Pouteria lucuma
 Pouteria lucuma | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | vřesovcotvaré (Ericales) |
| Čeleď | zapotovité (Sapotaceae) |
| Rod | pouterie (Pouteria) |
| Druh | Pouteria lucuma |
| Binomické jméno | |
| Pouteria lucuma (Ruiz & Pav.) Kuntze | |
| Synonyma | |
Pouteria insignis Baehni Lucuma obovata HBK. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pouteria lucuma je druh subtropické, hospodářsky významné dvouděložné rostliny z čeledi zapotovité (Sapotaceae). Komerčně pěstována je především pro své plody nazývané lucuma, lucma, lucmo, lúcuma, lúcumo, mammon, cumala, rucma, marco[2] či „zlato Inků“.[3]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Vytrvalá, stálezelená rostlina má podobu 8–15 m vysokého stromu s hustou, kulovitou korunou o průměru 6–8 m. Mladé větvičky jsou jemně, hnědavě ochlupené. Při poranění roní rostlina bílý latex.
Listy jsou 12,5–25 cm dlouhé, 5–10 cm široké, na líci tmavě zelené a lehce kožovité, na rubu bledé a lehce ochlupené, oválné až obvejčité, na vrcholu tupé, na bázi zašpičatělé. Na větvích jsou soustředěny na jejich konce, kde rostou trsovitě.
Květy trubkovitého tvaru mají žlutozelenou barvu, rostou samostatně nebo v trsech po dvou až třech, poupata se tvoří v paždích většinou mladých listů. Kalich je ochlupený, tvořen 5–7 kališními lístky. Okvětí tvoří 5 lístků, mezi nimiž se nachází 5 patyčinek, které jsou delší než tyčinky samotné. Kvetení probíhá celoročně, přičemž první plody se na rostlině objevují po 15. roce života.[2]
Plody jsou lehce zploštělé, 200–350 g těžké[4], obvejčité až oválné, 7,5–10 cm dlouhé. Slupka je hladká, tenká, v průběhu zrání přechází z tmavě zelené na hnědozelenou. Dužnina je výrazně žlutá, pevná, suchá až moučná, až do fáze přezrání nasátá latexem, chut´ově velmi sladká, připomíná karamel, ořechy, vanilku či javorový sirup. Každý plod uvnitř obsahuje 1–5 oválných, lesklých, hnědých semen.
Ekologie
[editovat | editovat zdroj]Druh typicky roste ve vyšších nadmořských výškách – 1000 až 2400 m n. m.,[6] na slunečných stanovištích. Půdu preferuje dobře propustnou, neutrální až lehce kyselou, písčitou, s vyšším podílem organické hmoty. Velmi dobře snáší dlouhodobé sucho.[7] Pro zdejší ekosystém představují stromy jak útočiště, tak i zdroj potravy (např. drozd andský).[8]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Domovinou tohoto druhu jsou oblasti And (Peru, Ekvádor, Chile), v současné době je však rozšířen i do přírody Bolivie, Kolumbie, Kostariky[7], Mexika a Havajských ostrovů.[5]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Plody -
Zrající plod -
Zmrzlina s příchutí lucumy, Peru -
Močická keramika zpodobňující plody lucumy, Peru
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vyobrazení motivu plodů lucumy ve starých pověstech a legendách, na keramice a textiliích svědčí o tom, že pro hospodářské účely byl druh využíván již za dob Močiků – jihoamerických domorodců žijících na severním pobřeží dnešního Peru. První písemná zmínka pochází z roku 1531 od evropských kolonizátorů, kteří na ni narazili na území Ekvádoru. Roku 1915 byla z oblasti Ollantaytambo převezena semena této rostliny botanikem Oratorem F. Cookem do USA, kde posléze probíhaly pokusy o pěstování rostliny v oblasti Floridy.
V současné době jsou hlavními producenty lucumy Peru a Chile.[5][6]
Využití
[editovat | editovat zdroj]Plody této rostliny se pro svou chut´ a vysoký obsah živin považují za superpotravinu. čerstvé plody jsou ve sladké kuchyni a potravinářství všestranně využitelné. Kvůli své křehkosti se čerstvé plody k exportu nehodí, proto se častěji můžeme setkat s moučkou, která se z nich po jejich usušení a umletí připravuje.[9] Z nutričního hlediska je dužnina bohatým zdrojem sacharidů (25 %), vlákniny (1,1 %), bílkovin, vitamínů, minerálů, fenolů, niacinu a betakarotenu.[3] Poměrně odolné a kompaktní dřevo je lokálně používáno ve stavebnictví.[5]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-04].
- ↑ a b YAHIA, E. M.; GUTTIERREZ-OROZCO, F. Lucuma (Pouteria lucuma (Ruiz and Pav.) Kuntze). Příprava vydání Elhadi M. Yahia. [s.l.]: Woodhead Publishing (Woodhead Publishing Series in Food Science, Technology and Nutrition). Dostupné online. ISBN 978-1-84569-735-8. S. 443–450e. DOI: 10.1533/9780857092885.443.
- ↑ a b CAMPOS, David; CHIRINOS, Rosana; GÁLVEZ RANILLA, Lena. Chapter Eight - Bioactive Potential of Andean Fruits, Seeds, and Tubers. Příprava vydání Fidel Toldrá. Svazek 84. [s.l.]: Academic Press Dostupné online. S. 287–343. DOI: 10.1016/bs.afnr.2017.12.005.
- ↑ ANIMALS; YOUNG, Plants Since; OUTDOOR, He Is Also Fond of. All About Peru's National Fruit: The Lúcuma [online]. 2023-09-14 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Lucmo. www.hort.purdue.edu [online]. [cit. 2024-08-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c LUCUMA | Herbář peruánských bylin a rostlin z And a Amazonie. www.rostlinyzperu.cz [online]. [cit. 2024-08-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c CABI. Pouteria lucuma. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. DOI 10.1079/cabicompendium.43724. (anglicky) Type: dataset DOI: 10.1079/cabicompendium.43724.
- ↑ ANIMALS; YOUNG, Plants Since; OUTDOOR, He Is Also Fond of. All About Peru's National Fruit: The Lúcuma [online]. 2023-09-14 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JIRÁNEK, Petr. Lucuma: exotické ovoce, jež lze využít jako zdravé sladidlo [online]. 2023-04-12 [cit. 2024-08-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pouteria lucuma na Wikimedia Commons
