Přeskočit na obsah

Policejní hodina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Další významy jsou uvedeny na stránce Policejní hodina (rozcestník).
Mikoláš Aleš: Policejní hodina (ze série obrázků Život ve hlavním městě za 24 hodiny, Zlatá Praha 1890)

Policejní hodina byla úředně stanovená hodina, do které musely restaurace a podobná zařízení ukončit svou činnost a zavřít a od které hodiny mohly otevřít. Obvyklá zavírací doba bývala (podle typu provozovny a místa) mezi 22. a 1. hodinou.

Policejní hodina v historii českých zemí

[editovat | editovat zdroj]

Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko

[editovat | editovat zdroj]

Policejní hodina byla stanovována již před jejím zavedením do živnostenského řádu roku 1859. Např. v Hradci Králové byla v roce 1850 c. k. pevnostním velitelstvím určena pro kořaleční výčepy na desátou hodinu večerní a pro hostince na půlnoc. Pokud výčep či hostinec policejní hodinu překročil, byl zapsán do policejního hlášení a byla mu udělena pokuta. Když hostinský nahlásil zvláštní akci, mohl získat výjimku z policejní hodiny a nebyl pokutován.[1]

Právním podkladem se stalo nařízení rakouského ministerstva vnitra a práv z roku 1855 a ustanovení živnostenského řádu z roku 1859.[2]

V Praze stanovovalo policejní hodinu policejní ředitelství a hostinští podávali návrhy na změnu.[3] Od roku 1905 bylo soudně rozhodnuto, že prodlužování policejní hodiny již nebude v pravomoci obcí, ale politických úřadů (to neplatilo pro obce s magistrátním zřízením, tedy pro Prahu). Obcím tak též byl odňat příjem z případných pokut.[4]

Po započetí první světové války byla policejní hodina (s možnými výjimkami) stanovena na půlnoc. Pozdější omezení též souvisela s úsporami nedostatkového uhlí a elektřiny. V jarních měsících proto mohla být policejní hodina prodloužena.[5][6] Roku 1918 byla v Praze vyhláškou nastavena hodina, kdy se musí zavírat domy na 20. a restaurace na 21.[7]

Prvorepublikové Československo

[editovat | editovat zdroj]

Československá republika nahradila starou legislativu předpisy, které stanovovaly policejní hodinu pro jednotlivé typy živnostenských provozoven. V českých zemích mohly jednotlivé okresní správy svými vyhláškami udělovat výjimky. Při zvláštních příležitostech, jako byl masopust, Silvestr či sokolský slet, byla policejní hodina prodlužována.[2][8]

Roku 1919 byla na Moravě zavedena policejní hodina na 22. hodinu.[9] Roku 1920 byla zavedena na 23. hodinu.[10]

Protektorát Čechy a Morava

[editovat | editovat zdroj]

Krátce po omezeních v době vzniku Protektorátu byla policejní hodina prodloužena na 24. hodinu, pro kavárenské živnosti na 1 hodinu.[11]

V souvislosti se zahájením druhé světové války byla policejní hodina od roku 1940 stanovena jednotně pro Německo i pro Protektorát. Oběžníkem říšského vedoucího SS a šéfa německé policie byla určena na 23. hodinu ve městech do 10 000 obyvatel, na 24. hodinu ve větších městech a na 1 hodinu ranní ve velkoměstech.[12] Po atentátu na Heydricha byla v rámci opatření výjimečného civilního stavu určena policejní hodina na 22. hodinu.[13]

Poválečné Československo

[editovat | editovat zdroj]

Termín policejní hodina byl užíván i po osvobození, po roce 1945 se však v tisku objevuje jen v souvislosti se zahraničím. Nad dodržováním policejní hodiny bděl Sbor národní bezpečnosti podle vládního nařízení č. 229/1947, jímž se vymezují úkoly národní bezpečnosti. Určování provozních dob však bylo stanovováno jinými předpisy.[14] [2]

Česká republika

[editovat | editovat zdroj]

V České republice není otevírací doba restaurací a jiných pohostinských podniků v zásadě omezována. Rušení nočního klidu je sice postižitelné jako přestupek,[15] provozovatelů restaurací a barů se však netýká, pokud noční klid narušují hosté, kteří podnik opustili. Např. v turistických centrech se jedná o skupiny velmi hlučných skupin turistů, jejichž postižení je obtížné.[16] K problému se vyjádřil i veřejný ochránce práv (ombudsman).[17]

Ústavní soud potvrdil, že obce mají pravomoc stanovit noční zavírací dobu. Pokud provozem hostinské činnosti v nočních hodinách dochází k narušování veřejného pořádku, má obec právo zasáhnout a omezit provozní dobu (nikoliv plošně).[18] Někteří podnikatelé či hosté s omezováním nesouhlasí.[19] V praxi k omezením nočního provozu restaurací a barů dochází jen minimálně, což je příčinou nespokojenosti občanů, protestů a petic.[20]

V rámci nouzového stavu koronavirové situace v České republice platil noční zákaz vycházení od 28. října 2020 do 11. dubna 2021.

Jiné státy

[editovat | editovat zdroj]

Spolková republika Německo

[editovat | editovat zdroj]

V některých spolkových zemích je od roku 2010 zavedena zavírací hodina od 5 do 6 hodin (hovorově nazývaná hodina pro úklid - Putzstunde. Omezení se liší podle jednotlivých zemí. Podniky na dálnicích, letištích, nádražích a v osobních přístavech jsou z těchto omezení vyjmuty, nesmí tam však být od 0 do 7 hodin podávány alkoholické nápoje.

Spojené království

[editovat | editovat zdroj]

Ve Velké Británii byla omezení otevírací doby zrušena v roce 2005, ale jen několik set z 60 000 podniků požádalo o nepřetržitý provoz.

Švýcarsko

[editovat | editovat zdroj]

Stanovit policejní hodinu je ve Švýcarsku v pravomoci kantonů. Většina z nich toto omezení znovu zavedla (např. kanton Basilej-město v roce 2005) v zájmu zachování nočního klidu.

V Rakousku se otevírací doba reguluje na úrovni jednotlivých spolkových zemí. Rozlišují se kavárny a restaurace a jiné podniky, jako jsou bary a diskotéky.

Zajímavosti z historie policejní hodiny

[editovat | editovat zdroj]
  • Policejní hodina v předválečné Belgii byla zrušena v roce 1929.[21]
  • Roku 1931 pražští hostinští žádali, aby se policejní hodina snížila z 24. hodiny na 23. hodinu.[22]
  • Jako zajímavost přinesl náš tisk v roce 1932 zprávu, že policejní hodina stanovená Anglii v neděli na půlnoc bude toho roku kolidovat se Silvestrem a že ministerstvo vnitra je zahlcováno peticemi na její prodloužení.[23]
  • Nepokoje vyvolané nacisty v roce 1934 přinutily úřady v Bad Ischlu zkrátit policejní hodinu a zakázat vycházení mladistvých do 18 let po 20. hodině.[24]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sperrstunde na německé Wikipedii.

  1. PROKOPOVÁ, Karolina. Hostinská zařízení na přelomu 19. a 20. století v Hradci Králové. Brno, 2011. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Roman Doušek. s. 54–55. Dostupné online.
  2. a b c Tomáš Herajt:Policejní hodina v historických zemích v období první republiky (In: Bulletin 2 NPC)
  3. Např. Národní listy 14.6.1889, s.3, Policejní hodina v Praze
  4. Národní listy, 17.1.1905, s.4, Ze soudu správního
  5. Národní listy, 8.8.1914, s.2, Policejní hodina
  6. Národní listy, 28.2.1917, s.3, Prodloužení policejní hodiny v Praze do 11. hodiny noční
  7. Právo lidu [online]. 23.5.1918 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. 
  8. [Národní listy, 1.7.1926, s.3, Policejní hodina v hostincích do 5. hodiny ranní]
  9. Čech [online]. 13.02.1919 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. 
  10. Večerní České slovo [online]. 09.06.1920 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. 
  11. Národní listy, 24.3.1939, s.2, Policejní hodina prodloužena, v systému Kramerius
  12. Národní listy, 11.1.1940, s.2, Policejní hodina jednotně upravena
  13. Lidové noviny, 29.5.1942, s.1, Nařízení o provádění civilního výjimečného stavu
  14. Vládní nařízení 229/1947
  15. § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Dostupné online.
  16. Praha1.cz:Rušení nočního klidu. Problém napříč pražskými radnicemi. www.praha1.cz [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-13. 
  17. Veřejný ochránce práv a obtěžování hlukem. www.ochrance.cz [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-13. 
  18. Svaz měst a obcí ČR: Obce mohou omezit provozní dobu restaurací. www.smocr.cz [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-13. 
  19. Např. Berounský deník.cz:Nová vyhláška Hořovic omezí provozní dobu restaurací
  20. Petice24.com: Razantní dodržování nočního klidu mezi 22.00 a 6.00 hodinou
  21. Národní listy, 4.6.1929, s.3, Země bez policejní hodiny
  22. Expres [online]. 05.03.1931 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. 
  23. Lidové noviny, 22.10.1932, s.3
  24. Národní listy, 6.2.1934, s.1, Demonstrace rakouských hakenkrajclerů trvají

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]