Portál:Loďstvo/Vybraný článek

Fore River Shipyard byla americká loděnice fungující v letech 1886–1986 v Quincy ve státě Massachusetts, patnáct mil jižně od Bostonu. Na vrcholu svého rozvoje to byla druhá největší americká loděnice. Založena byla jako Fore River Ship & Engine Company a roku 1913 se stala součástí koncernu Bethlehem Steel a její označení se změnilo na Bethlehem Fore River, později Bethlehem Quincy. Od roku 1963 byla součástí koncernu General Dynamics jako Quincy Shipbuilding Division. Činnost ukončila roku 1986. V areálu zaniklé loděnice se mimo jiné nachází United States Naval Shipbuilding Museum a vyřazený těžký křižník USS Salem (CA-139).

Historie loděnice sahá k farmě v East Braintree v Massachusetts, kterou zakoupil Thomas A. Watson s cílem vyrábět lodní pohony. Watson byl asistentem Alexandra Grahama Bella a svůj podnik financoval z prostředků získaných prodejem svého podílu ve společnosti Bell Telephone Company. Roku 1886 Watson založil společnost The Fore River Engine Company, při které vznikla loděnice. V té byly roku 1903 dokončeny dva torpédoborce třídy Lawrence, její první plavidla pro americké námořnictvo. V roce 1901 se loděnice přesunula do blízkého města Quincy (lokalita Quincy Neck) a svůj název upravila na The Fore River Ship & Engine Company. Zanedlouho získala zakázku na dvě bitevní lodě třídy Virginia, rozestavěné roku 1902 a dokončené roku 1906. První válečnou lodí dokončenou v Quincy byl chráněný křižník USS Des Moines (CL-15). Velkým přínosem byla spolupráce loděnice Fore River a společnosti Electric Boat Company, která byla předním dodavatelem ponorek, ale postrádala vlastní loděnice. Loděnice Fore River tak byla subdodavatelem mnoha jejích ponorek. Jejími prvními ponorkami byla pětice člunů Hollandovy konstrukce pro japonské námořnictvo. První ponorkou pro americké námořnictvo byla roku 1906 USS Octopus. Do roku 1922 loděnice Fore River postavila celkem 69 ponorek pro americké námořnictvo.

Archiv » Návrhy »