Poutnov (zámek)
Poutnov | |
---|---|
Stav v říjnu 2018 | |
Základní informace | |
Sloh | barokní |
Výstavba | 17. století |
Stavebník | Schindelové z Hirschfeldu |
Další majitelé | Beaufort-Spontinové aj. |
Poloha | |
Adresa | Poutnov, Teplá, Česko |
Souřadnice | 50°1′9,66″ s. š., 12°50′10,18″ v. d. |
Poutnov | |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Poutnov je zřícenina zámku ve stejnojmenné vesnici severozápadně od Teplé v okrese Cheb. Zámek založili v sedmnáctém století příslušníci rodu Schindelů z Hirschfeldu. Později se v jeho držení vystřídala řada majitelů a nakonec sloužil jako obytný dům. Ve dvacátém století přestal být udržován, a změnil se ve zříceninu.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o panském sídle v Poutnově pochází z roku 1456, kdy je doložena tvrz v majetku Dyeze Hofera. Nějaké panské sídlo zde však stálo nejspíš již ve čtrnáctém století. V první polovině sedmnáctého století byla vesnice rozdělena mezi dva majitele. Jedna část patřila Jiřímu Kfelířovi ze Zakšova, který zde sídlil v panském domě, a druhou vlastnili Schindelové z Hirschfeldu, kteří si po roce 1627 postavili na okraji starého poplužního dvora barokní zámek.[1]
Poutnov patřil Schindelům do čtyřicátých let osmnáctého století. Od nich vesnici získal loketský hejtman Jan Ott z Ottilienfeldu, po kterém ji zdědil jeho syn Karel. V roce 1803 zámek koupili poutnovští poddaní, ale již roku 1804 jej prodali Johannu Weissovi z Chebu. Po něm se majitelem zámku znovu na krátkou dobu stal Karel z Ottilienfeldu a poté Jan Knoll, Egid Sölch, Albrecht Dejm ze Stříteže a od roku 1865 Alfréd Beaufort-Spontin, jehož potomkům patřil až do dvacátého století.[1]
Po druhé světové válce se až do osmdesátých let dvacátého století na zámku ještě bydlelo, ale poté začala opuštěná budova chátrat. Zatékající voda poničila krov, obvodové zdi a strop v prvním patře.[1]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Zámek je obdélná jednopatrová budova v jihovýchodní části návsi[2] s hladkou fasádou, kterou člení novodobá okna a korunní římsa. Přízemí obsahuje ve střední části vstupní halu se schodištěm do prvního patra, kuchyni a chodbu. Po obou stranách střední části se nachází dvojice místností. Z původních architektonických prvků se dochovalo pouze část ostění okna nebo dveří z osmnáctého století a valená klenba ve třech přízemních místnostech.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. N–Ž. Svazek 2. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Poutnov, s. 260–264.
- ↑ Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Poutnov – zámek, s. 272.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Poutnov na Wikimedia Commons
- Zámek Poutnov na webu Hrady.cz