Přeskočit na obsah

Politická krize v Jižní Koreji 2024–2025

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ikona
Tento článek reaguje na aktuální nebo nedávné události.
Informace zde uvedené se vzhledem k neustálému vývoji mohou průběžně měnit. Je třeba je se zvýšenou péčí aktualizovat a doplňovat.
Stanné právo v Jižní Koreji (2024)
Protesty po vyhlášení stanného práva
Protesty po vyhlášení stanného práva
Trvání3.–4. prosince 2024
22:27 – 4:30 (korejský standardní čas)
MístoJižní Korea
Lídři
Jun Sok-jol
Pak An-su
Kim Jong-hjon 		U Won-sik
I Če-mjong
Han Tong-hun
I Čun-sok
Čo Kuk
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol vyhlásil 3. prosince 2024 stanné právo. Prezident svůj krok obhajoval nutností zajistit svobodný a ústavní pořádek a obvinil opoziční strany z blokování činnosti parlamentu.[1] V důsledku stanného práva byla pozastavena veškerá politická činnost a omezena svoboda projevu.[2] Na řadě míst vypukly protesty. V noci na 4. prosince bylo stanné právo zrušeno a opozice zahájila proces vedoucí k odvolání a odsouzení prezidenta. Po neúspěšném pokusu o jeho zatčení se Jun Sok-jol 15. ledna 2025 vzdal vyšetřovatelům a byl vzat do vazby.[3]

Předchozí události

[editovat | editovat zdroj]

Prezidentské volby

[editovat | editovat zdroj]

Vyhlášení stanného práva (korejsky 계엄, hanča 戒嚴) předcházely spory v korejské politice a společnosti. Prezident Jun Sok-jol ze Strany lidové moci zvítězil ve volbách v roce 2022 nad kandidátem Demokratické strany I Če-mjongem rozdílem 0,73% hlasů, což byl nejtěsnější výsledek v historii Korejské republiky.[4] Poté se překvapivě rozhodl přenést sídlo hlavy státu z tradičního Modrého domu na ministerstvo obrany, což byla nákladná a nepopulární změna. Poté následovaly další problémy a skandály, například incident se smrtící tlačenicí při Halloweenu v Soulu v roce 2022, který byl vládě dáván za vinu,[5] nebo aféra prezidentovy ženy přistižené při přebírání dárku v podobě kabelky od Diora za dva tisíce dolarů a podezření, že se již dříve podílela na burzovních machinacích. Vlivem těchto událostí Junova obliba klesla na rekordně nízkých 17 procent. Ve volbách do Národního shromáždění v dubnu 2024 zvítězila opoziční Demokratická strana, která získala většinu 175 poslanců z 300 a začala blokovat prezidentovy kroky.[6] Ze strany parlamentu došlo k podání návrhu na odvolání některých nejvyšších státních zástupců a odmítnutí vládního návrhu rozpočtu. [3][7]

Krize zdravotnictví

[editovat | editovat zdroj]

Krize ve zdravotnictví vypukla v únoru 2024 po oznámení nových vládních politik výrazně zvyšujících kvóty pro přijímání studentů medicíny. Tisíce rezidentů a stážistů od té doby podaly výpověď, což přimělo profesory lékařských fakult, aby převzali jejich práci. To vedlo k tomu, že pacienti s méně závažnými a neurgentními případy již nemohli být léčeni ve specializovaných zdravotnických zařízeních, což způsobilo finanční obavy ve velkých univerzitních nemocnicích a vyvolalo veřejné obavy ohledně včasného přístupu k lékařské péči.[8]

Stanné právo

[editovat | editovat zdroj]

Vyhlášení stanného práva

[editovat | editovat zdroj]
Prezident Jun vyhlašující stanné právo
„ Drazí občané, abych ochránil svobodnou Korejskou republiku před hrozbou severokorejských komunistických sil, abych jedním rázem vymýtil nestoudné proseverní protistátní síly, které olupují náš lid o svobodu a štěstí, a abych zabezpečil liberální ústavní pořádek, tímto vyhlašuji nouzové stanné právo. “
— Jun Sok-jol[9]

Prezident Jun Sok-jol vyhlásil stanné právo 3. prosince 2024 ve 22:27 korejského standardního času v přímém televizním přenosu. Bylo to poprvé od roku 1980, co bylo v Jižní Koreji stanné právo vyhlášeno. Ve svém prohlášení obvinil Demokratickou stranu ze sympatií k Severní Koreji a z provádění „protistátních aktivit“. Stranu označil za zločineckou organizaci, která spolupracuje se severokorejskými komunisty s cílem zničit zemi.[10] Předseda Národního shromáždění U Won-sik v 22:42 oznámil, že okamžitě svolá plenární zasedání za účelem zrušení nařízení o stanném právu a vyzval všechny zákonodárce, aby se shromáždili v budově parlamentu.[11] Podle ústavy musí prezident a vláda stanné právo zrušit, pokud o to požádá nadpoloviční většina všech poslanců. Bezprostředně poté začaly střety policie s protestujícími u sídla parlamentu.[2]

Střety vojáků s demonstranty, 3. prosince 2024

Vyhlášení stanného práva sklidilo ostrou kritiku jak ze stran opozice, tak Junovy vlastní strany.[12] Předseda vládnoucí strany Han Dong-hun prohlásil: "Vyhlášení stanného práva je špatně, společně s lidmi jej zastavíme."[13] Předseda opozičních Demikratů I Če-mjong sdílel na YouTube videovzkaz, ve kterém prohlásil: "Pro vyhlášení stanného práva neexistuje žádné ospravedlnění. Nemůžeme dovolit armádě vládnout zemi... Přijďte prosím do Národního shromáždění a stůjte s námi."[14] Bývalý prezident Mun Če-in oslovil armádu jako bývalý vrchní velitel v příspěvku na Facebooku a vyzval je, aby respektovali vůli lidu, nejednali proti Národnímu shromáždění a přísně dodržovali ústavní principy.[15] Prezidentem ustanovené Velitelství stanného práva ve 23:25 vydalo rozkaz o mimořádných opatřeních se zpětnou platností od 23:00. Tento rozkaz zakázal činnost parlamentu a politických stran a podřídil média vojenské kontrole. Stávkujícímu zdravotnickému personálu, včetně mediků, bylo nařízeno vrátit se do práce, jinak jim hrozilo zatčení.[16]

Velitelství stanného práva nařizuje následující s platností od 23:00 dne 3. prosince 2024 s cílem ochránit liberální demokracii před protistátními silami působícími ve svobodné Korejské republice a jejich hrozbami směřujícími k podvracení státu a k zajištění veřejné bezpečnosti:
  1. Veškeré politické aktivity, včetně činnosti Národního shromáždění, místních zastupitelstev, politických stran a politických sdružení, shromáždění a demonstrací, jsou zakázány.
  2. Jsou zakázány veškeré činy, které popírají nebo se pokoušejí svrhnout svobodný demokratický systém. Šíření falešných zpráv, manipulace veřejného mínění a nepravdivá propaganda jsou zakázány.
  3. Veškerá média a publikace podléhají kontrole Velitelství stanného práva.
  4. Stávky, přerušení práce a shromáždění, která podněcují společenský chaos, jsou zakázány.
  5. Studenti medicíny a veškerý ostatní zdravotnický personál, který je ve stávce nebo opustil svá pracoviště, se musí do 48 hodin vrátit na svá místa a pracovat svědomitě. Ti, kdo tento příkaz poruší, budou potrestáni v souladu se Zákonem o stanném právu.
  6. Nevinní běžní občané, s výjimkou protistátních a jiných podvratných sil, budou podléhat opatřením k minimalizaci nepříjemností v jejich každodenním životě.

Osoby porušující toto nařízení mohou být zatčeny, zadrženy a prohledány bez soudního příkazu v souladu s článkem 9 Zákona o stanném právu (Zvláštní pravomoci velitele stanného práva) a budou potrestány v souladu s článkem 14 Zákona o stanném právu (Trestní ustanovení).

- Velitel stanného práva, armádní generál Park An-su, úterý, 3. prosince 2024.[17]
I Če-mjung přelézá zábrany u budovy parlamentu

Zásah ozbrojených sil v parlamentu

[editovat | editovat zdroj]

Podle ministerstva obrany bylo k provádění stanného práva připraveno přibližně 1 580 vojáků, 107 vojenských vozidel, 12 vrtulníků Black Hawk a více než 9 000 kusů ostré munice.[18]

Ve 23:31 bylo povoleno nasazení vrtulníků k přepravě 240 vojáků k budově Národního shromáždění.[19] Ve 23:04 Soulská metropolitní policie zablokovala všechny vchody do budovy Národního shromáždění aby zabránila zákonodárcům v přístupu na zasedání. Poslanci se však pokusili obejít policejní zátarasy a dostat se do budovy, přičemž někteří z nich dostali pomoc od civilistů.[20]

Ve 23:50 se k parlamentu přiblížily vojenské vrtulníky UH-60P Black Hawk, což přimělo zákonodárce a jejich asistenty k vybudování barikád z nábytku uvnitř budovy. Kolem 23:57 dorazili k parlamentu vojáci 707. jednotky speciálních misí, kteří se pokusili proniknout dovnitř. Došlo ke střetům se zaměstnanci a asistenty poslanců, kteří se jim snažili zabránit ve vstupu.[20]

Ve 00:45 vtrhlo do budovy Národního shromáždění přibližně 300 vojáků, rozbíjeli okna a pokusili se proniknout do hlavního sálu. Zaměstnanci však proti nim použili hasicí přístroje a podařilo se jim zabránit ve vstupu. Někteří vojáci se pokusili dostat dovnitř přes čtvrté patro, ale byli zastaveni zaměstnanci.[21][22] Vojáci rozbili okna několika poslaneckých kanceláří a při střetech uvnitř budovy došlo ke zraněním. Nakonec se jim však nepodařilo dostat do hlavního jednacího sálu, jehož vchody byly zablokovány nábytkem.[23][24] Na pozemcích Národního shromáždění přistály nejméně tři vrtulníky, zatímco další dva kroužily nad budovou.[11]

Vojáci opouštějící sídlo parlamentu po zrušení stanného práva, 4. prosince 2024

Zrušení stanného práva

[editovat | editovat zdroj]

Národní shromáždění zahájilo mimořádné zasedání ve 00:48.[25] Ve 01:02, za přítomnosti 190 ze 300 zákonodárců, bylo jednomyslně odhlasováno zrušení stanného práva.[26] Pro hlasovalo 172 opozičních poslanců a 18 členů frakce vládní strany. Po hlasování předseda U Won-sik vyzval armádu a policii k opuštění budovy Národního shromáždění se slovy: „Vyhlášení mimořádného stanného práva je nyní neplatné.“ Vojáci po hlasování poslanců budovu parlamentu opustili.[27][28]

Prezident následně avizoval, že stanné právo zruší po zasedání vlády. Ta se na zrušení stanného práva shodla. Stanné právo formálně skončilo v 4:30 místního času, platilo tak zhruba 6 hodin. Armáda poté rozpustila velitelství stanného práva.

Stíhání prezidenta

[editovat | editovat zdroj]

Ústavní žaloba

[editovat | editovat zdroj]
Hlasování Národního shromáždění o ústavní žalobě na prezidenta
Poslanci Datum hlasování
7. 12.[29] 14. 12.[30]
Pro 195 204
Proti 0 85
Zdrželi se 0 3
Neplatný hlas 0 8
Nepřítomní 205 0
Celkem 300 300

Opozice v reakci uvedla, že bude usilovat o odvolání prezidenta.[31][32] Po zrušení stanného práva opozice prohlásila, že pokud Jun neodstoupí, zahájí proti němu proces impeachmentu.[33] Jeho odvolání podpořil i předseda prezidentovy strany Han Dong-hun a vyzval k pozastavení jeho pravomocí.[34]

Postup při odvolání prezidenta upravují články 65, 111 a 113 ústavy Korejské republiky. Odvolání je možné pouze prostřednictvím ústavní žaloby v případě, že poruší ústavu nebo jiné zákony při výkonu svých povinností. Návrh na obžalobu prezidenta musí podat nadpoloviční většina všech členů Národního shromáždění. Aby byl návrh žaloby schválen, musí pro něj hlasovat alespoň dvě třetiny všech poslanců. Jakmile je návrh přijat, prezident je dočasně zbaven pravomocí a nesmí vykonávat svou funkci až do rozhodnutí soudu.[35]

Po schválení je žaloba podána k Ústavnímu soudu, který o ní musí rozhodnout do 180 dní.[36] Pro odvolání pak z devíti soudců Ústavního soudu musí alespoň šest hlasovat pro. Následkem není rozsudek, ale pouze odvolání z úřadu; tento proces tak nezbavuje prezidenta odpovědnosti za případné trestné činy nebo občanskoprávní delikty, kterých se mohl dopustit. Pokud se prokáže jeho vina, může být následně stíhán podle platných zákonů.[35]

Předseda parlamentu U Won-sik podepisuje usnesení o ústavní žalobě na prezidenta, 14. prosince 2024

První parlamentní hlasování o ústavní žalobě na prezidenta 7. prosince 2024 bylo zablokování vládními poslanci, kteří na protest opustili jednací sál.[37] Téhož dne se prezident v televizním projevu, kde se za vyhlášení stanného práva omluvil, nicméně rezignaci odmítl.[38] Na druhý pokus byla žaloba 14. prosince 2024 schválena; hlasování se zúčastnilo všech 300 zákonodárců, přičemž 204 hlasovalo pro, a to včetně 12 členů Junovy strany. Jun Sok-jol byl tímto rozhodnutím zbaven prezidentských pravomocí, úřadující hlavou státu se stal premiér země Han Duk-so.[39] Ten však byl parlamentem rovněž odvolán, protože odmítl jmenování tří soudců Ústavního soudu. Právě Ústavní soud má rozhodovat o žalobě na prezidenta Juna, tento krok tak byl považován za zdržování procesu. Dne 27. prosince tak pozici premiéra a úřadujícího prezidenta převzal ministr financí Čche Sang-mok.[40][41]

Zatčení

[editovat | editovat zdroj]
Demonstranti podporující Juna (vlevo nahoře) a policisté (ve žlutých vestách) u předního vchodu do Junovy rezidence několik hodin před jeho zatčením, 15. ledna 2025

Úřad pro vyšetřování korupce v řadách vedoucích představitelů (COI), který ve spolupráci s policií a vojenskými úřady vede vyšetřování, vyslal své lidi 3. ledna 2025 do prezidentské rezidence v Soulu na základě zatykače vydaného soudem poté, co se Jun třikrát nedostavil k výslechu.[36] Desítkám vyšetřovatelů úřadu a policistů se podařilo přes dav Junových příznivců vystoupit do prezidentského sídla, v cestě k hlavě státu jim však zabránila prezidentova ochranka. Úřad pro vyšetřování korupce několik hodin poté vydal prohlášení, podle něhož snahy o zatčení zanechal. Důvodem byly obavy o bezpečnost pracovníků na místě zásahu. Prezidentovi právníci zatykač označili za nezákonný a tvrdí, že úřad pro vyšetřování korupce nemá pravomoc o něj žádat.[42] Soud však 5. ledna tyto námitky odmítl a platnost zatykače potvrdil.[43] Následně 8. ledna prezident souhlasil se svým zatčením.[44] K tomu došlo 15. ledna, kdy proběhl druhý zásah v prezidentské rezidenci. Ten trval několik hodin a zúčastnily se ho stovky vyšetřovatelů, kteří pronikli do areálu sídla prezidenta, přestože se kolem Junova sídla opět sešel dav jeho příznivců, který se v přístupu snažil zabránit. Následně se dostali i do samotné rezidence, kde prezidenta zadrželi a převezli k výslechu, po kterém byl vzat do vazby.[45]

Řízení před Ústavním soudem

[editovat | editovat zdroj]

První slyšení před Ústavním soudem za Junovy přítomnosti se konalo 21. ledna. Během slyšení, které trvalo téměř dvě hodiny, Jun a jeho právníci tvrdili, že nařízení o stanném právu bylo „formalitou, která neměla být vykonána“ a jeho pokus pozastavit civilní vládu byl legitimním „aktem vládnutí“ v reakci na volební podvod, s odkazem na volby do národního shromáždění loni v dubnu, které opozice drtivě vyhrála. Jun veřejně neposkytl důkazy na podporu těchto tvrzení. Zástupci obžaloby, kteří byli vybráni parlamentem označili Junovu obhajobu za velmi rozporuplnou, iracionální a nesrozumitelnou.[46][47]

Trestní stíhání

[editovat | editovat zdroj]

V lednu 2025 vyšetřovatelé podali prokuratuře návrh na obžalobu ve dvou bodech, a to vzpoura a zneužití moci.[48] Dne 26. ledna jim prokuratura vyhověla v jednom bodě a podala obžalobu ze vzpoury,[49] kdy mu v případě odsouzení hrozí až doživotní trest.[50]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2024 South Korean martial law na anglické Wikipedii.

  1. ↑ MOŠTĚK, Martin. Napětí v Jižní Koreji: O stanném právu se šuškalo měsíce, prezident šlápl vedle. Deník.cz. 2024-12-04. Dostupné online [cit. 2025-01-21]. 
  2. ↑ a b Kontrola médií, zatýkání bez příkazu. Jižní Korea je ze stanného práva v šoku. IDNES.cz [online]. MAFRA, 2024-12-03 [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b BAUER, Vojtěch. Vyšetřovatelé zatkli jihokorejského prezidenta. U výslechu odmítl vypovídat - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2025-01-15 [cit. 2025-01-21]. Dostupné online. 
  4. ↑ Conservative outsider elected as S Korea’s next president. Al Jazeera [online]. [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ South Korean minister impeached over Itaewon crowd crush. AP News [online]. 2023-02-09 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ South Korean elections cast a shadow over Yoon’s presidency | East Asia Forum [online]. 2024-04-27 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ MOŠTĚK, Martin. Napětí v Jižní Koreji: O stanném právu se šuškalo měsíce, prezident šlápl vedle. Deník.cz. 2024-12-04. Dostupné online [cit. 2025-01-21]. 
  8. ↑ 성서호. 전공의 오늘 병원 떠난다…"수술 어떡해" 의료대란 현실로. n.news.naver.com [online]. [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (korejsky) 
  9. ↑ Dílo Translation:2024 Declaration of Martial Law in the Republic of Korea ve Wikizdrojích (anglicky)
  10. ↑ Juhokórejský prezident prekvapivo vyhlásil stanné právo. Po odpore ho zrušil. svet.sme.sk [online]. [cit. 2025-01-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  11. ↑ a b South Korea lifts president's martial law decree after lawmakers reject military rule. AP News [online]. 2024-12-03 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Jihokorejská opozice navrhla kvůli stannému právu odvolání prezidenta [online]. Česká televize, 2024-12-04 [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. 
  13. ↑ 'Martial law is wrong': Han Dong-hoon pledges to stop Yoon Suk Yeol. koreajoongangdaily.joins.com [online]. 2024-12-03 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ KYUNG-MIN, No. Social media takes center stage in tense hours of martial law in South Korea. The Korea Herald [online]. 2024-12-04 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ NEWS), 경기일보(Kyeonggi Daily. 더불어민주당 인천시당, ‘윤석열 독재 시대’ 질타…“국민과 함께 대한민국 구할 것”. 경기일보 [online]. [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (korejsky) 
  16. ↑ 특파원, 워싱턴 이재연. 미 백악관 “한국 정부와 연락 중, 상황 긴밀 모니터링”. 서울신문 [online]. 2024-12-04 [cit. 2025-01-23]. Dostupné online. (korejsky) 
  17. ↑ OH, Seok-min. Full text of martial law decree [online]. Yonhap News Agency, 2024-12-04 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. 
  18. ↑ JOO-YOUNG, Hwang. Over 1,500 troops, 100 vehicles, 9,000 live rounds mobilized on martial law night. The Korea Herald [online]. 2024-12-19 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ 김정민,양수민. [단독] 김용현 "왜 늦어지지""헬기는…" 양손 비화폰 들고 지휘했다 [계엄, 그날의 재구성①]. 중앙일보 [online]. 2024-12-23 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (korejsky) 
  20. ↑ a b JOHNLEENKNEWS. Timeline: The swift rise and fall of martial law in South Korea. Korea Pro [online]. 2024-12-05 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ 이보람,김하나,이수민,이아미. 한밤 150분 계엄령…국회 막은 시민들, 가결 순간 "만세" 외쳤다 (영상). 중앙일보 [online]. 2024-12-04 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (korejsky) 
  22. ↑ South Korean opposition moves to impeach president after remarkable misstep. Washington Post [online]. 2024-12-04 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. 
  23. ↑ South Korea martial law: Fearless woman grabs soldier's gun. www.bbc.com [online]. 2024-12-04 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Soldiers vs office chairs: South Korea's martial law standoff. France 24 [online]. 2024-12-04 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Troops withdraw as National Assembly passes martial law repeal. The Korea Times [online]. 2024-12-04 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ South Korea latest: President faces impeachment - as martial law chaos a 'wake-up call for West'. Sky News [online]. [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ Troops withdraw as National Assembly passes martial law repeal. The Korea Times [online]. 2024-12-04 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ 신수아. 우원식 "윤 대통령, 즉시 비상계엄 해제해야‥군경, 즉시 국회 나가라". MBC 뉴스 [online]. 2024-12-04 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (korejsky) 
  29. ↑ Vote on impeachment motion against President Yoon Suk-yeol declared invalid [online]. Národní shromáždění Jižní Koreje [cit. 2025-02-02]. Dostupné online. 
  30. ↑ Plenary passes Impeachment Motion against President Yoon Suk-yeol [online]. Národní shromáždění Jižní Koreje [cit. 2025-02-02]. Dostupné online. 
  31. ↑ SCHWAN, Jakub; LUCOVIČ, Matěj. Jihokorejský prezident zrušil stanné právo. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-01-21]. Dostupné online. 
  32. ↑ Jihokorejský prezident zrušil stanné právo [online]. Česká televize, 2024-12-03 [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. 
  33. ↑ Armáda se stáhla. Jihokorejci chtějí po stanném právu rezignaci prezidenta. Tn.cz [online]. TV Nova, 2024-12-04 [cit. 2024-12-04]. Dostupné online. 
  34. ↑ Pro odvolání jihokorejského prezidenta je i šéf jeho vlastní strany - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2024-12-06 [cit. 2025-01-21]. Dostupné online. 
  35. ↑ a b Dílo Constitution of the Republic of Korea (1987) ve Wikizdrojích (anglicky)
  36. ↑ a b Jihokorejský soud schválil zatykač na prezidenta Jun Sok-jola - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. 2025-01-18 [cit. 2025-02-02]. Dostupné online. 
  37. ↑ Vládní strany zmařily odvolání jihokorejského prezidenta kvůli operetnímu převratu - Echo24.cz. www.echo24.cz [online]. 2024-12-07 [cit. 2025-01-21]. Dostupné online. 
  38. ↑ Jihokorejský prezident se omluvil za vyhlášení stanného práva, ale neodstoupil - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-12-07 [cit. 2025-02-02]. Dostupné online. 
  39. ↑ Jihokorejský parlament odhlasoval odvolání prezidenta - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-12-14 [cit. 2025-01-21]. Dostupné online. 
  40. ↑ Jihokorejský úřadující prezident Čche slíbil stabilitu a zachování vztahů. Deník.cz. 2024-12-27. Dostupné online [cit. 2025-01-21]. 
  41. ↑ Ústavný súd rozhodol o osude juhokórejského prezidenta. Jun Sok-jola odvolajú za stanné právo. ta3 [online]. 2024-12-27 [cit. 2025-01-21]. Dostupné online. (slovensky) 
  42. ↑ Vyšetřovatelé chtěli zatknout jihokorejského prezidenta. Zabránila jim v tom ochranka. iROZHLAS [online]. 2025-01-03 [cit. 2025-01-21]. Dostupné online. 
  43. ↑ Zatykač na jihokorejského prezidenta platí, soud zamítl jeho námitku - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2025-01-05 [cit. 2025-01-21]. Dostupné online. 
  44. ↑ Jihokorejský prezident Jun Sok-jol souhlasí se svým zatčením. iDNES.cz [online]. 2025-01-08 [cit. 2025-01-21]. Dostupné online. 
  45. ↑ Vyšetřovatelé zatkli jihokorejského prezidenta. U výslechu odmítl vypovídat - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2025-01-15 [cit. 2025-01-21]. Dostupné online. 
  46. ↑ MCCURRY, Justin. South Korea’s Yoon Suk Yeol denies ordering troops to ‘drag out’ lawmakers. The Guardian. 2025-01-21. Dostupné online [cit. 2025-01-22]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  47. ↑ South Korea president Yoon Suk Yeol denies ordering arrest of lawmakers at impeachment trial. www.bbc.com [online]. 2025-01-21 [cit. 2025-01-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ Korejští vyšetřovatelé doporučili prokuratuře obžalovat sesazeného prezidenta - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2025-01-23 [cit. 2025-02-02]. Dostupné online. 
  49. ↑ Jižní Korea obvinila sesazeného prezidenta ze vzpoury. Aktuálně.cz [online]. 2025-01-26 [cit. 2025-02-02]. Dostupné online. 
  50. ↑ SLEZÁKOVÁ, Magdalena. Když prezidentovi hrozí doživotní vězení. Po šestihodinovém thrilleru je Jižní Korea bez mapy v nebezpečné pustině. Deník N [online]. 2025-01-03 [cit. 2025-02-02]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Politická_krize_v_Jižní_Koreji_2024–2025&oldid=24639631“