Povilas Plechavičius

Povilas Plechavičius
Povilas Plechavičius
	Generál Povilas Plechavičius před rokem 1940
Narození	1. února 1890; Židikai, Litva; Ruské impérium
Úmrtí	19. prosince 1973 (ve věku 83 let); Chicago, Illinois; USA
Místo pohřbení	Saint Casimir Catholic Cemetery (41°41′26″ s. š., 87°43′34″ z. d.)
Národnost	litevská
Vojenská kariéra
Hodnost	Armádní generál
Doba služby	Ruská imperiální armáda 1914 – 1918; Litevská armáda 1918 – 1929; Litevský teritoriální sbor 1944
Sloužil	Ruské impérium; Litva; Německá říše
Složka	Generální štáb
Velel	Litevský teritoriální sbor
Války	První světová válka, Ruská občanská válka, Litevská osvobozenecká válka, Druhá světová válka
Vyznamenání
	multimediální obsah na Commons

Povilas Plechavičius (znám také jako Pavel Plechovič; 1. února 1890 Židikai – 19. prosince 1973 Chicago) byl litevský voják, náčelník generálního štábu meziválečné litevské armády a velitel Litevského teritoriálního sboru ve druhé světové válce.

Mládí

Narodil se v rodině bohatého sedláka a jeho matkou byla šlechtična. Byl druhým dítětem v rodině, celkem měl pět bratrů a šest sester. V roce 1908 ukončil gymnázium v Moskvě. Poté studoval obchodní školu. V roce 1914 ukončil orenburgské kozácké učiliště.^{[pozn. 1]} Během první světové války bojoval na frontě v řadách jezdectva Ruské imperiální armády. V roce 1917 bojoval na kavkazské frontě.

Po vypuknutí Ruské občanské války se připojil na stranu bílých. V létě 1918 se vrátil na Litvu, kde se zapojil do bojů s Rudou armádou, Západoruskou dobrovolnickou armádou a polskou armádou (1920). Bylo proti němu vedeno trestní řízení za brutální vraždy vojáků Rudé armády před litevským soudem, který vynesl osvobozující rozsudek.

Meziválečná Litva

V roce 1924 absolvoval vyšší důstojnické kurzy v Kaunasu. V roce 1926 studoval na Vysoké škole válečné v Praze.

Patřil mezi organizátory státního převratu ze dne 17. prosince 1926, který měl zabránit uchopení moci komunisty. Převrat vynesl k moci Antanase Smetonu, který pak úřad prezidenta země zastával v letech 1927 – 1940. Od srpna 1927 se Plechavičius stal náčelníkem generálního štábu litevské armády. V roce 1928 napsal učebnici Jízdní služba, divizní eskadra a smíšený průzkumný tým^{[pozn. 2]} (litevsky Jojų tarnyba, divizijos eskadronas ir mišri žvalgomoji rinktinė). Dne 13. února 1929 byl proti své vůli převeden do zálohy. Příčinou byly spory s prezidentem.

Poté se stáhl z politiky a pobýval na svých statcích.^[1] Litvu opustil po vstupu sovětských vojsk v roce 1940.

V okupované Litvě

Po okupaci Litvy Německem v roce 1941 se vrátil. Aktivně spolupracoval s německými úřady a předsedou pověřenecké rady Petrasem Kubiliūnasem.

Byl aktivní ve vyjednávání o vzniku Litevského teritoriálního sboru a 13. února 1944 byl jmenován do jeho čela. Jeho záměrem bylo postavit litevskou národní armádu, která by měla bojovat proti sovětským a polským partyzánům, ale také proti přibližující se Rudé armádě. Jím zformované jednotky se utkaly s polskými partyzány ze Zemské armády, od kterých utrpěly porážku.

Němci po Plechavičiusovi také chtěli, aby zajistil nábor dobrovolníků pro německé síly, ale to odmítl. S ohledem na nepřesvědčivé bojové výsledky jeho jednotek, byly rozkazem okupačních úřadů převedeny pod německé velení. Plechavičius prohlásil, že to je proti předchozím dohodám, a odmítl se rozkazu podřídit. V reakci na to byl dne 15. května 1944 německými bezpečnostními silami okamžitě zatčen a jeho jednotky byly rozpuštěny.

Byl vězněn v koncentračním táboře Salaspils (také nazýván Lager Kurtenhof, německy Polizeigefängnis und Arbeitserziehungslager Salaspils). Začátkem srpna 1944 byl propuštěn, ale byl pod dohledem gestapa. Na konci války pobýval v Gdaňsku.

Emigrace

Po válce se nacházel v britské okupační zóně. Britové ho odmítli vydat do SSSR, protože nebyl sovětským občanem. V SSSR byl obžalován za zločiny proti sovětským partyzánům a Židům. Sovětské tajné služby se ho pokusily unést, ale plán se nezdařil.

Spolupracoval s americkou CIA. Později emigroval do USA, kde se nacházeli členové jeho rodiny. V letech 1950 – 1959 byl předsedou představenstva Svazu litevských vojenských veteránů.

Dne 19. prosice 1973 v Chicagu zemřel a byl pohřben na katolickém hřbitově svatého Kazimíra. Měl tři děti. Dceru Irenu, syny Povilase a Norbertase a tři vnoučata.

V jeho rodné obci mu byl vztyčen památník v roce 2008. V roce 2009 po něm byla pojmenovaná kadetní škola v Kaunasu.

Odkazy

Poznámky

↑ Pojem učiliště v ruském a sovětském prostředí znamená odbornou školu.
↑ Český překlad názvu je překladem anglického překladu z litevštiny.

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Плехавичюс, Повилас na ruské Wikipedii a Povilas Plechavičius na anglické Wikipedii.

↑ РЕКАШЮС, Пятрас. Sputnik.lt | "Историческая политика" от Литвы: кто такой Повилас Плехавичюс. sputnik.lt [online]. Sputnik, 201-12-30 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online. (rusky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Povilas Plechavičius na Wikimedia Commons

[1] Pojem učiliště v ruském a sovětském prostředí znamená odbornou školu.

[2] Český překlad názvu je překladem anglického překladu z litevštiny.

[3] РЕКАШЮС, Пятрас. Sputnik.lt | "Историческая политика" от Литвы: кто такой Повилас Плехавичюс. sputnik.lt [online]. Sputnik, 201-12-30 [cit. 2025-01-05]. Dostupné online. (rusky)

[pozn. 1]

[pozn. 2]

[1]