Policejní hodina
Policejní hodina byla úředně stanovená hodina, do které musely restaurace a podobná zařízení ukončit svou činnost a zavřít a od které hodiny mohly otevřít. Obvyklá zavírací doba bývala (podle typu provozovny a místa) mezi 22. a 1. hodinou.
Policejní hodina v historii českých zemí
[editovat | editovat zdroj]Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko
[editovat | editovat zdroj]Policejní hodina byla stanovována již před jejím zavedením do živnostenského řádu roku 1859. Např. v Hradci Králové byla v roce 1850 c. k. pevnostním velitelstvím určena pro kořaleční výčepy na desátou hodinu večerní a pro hostince na půlnoc. Pokud výčep či hostinec policejní hodinu překročil, byl zapsán do policejního hlášení a byla mu udělena pokuta. Když hostinský nahlásil zvláštní akci, mohl získat výjimku z policejní hodiny a nebyl pokutován.[1]
Právním podkladem se stalo nařízení rakouského ministerstva vnitra a práv z roku 1855 a ustanovení živnostenského řádu z roku 1859.[2]
V Praze stanovovalo policejní hodinu policejní ředitelství a hostinští podávali návrhy na změnu.[3] Od roku 1905 bylo soudně rozhodnuto, že prodlužování policejní hodiny již nebude v pravomoci obcí, ale politických úřadů (to neplatilo pro obce s magistrátním zřízením, tedy pro Prahu). Obcím tak též byl odňat příjem z případných pokut.[4]
Po započetí první světové války byla policejní hodina (s možnými výjimkami) stanovena na půlnoc. Pozdější omezení též souvisela s úsporami nedostatkového uhlí a elektřiny. V jarních měsících proto mohla být policejní hodina prodloužena.[5][6] Roku 1918 byla v Praze vyhláškou nastavena hodina, kdy se musí zavírat domy na 20. a restaurace na 21.[7]
Prvorepublikové Československo
[editovat | editovat zdroj]Československá republika nahradila starou legislativu předpisy, které stanovovaly policejní hodinu pro jednotlivé typy živnostenských provozoven. V českých zemích mohly jednotlivé okresní správy svými vyhláškami udělovat výjimky. Při zvláštních příležitostech, jako byl masopust, Silvestr či sokolský slet, byla policejní hodina prodlužována.[2][8]
Roku 1919 byla na Moravě zavedena policejní hodina na 22. hodinu.[9] Roku 1920 byla zavedena na 23. hodinu.[10]
Protektorát Čechy a Morava
[editovat | editovat zdroj]Krátce po omezeních v době vzniku Protektorátu byla policejní hodina prodloužena na 24. hodinu, pro kavárenské živnosti na 1 hodinu.[11]
V souvislosti se zahájením druhé světové války byla policejní hodina od roku 1940 stanovena jednotně pro Německo i pro Protektorát. Oběžníkem říšského vedoucího SS a šéfa německé policie byla určena na 23. hodinu ve městech do 10 000 obyvatel, na 24. hodinu ve větších městech a na 1 hodinu ranní ve velkoměstech.[12] Po atentátu na Heydricha byla v rámci opatření výjimečného civilního stavu určena policejní hodina na 22. hodinu.[13]
Poválečné Československo
[editovat | editovat zdroj]Termín policejní hodina byl užíván i po osvobození, po roce 1945 se však v tisku objevuje jen v souvislosti se zahraničím. Nad dodržováním policejní hodiny bděl Sbor národní bezpečnosti podle vládního nařízení č. 229/1947, jímž se vymezují úkoly národní bezpečnosti. Určování provozních dob však bylo stanovováno jinými předpisy.[14] [2]
Česká republika
[editovat | editovat zdroj]V České republice není otevírací doba restaurací a jiných pohostinských podniků v zásadě omezována. Rušení nočního klidu je sice postižitelné jako přestupek,[15] provozovatelů restaurací a barů se však netýká, pokud noční klid narušují hosté, kteří podnik opustili. Např. v turistických centrech se jedná o skupiny velmi hlučných skupin turistů, jejichž postižení je obtížné.[16] K problému se vyjádřil i veřejný ochránce práv (ombudsman).[17]
Ústavní soud potvrdil, že obce mají pravomoc stanovit noční zavírací dobu. Pokud provozem hostinské činnosti v nočních hodinách dochází k narušování veřejného pořádku, má obec právo zasáhnout a omezit provozní dobu (nikoliv plošně).[18] Někteří podnikatelé či hosté s omezováním nesouhlasí.[19] V praxi k omezením nočního provozu restaurací a barů dochází jen minimálně, což je příčinou nespokojenosti občanů, protestů a petic.[20]
V rámci nouzového stavu koronavirové situace v České republice platil noční zákaz vycházení od 28. října 2020 do 11. dubna 2021.
Jiné státy
[editovat | editovat zdroj]Spolková republika Německo
[editovat | editovat zdroj]V některých spolkových zemích je od roku 2010 zavedena zavírací hodina od 5 do 6 hodin (hovorově nazývaná hodina pro úklid - Putzstunde. Omezení se liší podle jednotlivých zemí. Podniky na dálnicích, letištích, nádražích a v osobních přístavech jsou z těchto omezení vyjmuty, nesmí tam však být od 0 do 7 hodin podávány alkoholické nápoje.
Spojené království
[editovat | editovat zdroj]Ve Velké Británii byla omezení otevírací doby zrušena v roce 2005, ale jen několik set z 60 000 podniků požádalo o nepřetržitý provoz.
Švýcarsko
[editovat | editovat zdroj]Stanovit policejní hodinu je ve Švýcarsku v pravomoci kantonů. Většina z nich toto omezení znovu zavedla (např. kanton Basilej-město v roce 2005) v zájmu zachování nočního klidu.
Rakousko
[editovat | editovat zdroj]V Rakousku se otevírací doba reguluje na úrovni jednotlivých spolkových zemí. Rozlišují se kavárny a restaurace a jiné podniky, jako jsou bary a diskotéky.
Zajímavosti z historie policejní hodiny
[editovat | editovat zdroj]- Policejní hodina v předválečné Belgii byla zrušena v roce 1929.[21]
- Roku 1931 pražští hostinští žádali, aby se policejní hodina snížila z 24. hodiny na 23. hodinu.[22]
- Jako zajímavost přinesl náš tisk v roce 1932 zprávu, že policejní hodina stanovená Anglii v neděli na půlnoc bude toho roku kolidovat se Silvestrem a že ministerstvo vnitra je zahlcováno peticemi na její prodloužení.[23]
- Nepokoje vyvolané nacisty v roce 1934 přinutily úřady v Bad Ischlu zkrátit policejní hodinu a zakázat vycházení mladistvých do 18 let po 20. hodině.[24]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sperrstunde na německé Wikipedii.
- ↑ PROKOPOVÁ, Karolina. Hostinská zařízení na přelomu 19. a 20. století v Hradci Králové. Brno, 2011. Magisterská diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Roman Doušek. s. 54–55. Dostupné online.
- ↑ a b c Tomáš Herajt:Policejní hodina v historických zemích v období první republiky (In: Bulletin 2 NPC)
- ↑ Např. Národní listy 14.6.1889, s.3, Policejní hodina v Praze
- ↑ Národní listy, 17.1.1905, s.4, Ze soudu správního
- ↑ Národní listy, 8.8.1914, s.2, Policejní hodina
- ↑ Národní listy, 28.2.1917, s.3, Prodloužení policejní hodiny v Praze do 11. hodiny noční
- ↑ Právo lidu [online]. 23.5.1918 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online.
- ↑ [Národní listy, 1.7.1926, s.3, Policejní hodina v hostincích do 5. hodiny ranní]
- ↑ Čech [online]. 13.02.1919 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Večerní České slovo [online]. 09.06.1920 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Národní listy, 24.3.1939, s.2, Policejní hodina prodloužena, v systému Kramerius
- ↑ Národní listy, 11.1.1940, s.2, Policejní hodina jednotně upravena
- ↑ Lidové noviny, 29.5.1942, s.1, Nařízení o provádění civilního výjimečného stavu
- ↑ Vládní nařízení 229/1947
- ↑ § 5 odst. 1 písm. d) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Dostupné online.
- ↑ Praha1.cz:Rušení nočního klidu. Problém napříč pražskými radnicemi. www.praha1.cz [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-13.
- ↑ Veřejný ochránce práv a obtěžování hlukem. www.ochrance.cz [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-13.
- ↑ Svaz měst a obcí ČR: Obce mohou omezit provozní dobu restaurací. www.smocr.cz [online]. [cit. 2016-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-13.
- ↑ Např. Berounský deník.cz:Nová vyhláška Hořovic omezí provozní dobu restaurací
- ↑ Petice24.com: Razantní dodržování nočního klidu mezi 22.00 a 6.00 hodinou
- ↑ Národní listy, 4.6.1929, s.3, Země bez policejní hodiny
- ↑ Expres [online]. 05.03.1931 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Lidové noviny, 22.10.1932, s.3
- ↑ Národní listy, 6.2.1934, s.1, Demonstrace rakouských hakenkrajclerů trvají
