Přeskočit na obsah

Polski Trămbeš

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Polski Trămbeš
Полски Тръмбеш
Střed města
Střed města
Poloha
Souřadnice43°22′3″ s. š., 25°37′55″ v. d.
Nadmořská výška15 m n. m.
Časové pásmoUTC+02:00 (standardní čas)
UTC+03:00 (letní čas)
StátBulharskoBulharsko Bulharsko
OblastVelikotarnovská
ObštinaPolski Trămbeš
Polski Trămbeš
Polski Trămbeš
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel4 176 (2024)[1]
Správa
PSČ5180
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polski Trămbeš (bulharsky Полски Тръмбеш) je město ležící v severním Bulharsku v Dolnodunajské nížině na úpatí Předbalkánu. Je správním střediskem stejnojmenné obštiny a žije v něm přibližně 4 200[1] obyvatel.

Název

[editovat | editovat zdroj]

Ve všech zmínkách o obci v osmanských registrech se vyskytuje sovo „trmbeš“.[p 1] Toto slovo má staroslovanský kořen „trmb“, který je spojován s přípravou půdy před orbou, tzn. čištěním od trav, keřů, stonků apod.

Historie

[editovat | editovat zdroj]
Místní kostel

Poprvé je osada zmíněna v osmanských registrech v 1430 pod názvem Polski Tırımbeş. Po dlouhá léta šlo o malou obec s nízkým počtem obyvatel. V roce 1865 měla 40 – 50 domů se zhruba stejným zastoupením Bulharů a Turků. Při prvním sčítání lidu v roce 1880 zde žilo 521 obyvatel.

V roce 1873 zde byla založena základní škola a v roce 1894 byla otevřena neúplná koedukovaná střední škola.[2] dále zde byla v roce 1900 otevřena přidružená řemeslná škola[3] a později přidružená průmyslová škola.[4][5][6] Impuls k rychlejšímu hospodářskému rozvoji oblasti dalo položení železniční trati Ruse - Gorna Orjachovica v roce 1900. Šlo o první etapu výstavby železniční trati Ruse - Podkova. Téměř současně byl zprovozněn první průmyslový podnik – mlýn Girdap. Nádraží bylo oficiálně otevřeno v roce 1901.

V roce 1905 bylo v obci založeno čitalište „Otec Paisij 1905“. Od roku 1911 se v obci konal pravidelný týdenní středeční trh. Obchodovalo se dobytkem, obilím, vlnou, kůžemi, hrozny, ptáky a dalšími produkty a přicházeli sem obchodníci z Eleny, Trnova, Svištova, Ruse; jarmark se konal každoročně. Dobrá dopravní dostupnost umožnila rozvoj průmyslu, především potravinářského. Kolem roku 1922 byla otevřena pobočka Bulharské zemědělské banky a o dva roky později zřízena Lidová banka. V roce 1923 byla uvedena do provozu továrna na keramiku Strandža a následujícího roku dvě lisovny oleje. V roce 1928 se otevřela pobočka Bulharské komerční banky a následujícího roku byla obec elektrifikována. V roce 1938 zde byla zřízena pobočka Krajského družstevního svazu v Trnovu. V roce 1942 byla postavena konzervárna; v té době se velké obchody a sklady nacházely v oblasti nádraží.[4]

21. ledna 1949 bylo založeno zdejší zemědělské družstvo.[7] V roce 1951 zde byla otevřena nemocnice.[8] Hospodářský rozvoj se stal základem populačního růstu a obec byla prohlášena městem zákonem z 11. září 1964.[9][10] Současná ekonomika města a obce souvisí především se zemědělstvím a potravinářstvím. Roku 2019 byl obnoven místní trh a je velmi živý díky střediskovému charakteru města.

Termální pramen

[editovat | editovat zdroj]
Lázeňská budova

Na konci města se u výjezdu na Klimentovo nachází zdroj minerální vody termálního původu. Minerální voda byla objevena vrtáním v květnu 1970 v hloubce 25 – 30 m až 750 m. Teplota je 44 – 47 °C. Jde o nejvydatnější termální pramen ve středním severním Bulharsku. Průtok vody je 50 – 60 l za sekundu a je větší než v lázních Burgas (36 l/s), Chaskovski Mineralni Bani (36 l/s), Kjustendil (33 l/s), Dolna Baňa (25 l/s), Bankja (24 l/s), Starozagorski Bani (20 l/s), Baňa (obština Panagjurište) (20 l/s), Strelča (18 l/s), Sliven (17 l/s), Baňa (16 l/s), Pavel Baňa (16 l/s), Văršec (15 l/s) a dalších.[11]

Minerální voda má zásaditý charakter (pH 7,7) a je ionizovaná. V chemickém složení převládají ionty síranu, chloru a sodíku (Na+ 580 mg/l, Ca2+ 313 mg/l, Mg2+ 119 mg/l, К+ 29 SO42− 1035 mg/l, Cl− 951 mg/l, HCO3− 192 mg/l, NO3− 13 mg/l). Celková mineralizace je 3,3 – 5,7 g/l,[11] což je srovnatelné se známými termálními minerálními prameny v Karlových Varech a Jáchymově v Českém masivu, Harghitě v Karpatech, Bad Gasteinu v Alpách, Vichy ve Francouzském středohoří a Budapešti. Poblíž pramene byl postaven lázeňský dům se dvěma venkovními bazény a vířivkami.

Podle analýzy Pasteurova ústavu je voda vhodná k pití v malých množstvích a má profylaktické a léčivé účinky u řady onemocnění.[11]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

K 15. prosinci 2023 ve městě žilo 4 195 obyvatel a bylo zde trvale hlášeno 4 766 obyvatel.[12] Níže uvedená tabulka ukazuje vývoj populace města od třicátých let (1934 – 2021):

Polski Trămbeš
rok 1934 1946 1956 1965[13] 1975[13] 1985 1992[13] 2001[14] 2011[14] 2021[14]
populace 4 507 5 067 6 072 4 702 6 636 6 831 5 471 5 199 4 359 3 628

Podle sčítání 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[15][p 2]

BulhařiTurciRomovéostatní'"`UNIQ--ref-0000001A-QINU`"': 43 (1.1 %)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Přídavné jméno polski znamená v bulharštině polní. Obec se jím patrně obec rozlišovala od obcí Gorski Dolen Trămbeš (Lesní Dolní Trămbeš) a Gorski Goren Trămbeš (Lesní Horní Trămbeš), které leží v obštině Gorna Orjachovica.
  2. ↑ Deklarovat národnost nebylo při sčítání povinné.
  3. ↑ jiné a neurčené národnosti

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Полски Тръмбеш na bulharské Wikipedii.

  1. ↑ a b Dostupné online.
  2. ↑ Държавна агенция „Архиви“, Държавен архив Велико Търново. Списък на фондове от масив „K“ [online]. [cit. 2024-02-21]. Kapitola фонд 913K Непълна смесена гимназия – с. Полски Тръмбеш, Великотърновско, 1892 – 1945. Dostupné online. (bulharsky) 
  3. ↑ Държавна агенция „Архиви“, Държавен архив Велико Търново. Списък на фондове от масив „K“ [online]. [cit. 2024-02-21]. Kapitola фонд 915K Допълнително занаятчийско училище „Георги Бенковски“ – с. Полски Тръмбеш, Великотърновско, 1936 – 1947. Dostupné online. (bulharsky) 
  4. ↑ a b GEORGIEV, Vladimir, a kol. Енциклопедия „България“. Том 5. София: Издателство на БАН, 1986. 7 svazků. Heslo Полски Тръмбеш, s. 325. (bulharsky) 
  5. ↑ Държавна агенция „Архиви“, Държавен архив Велико Търново. Пътеводител по архивните фондове на Държавен архив – Велико Търново 1944 – 2012 г.. [s.l.]: [s.n.] 853 s. Dostupné online. Kapitola Допълнително промишлено занаятчийско училище „Георги Бенковски“ – Полски Тръмбеш ф. 353, 1944 – 1953 г., s. 609. (bulharsky) 
  6. ↑ Sredno učilište „Canko Cerkovski“. СУ „Цанко Церковски“ [online]. СУ „Цанко Церковски“, 2018 [cit. 2024-02-21]. Kapitola История. (bulharsky) 
  7. ↑ Държавна агенция „Архиви“, Държавен архив Велико Търново. Пътеводител по архивните фондове на Държавен архив – Велико Търново 1944 – 2012 г. [online]. [cit. 2024-02-21]. Kapitola ТКЗС „Нов живот“ – село Полски Тръмбеш, фонд 482, 1949 – 1958 г., s. 280. Dostupné online. (bulharsky) 
  8. ↑ Държавна агенция „Архиви“, Държавен архив Велико Търново. Пътеводител по архивните фондове на Държавен архив – Велико Търново 1944 – 2012 г. [online]. [cit. 2024-02-21]. Kapitola Районна болница – Полски Тръмбеш, фонд 1365, 1952 – 2001 г., s. 644. Dostupné online. (bulharsky) 
  9. ↑ Ciela Norma. Кодекси и закони. [s.l.]: [s.n.], 1964-09-15. Kapitola Закон За Обявяване На Села И Селища За Градове И Селища От Градски Тип (Обн. ДВ, бр. 73 от 15 септември 1964 г.). (bulharsky) 
  10. ↑ MLADENOV, Čavdar; DIMITROV, Emil. Урбанизационният процес в България през периода от края на Втората световна война до наши дни. S. 20–24. География [online]. [cit. 2024-02-21]. Roč. 2009, čís. 3, s. 20–24. ve formátu pdf. (bulharsky) 
  11. ↑ a b c Obština Polski Trămbeš. ОБЩИНА Полски Тръмбеш [online]. Община Полски Тръмбеш, 2018 [cit. 2024-02-21]. Kapitola Минералните води в Общината. (bulharsky) 
  12. ↑ Таблици на адресно регистрираните по постоянен и по настоящ адрес лица към 15.12.2023 г. (по области, общини и населени места). Обновява се тримесечно. [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2023-12-15 [cit. 2024-02-07]. Dostupné online. (bulharsky) 
  13. ↑ a b c pop-stat.mashke.org. Cities of Bulgaria [online]. [cit. 2024-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ a b c www.citypopulation.de. City Population [online]. [cit. 2024-02-08]. Kapitola Veliko Tǎrnovo (Bulgaria): Populated Places in Municipalities - Population Statistics, Charts and Map. (anglicky) 
  15. ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2024-02-07]. Řádek 960. soubor ve formátu xls. (bulharsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Polski_Trămbeš&oldid=23935778“