Polská brána (Levoča)
| Polská brána | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotická architektura |
| Výstavba | 14. století |
| Poloha | |
| Adresa | Levoča,  Slovensko |
| Souřadnice | 49°1′29,5″ s. š., 20°35′2,98″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polská brána[1] (též Klášterní brána,[2] Klášterní věž,[3] Brána pod jednou věží[2][3]) je věž z druhé poloviny 14. století, která se nachází mezi západní stranou Starého minoritského kostela a vnitřním pásem středověkého opevnění města Levoča. Jedná se o třípatrovou hranolovou věž s průjezdem, horizontálně členěnou trojicí profilovaných kamenných říms. Nároží věže je zpevněno stupňovitým pilířem. Na pilíři je umístěna nika s kamennou kružbou a konzolou pro sochu. Ve druhém patře je gotické lomené okno s profilovanou kružbou a v každém patře jsou štěrbinové nebo čtvercové střílny.[4] Polská brána je coby součást starého minoritského kostela v Levoči chráněna jako Národní kulturní památka Slovenské republiky.
Věž byla přistavěna k západní zdi staroměstského minoritského kostela a vnitřnímu pásu městského opevnění ve druhé polovině 14. století[4][5] Pravděpodobně sloužila jako průchod k hospodářským budovám a ambitu staroměstského minoritského kláštera.[6] Částečně plnila i obrannou funkci, neboť ve věži byla přítomna část městské posádky, trubač a hlásný.[3] V průběhu 15. století, po rozšíření města o dolní část, ztratila svou obrannou funkci. Později zde byly umístěny zvony a sloužila jako kostelní věž.[7]
Ve starší literatuře se název Polská brána spojoval s výkladem cesty do Polska, která měla vést právě touto branou,[5][8] označení brána je však nesprávné, neboť se nikdy nejednalo o městskou bránu.[2] V blízkosti Polské brány stávala Klášterní věž (Kalastrum) s branou, v místě dnešní křižovatky Žiacké ulice ke schodišti a cesty vedoucí příkopem opevnění, která tvořila spojnici s Levočským potokem a mlýny. V roce 1531 byla brána Klášterní věže z bezpečnostních důvodů zasypána. V roce 1835 věž ještě stála a po požáru v roce 1849 v Kláštorské ulici byla zbořena.[9]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Poľská brána (Levoča) na slovenské Wikipedii.
- ↑ Súpis pamiatok na Slovensku. Svazek II. K–P. [s.l.]: Obzor, 1968. 584 s. S. 219. (slovensky) Dále jen Súpis pamiatok na Slovensku.
- ↑ a b c KUCHARÍK, Juraj. Spiš. Bratislava: Dajama, 2018. ISBN 978-80-8136-082-4. S. 130. (slovensky)
- ↑ a b c HUDÁKOVÁ, Gabriela. Potulky mestom s čarovnou vôňou stredoveku [online]. Informačná kancelária Levoča [cit. 2024-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-11. (slovensky)
- ↑ a b Súpis pamiatok na Slovensku, s. 192.
- ↑ a b FRICKÝ, Alexander. Mestské pamiatkové rezervácie na Slovensku. Martin: vydavatelstvo Osveta, 1986. Kapitola Levoča, s. 140. (slovensky)
- ↑ Súpis pamiatok na Slovensku, s. 215.
- ↑ FELBER, Robert. Levoča a okolie v pamiatkach. Košice: Východoslovenské vydavateľstvo, 1971. S. 95–96. (slovensky)
- ↑ TEREBESIOVÁ, Eva. Mestá a obce Slovenska. [s.l.]: Donatus, 1999. ISBN 80-967678-2-8. Kapitola Levoča, s. 164–165. (slovensky)
- ↑ TÓTHOVÁ, Šteffánia. Opevnenie mesta Levoča. Díl III. [s.l.]: Slovart, 2016. ISBN 978-80-556-2449-5. S. 87–88. (slovensky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HROMADOVÁ, Ľudmila. Levoča: pamiatková rezervácia. Bratislava: Tatran, 1979. 189 s. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Polská brána na Wikimedia Commons - Levočské památky
