Polešovice

Polešovice
	Centrum obce, kostel svatého Petra a Pavla
	znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Uherské Hradiště
Obec s rozšířenou působností	Uherské Hradiště; (správní obvod)
Okres	Uherské Hradiště
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°2′2″ s. š., 17°20′26″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	2 023 (2024)
Rozloha	13,04 km²
Katastrální území	Polešovice
Nadmořská výška	223 m n. m.
PSČ	687 37
Počet domů	700 (2021)
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Polešovice 242; 687 37 Polešovice ; info@polesovice.cz
Starosta	Ing. Michal Zapletal
	Oficiální web: www.polesovice.cz
	Polešovice
Další údaje
Kód obce	592510
Kód části obce	125253
Geodata (OSM)	OSM, WMF
	multimediální obsah na Commons
	Zdroje k infoboxu a českým sídlům.; Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polešovice jsou městys v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji, 10 km jihozápadně od Uherského Hradiště, na předělu Dolnomoravského úvalu a pohoří Chřiby. Žije zde přibližně 2 000^[1] obyvatel. Jde o vinařskou obec nacházející se ve Slovácké vinařské podoblasti (viniční tratě: Růženy, Staré Hory, Újezdy, Míšky, Slunečné, Nové Hory, Novosady). Ve zdejší Šlechtitelské stanici vinařské byla vyšlechtěna oblíbená odrůda vína Muškát moravský.^[4]

Obcí prochází 3 cyklostezky: Bzenecká vinařská stezka, Moravská vinná stezka a Uherskohradišťská vinařská stezka. Jelikož jde o vinařskou obec, jsou Polešovice i cílem cykloturistiky a vinařské turistiky. V obci se nachází Šlechtitelská stanice vinařská, Vinařství Šoustek, Vinařství Vaďura a Vinařství U kostela, kde je možné zakoupit zde vyšlechtěnou odrůdu Muškát Moravský.

Historie

Bohaté archeologické nálezy dokládají hustotu zdejšího osídlení již v pravěku v mladší době kamenné (6. tisíciletí př. n. l.).^[5] Našly se zde jámy se zbytky keramiky a zvířecích kostí. Z mladší doby bronzové pochází nejvzácnější nález, tzv. Polešovický poklad – 800 zlomků různých bronzových předmětů tvořící původní poklad (nástroje, šperky, srpy, sekerky, náramky, jehlice, zlomky mečů, dýk, kopí a oštěpů).

Od 7. století zde můžeme sledovat silné slovanské vrstvy, na něž navázala historicky doložená osada Záblacany v 10. a 11. století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1220, kdy obec patřila nově založenému cisterciáckému klášteru na Velehradě.

K dalšímu hospodářskému rozvoji obce napomohla privilegia velehradských opatů a zejména povýšení na městečko císařem Rudolfem II. v roce 1595 s právem dvou výročních trhů a jednoho týdenního a právo užívat znak. Trhy a jarmarky měly ekonomicky pozvednout sedláky, nové měšťany a také klášter. Důležitým zdrojem příjmů kláštera a polešovických poddaných byly také vinohrady. Nejvíce se toho o pěstování vinné révy dovídáme po husitských válkách. Poddaní ze svých vinohradů platili vrchnosti desátky většinou ve formě naturální.^[6]

Pošta v obci byla založena 20. ledna 1877.^[7] Od 22. června 2007 byl obci vrácen status městyse.^[8]

Pamětihodnosti

Kostel svatého Petra a Pavla
Kříž na Salajce
Socha svatého Floriána v centrální části obce
Socha svatého Marka
Smírčí kříž Grejty
Socha svatého Jana Nepomuckého
Vinné sklepy ve Vinařské ulici
Rozhledna Floriánka

Galerie

Jižní část obce z kostelní věže
Kostel sv. Petra a Pavla
Úřad městyse
Základní škola
Socha sv. Marka
Vinohrady
reliéf sv. Petra a Pavla u rybníka
pamětní deska
nákončí na státní prapor
nákončí na obecní prapor
pavéza - schody ke kostelu
pavéza - pohled shora
památník - skautská lípa u školy
reliéf pana Křivánka na rozhledně Floriánka
pamětní deska obce

Bronzové artefakty jsou z dílny akademického sochaře Daniela Ignáce Trubače.

Osobnosti

Vojtěch Basovník (1912–1955), kněz, salesián
Vojtěch Trnčák (1915–1999), kněz, salesián, pedagog a misionář v Chile^[9]
Jaroslav Krejčí (1916–2014), sociolog, právník a politik
Mojmír Maděrič (* 1955), herec, hudebník, moderátor
Dušan Zapletal (1931–1987), akademický malíř a docent na pedagogické fakultě v Banské Bystrici
Daniel Ignác Trubač (* 1969), akademický sochař
Ing. Václav Křivánek (1927 – 2009) šlechtitel révy vinné ve Šlechtitelské stanici vinařské Polešovice. Po ukončení studia v r. 1951 pracoval nejdříve ve šlechtitelské stanici v Mutěnicích, od r. 1954 v Polešovicích až do r. 1990. Vyšlechtil oblíbenou moravskou moštovou odrůdu Muškát Moravský a stolní velkoplodé odrůdy Vitra, Olšava a Pola. A dále podnožovou odrůdu Amos.

Sport

Fotbalový klub 1. FC Polešovice byl v letech 1997–2000 účastníkem 4. nejvyšší soutěže.

Reference

↑ ^a ^b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
↑ Odrůda Muškát moravský vznikla v Polešovicích na Uherskohradišťsku. Révu tu šlechtí už více než 100 let
↑ SEDLÁČEK, Pavel. Monitor [online]. Český rozhlas Leonardo, 2009-10-02 [cit. 2009-10-16]. Kapitola Už deset let archeologové odkrývají historii v Polešovicích blízko Uherského Hradiště. Čas 10:30 od začátku stopáže. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Polešovice 1595-1995 : 400 let od povýšení na městečko. 1. vyd. Velehrad: HISTORICKÁ SPOLEČNOST STARÝ VELEHRAD, 1995. 152 s. ISBN 8090183611, ISBN 9788090183612. OCLC 36614196
↑ PM. Historický kalendář. Poštovní noviny. Leden 2017, čís. 1, s. 11.
↑ Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007
↑ Šli až za hranice... Sborník zemřelých českých salesiánů, misionářů, emigrantů a salesiánek misionářek [online]. Praha: SADBA, 2019 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online.

Související články

Římskokatolická farnost Polešovice

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Polešovice na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Polešovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Polešovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[f4ed3b5e0821fe76903699b9c02c99007ec9c957-1] Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].

[b955ea152acd8f8ad51223c53cc91014189c3282-2] Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].

[7e44562665dd0dcdc16b5728cad9814b00fa562f-3] Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].

[4] Odrůda Muškát moravský vznikla v Polešovicích na Uherskohradišťsku. Révu tu šlechtí už více než 100 let

[5] SEDLÁČEK, Pavel. Monitor [online]. Český rozhlas Leonardo, 2009-10-02 [cit. 2009-10-16]. Kapitola Už deset let archeologové odkrývají historii v Polešovicích blízko Uherského Hradiště. Čas 10:30 od začátku stopáže. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[6] Polešovice 1595-1995 : 400 let od povýšení na městečko. 1. vyd. Velehrad: HISTORICKÁ SPOLEČNOST STARÝ VELEHRAD, 1995. 152 s. ISBN 8090183611, ISBN 9788090183612. OCLC 36614196

[7] PM. Historický kalendář. Poštovní noviny. Leden 2017, čís. 1, s. 11.

[status-8] Rozhodnutí č. 21 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 22. června 2007

[9] Šli až za hranice... Sborník zemřelých českých salesiánů, misionářů, emigrantů a salesiánek misionářek [online]. Praha: SADBA, 2019 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]