Pomník T. G. Masaryka (Rotterdam)
| Pomník T. G. Masaryka (Rotterdam) | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Výstavba | 2015 |
| Materiály | bronz a kov |
| Pojmenováno po | Tomáš Garrigue Masaryk |
| Poloha | |
| Adresa | Geldersekade, Rotterdam,  Nizozemsko |
| Ulice | Geldersekade |
| Souřadnice | 51°55′7,78″ s. š., 4°29′32,42″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pomník T. G. Masaryka v Rotterdamu je pomník, který byl odhalen 5. listopadu 2015 na nábřeží v ulici Geldersekade.[1][2]
Popis pomníku
[editovat | editovat zdroj]Pomník představuje kovový sloupový monument s bronzovou hrubou napodobeninou obrysu prvorepublikového Československa na vrcholu, s bronzovým portrétním reliéfem podobizny T. G. Masaryka, bronzovým čtyřjazyčným vysvětlujícím reliéfovým nápisem a s průhledovým kukátkem s diapozitivovým obrazem budovy hotelu Weimar.
Pomník odkazuje na pobyt T. G. Masaryka v Rotterdamu v říjnu roku 1914, kde došlo k jeho setkání s britským publicistou Robertem Seton‑Watsonem. Při procházkách po rotterdamských nábřežích a v hotelu Weimar Masaryk seznámil Seton‑Watsona se svými myšlenkami o uspořádání poválečné střední Evropy. Seton‑Watson na základě svých poznámek z těchto rozhovorů napsal první memorandum pro britské ministerstvo zahraničních věcí. Vrcholový artefakt v podobě hrubého obrysu Československa odkazuje na Masarykem představené území budoucího státu.
V průhledovém kukátku je obraz hotelu Weimar zaniklého při bombardování Rotterdamu v květnu 1940 a nizozemský text Jany Beranové: „Spring op de tere schouders van het verhaal en laat je glijden naar waar het begon.“ — v překladu „Naskočte na něžná ramena příběhu a nechte se přenést tam, kde to začalo.“
Reliéfový nápis je uveden v nizozemštině, češtině, slovenštině a angličtině: „Až do bombardování v květnu 1940 stál na protějším břehu hotel Weimar. Právě v něm v říjnu 1914 formuloval filozof a politik T. G. Masaryk svou představu uspořádání střední Evropy. Ta byla dále předložena zástupcům Dohody. Masarykova vize se naplnila a po první světové válce vznikla Československá republika. V letech 1918 – 1935 byl T. G. Masaryk jejím prvým prezidentem.“
Historie
[editovat | editovat zdroj]Pomník prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka v Rotterdamu je dílem nizozemského umělce Hanse Citroena (* 1947). Bronzový odlitek byl vyroben v umělecké slévárně v Horní Kalné v České republice.[1]
Projekt výstavby pomníku je iniciativou bývalého velvyslance Nizozemského království v České republice, Jana C. Hennemana, a spoluautora několika publikací o česko-nizozemských reáliích, Pietera J. Goedharta.[1]
Pomník byl slavnostně odhalen 5. listopadu 2015 předsedou Senátu Parlamentu České republiky Milanem Štěchem[2] a někdejším předsedou Druhé komory nizozemského parlamentu Fransem Weisglasem. Dále byli přítomni velvyslankyně Jana Reinišová, Kristina Larischová z Ministerstva zahraničních věcí České republiky, ředitel Českých center Zdeněk Lyčka, další zástupci české a slovenské delegace, např. velvyslanec Slovenské republiky Roman Bužek. Nizozemskou stranu zastupoval rovněž Gert Andeweg, autor česko-nizozemské publikace zaměřené na historické souvislosti události vydané k příležitosti odhalení památníku, či Marjolijn van der Meijden a další.[1]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pohled do kukátka s obrazem hotelu Weimar
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Slavnostní odhalení památníku TGM v Rotterdamu. Velvyslanectví České republiky v Haagu [online]. 2015-11-06, rev. 2015-11-06 [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.
- ↑ a b ČERMÁKOVÁ, Denisa. Předseda Senátu odhalil v Rotterdamu pomník T. G. Masaryka (05.11.2015). Senat.cz [online]. 2015-11-05 [cit. 2024-11-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Jak se boří monarchie [audiovizuální dokument online]. Česká televize a Univerzita Karlova, 2018. Scénář Dagmar Hájková, Pavel Helan, režie Zdeněk Pojman. Dostupné online. (česky)