgendered Jurisprudence and an Expanding Meaning of Sex Discrimination under Title VII". Harvard Journal of Law & Gender. Vol. 28. Winter. 207.
  • Transgender Rights. Redakce Currah Paisley. Minneapolis: University of Minnesota Press, 2006. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 16 July 2011. 
  • SELLERS, Mitchell D. Discrimination and the Transgender Population: A Description of Local Government Policies that Protect Gender Identity or Expression [online]. Applied Research Projects, Texas State University-San Marcos, 2011 [cit. 2017-08-01]. (Paper 360). Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 11 March 2012. 
  • HOSTON, William. Toxic Silence. [s.l.]: Peter Lang Publishing, 2018-06-14. ISBN 9781433155994. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Práva_transgenderových_lidí&oldid=24071078“