Portál:Čechy/Článek
Čechy (latinsky Bohemia, německy Böhmen, polsky Czechy) jsou region na západě České republiky. Na severu hraničí s Polskem, na západě s Německem, na jihu s Rakouskem a na východě s regionem Morava. Geograficky jsou ze severu, západu a jihu ohraničeny pohořími Krkonoše, Krušné hory, Český les a Šumava a protékají jimi řeky Labe, Vltava, Ohře, Berounka a Sázava. Největším městem je Praha, k dalším velkým městům patří například České Budějovice, Plzeň, Karlovy Vary, Ústí nad Labem, Liberec, Hradec Králové a Pardubice; zčásti na historickém území Čech leží také Jihlava.
Od 3. století př. n. l. žili na tomto území Keltové (kmen Bójů) a od 1. století n. l. Germáni (kmen Markomanů). Slované přicházeli ze severovýchodu od 5. století. Podle tradiční historiografie se na území Čech usídlily kmeny Čechů (levý břeh Vltavy ve středních Čechách), Doudlebi (jižní Čechy), Chebané (Chebsko nebo odvozeno od hradiště Chbany na Lounsku), Sedlčané v horním Poohří, Lučané (Žatecko), na severu Čech Děčané (buď z okolí Děčína nebo od hradiště Děčany v Českém středohoří), Milčané, Litoměřici, Pšované a Lemúzi, na severovýchodě Charváti, na východě Zličané. Území bylo součástí Sámovy říše a poté Velkomoravské říše. Prvním historicky doloženým českým panovníkem byl Bořivoj I. (mezi 852/853? – 888/890?; latinsky Borzivogius).