Polotěžká voda
| Polotěžká voda | |
|---|---|
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | (O-2H1) voda |
| Triviální název | polotěžká voda |
| Latinský název | semi-grave aqua |
| Anglický název | Deuterium hydrogen monoxide |
| Německý název | halbschweres Wasser |
| Funkční vzorec | HDO |
| Sumární vzorec | HDO |
| Vzhled | velmi slabá modrá (totožný vzhled jako voda) |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 14940-63-7 |
| PubChem | 139859 |
| ChEBI | CHEBI:33806 |
| SMILES | [2H]O |
| InChI | InChI=1S/H2O/h1H2/i/hD |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 19,016841 g/mol |
| Teplota tání | 2,04 °C |
| Teplota varu | 100,7 °C |
| Hustota | 1,054 g/cm3 |
| Viskozita | 1,1248 mPa·s |
| Index lomu | 1,329 |
| Povrchové napětí | 0,07193 N/m |
| Průměrný výskyt | 0,03125 % vody |
| Struktura | |
| Tvar molekuly | lomená |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Entalpie tání ΔHt | 6 227 J/mol |
| Entalpie varu ΔHv | 40 700 J/mol |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Polotěžká voda (vzorec HDO) je izotopolog vody, kdy je jeden z vodíku nahrazen deuteriem (tedy vodíkem-2).[1] Jedná se o sloučeninu, která se přirozeně vyskytuje v přírodě.
Izotopology
[editovat | editovat zdroj]Základní látkou, od které je odvozeno velké množství izotopologů, je voda se vzorcem H2O (někdy nazývána jako lehká voda). Náhradou jednoho z vodíku deuteriem vzniká polotěžká voda HDO, v případě náhrady obou vodíků těžká voda D2O. Nahrazením vodíků tritiem dochází ke vzniku tritové vody T2O (případně HTO). Existuje ještě sloučenina DTO, která zatím není česky pojmenována. Skupina dalších izotopologů vzniká v případě náhrady kyslíku-16 za kyslík-17 nebo 18, které rovněž nemají česká pojmenování.[2]
Výskyt v přírodě
[editovat | editovat zdroj]Polotěžká voda se vyskytuje běžně v přírodě, a to díky přirozenému výskytu deuteria (jako izotopu vodíku), který vodík v molekule vody H2O nahrazuje. Jedna molekula polotěžké vody tak připadá na 3200 molekul lehké vody (tedy H2O). V tropech je však poměr nižší.[3] Polotěžká voda se vyskytuje i na Marsu.[4]
Výroba
[editovat | editovat zdroj]Polotěžkou vodu (stejně jako těžkou voda) lze vyrábět elektrolýzou vody, neboť vazba deuterium-kyslík je silnější než vodík-kyslík a elektrolýzou tak dochází nejdříve k rozrušení vazeb v H2O. Vzniká tak stále koncentrovanější roztok D2O a HDO.
Použití
[editovat | editovat zdroj]Polotěžká voda se používá k analýze cirkulace vody v životním prostředí, neboť molekuly jsou díky deuteriu lehce identifikovatelné.[5] Je taktéž zkoumána z hlediska potenciálního využití jako chladicího média v jaderných elektrárnách.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Semiheavy water na anglické Wikipedii a Heavy water na anglické Wikipedii.
- ↑ Comparison of semi-heavy water and H2O as coolant for a conceptual research reactor from the view point of neutronic parameters. Progress in Nuclear Energy. 2020-01-01, roč. 118, s. 103126. Dostupné online [cit. 2020-11-24]. ISSN 0149-1970. DOI 10.1016/j.pnucene.2019.103126. (anglicky)
- ↑ PITTER, PAVEL, 1930-. Hydrochemie. 4., aktualiz. vyd. vyd. Praha: Vydavatelství VŠCHT Praha viii, 579 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7080-701-9, ISBN 80-7080-701-6. OCLC 880867964
- ↑ Těžká voda pomáhá zpřesňovat klimatické modely. TÝDEN.cz [online]. 2009-09-11 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Vesmírný dalekohled Jamese Webba bude zkoumat i Mars. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2018-02-26 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Těžká voda pomáhá zpřesňovat klimatické modely. TÝDEN.cz [online]. 2009-09-11 [cit. 2020-11-26]. Dostupné online.
- ↑ TASHAKOR, S. NEUTRONIC INVESTIGATION OF SEMI-HEAVY WATER APPLICATION IN HPLWR NEW FLOW PATTERN. CNL Nuclear Review. 2016-09-28. Dostupné online [cit. 2020-11-27]. DOI 10.12943/CNR.2016.00019. (anglicky) Archivováno 22. 3. 2021 na Wayback Machine.