Pokoutník stepní
 Pokoutník stepní | |
|---|---|
_1.jpg) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
| Třída | pavoukovci (Arachnida) |
| Řád | pavouci (Araneae) |
| Čeleď | pokoutníkovití (Agelenidae) |
| Rod | pokoutník (Eratigena) |
| Binomické jméno | |
| Eratigena agrestis (Walckenaer, 1802) | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pokoutník stepní (Eratigena agrestis) je pavouk patřící do čeledi pokoutníkovití (Agelenidae). Je rozšířen v Evropě, Asii a jako invazivní druh v Severní Americe, kde byl dlouho pokládán za nebezpečného pro člověka.
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o velký druh pokoutníka, u něhož bylo pozorováno velké množství barevných variant i rozdílných velikostí. Délka těla samice činí 9,5 až 16,5 mm, samce 7 až 13,5 mm. Má žlutohnědou, poměrně mohutnou hlavohruď hruškovitého tvaru s bílým středovým pruhem a dvěma bílými postranními pruhy, oddělenými tmavšími podélnými proužky. Zadeček je šedohnědý, oválný, s výrazně dlouhými snovacími bradavkami a na hřbetě s nevýraznou kresbou v podobě světlejší střední pásky a skobovitých proužků; kresba je většinou výraznější u nedospělých jedinců. Na sternu centrální proužek tvarem připomínající číši. Nohy jsou světlehnědé až hnědé, obzvláště u samců dlouhé, bez proužků, pouze kyčel (coxa) a proximální část stehna (femur) s tmavými skvrnami. Stejně jako u ostatních druhů z čeledi Agelenidae se zde vyskytují jemné, těžko viditelné plumózní chloupky (vzhledově podobné peří). Samci mají zvětšené pedipalpy. Osm očí ve dvou řadách, přičemž vnější oči v horní řadě jsou o něco níže než prostřední pár očí.[1][2][3][4][5][6]
Pokoutník stepní sdílí mnoho znaků se svými příbuznými z čeledi Agelenidae a identifikace bez prozkoumání jeho reprodukčních orgánů může být velmi obtížná i pro odborníky.[4]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o palearktický druh rozšířený v mírném a subtropickém pásu Evropy a ve Střední Asii, častěji v jižní Evropě.[2] Na počátku 20. století byl zavlečen na severozápad USA (pravděpodobně připlul na některé lodi mířící do Seattlu), kde se pro něj vžilo anglické pojmenování „Hobo spider“.[5] Vyskytuje se i v jižní Kanadě.[7] V Británii byl poprvé zaznamenán v roce 1949 a v moderní době žije na území Anglie, Walesu a proniká i do Skotska.[8] V České republice se jedná o středně hojný druh, roztroušeně žijící po celém území, zejména v nižších polohách a v teplejších oblastech.[3][9]
Vyskytuje se na různých otevřených biotopech se sporou vegetací, nejčastěji na skalnatých stepích, suchých stráních, písčitých dunách a okrajích světlých lesů, kde se ukrývá mezi kameny, kusy dřeva a vegetací. Druhotně žije v pískovnách, lomech, podél železničních tratí a vzácně také v budovách; v Severní Americe je ale pokoutník stepní často synantropní, běžně osidluje hromady dřeva, zahrady, garáže, prostory pod budovami a zdi. Ve vnitřních prostorách jsou obvykle nacházeni na úrovni podlahy a ve vanách nebo umyvadlech, ze kterých se kvůli kluzkému povrchu nedokáží dostat.[3][4]
Způsob života
[editovat | editovat zdroj]Jejich hustá plachtovitá síť je často pokrytá kusy detritu a zbytky potravy. Samotný pavouk je ukryt v pavučinové trubici, kde čeká na kořist spadnuvší do sítě, na kterou poté rychle zaútočí.[8] Živí se malým až středně velkým hmyzem – mravenci, brouky a mouchami. Sami jsou pak kořistí zejména pro pokoutníka tmavého (Eratigena atrica), dále pro běžníka kopretinového (Misumena vatia), snovačku skleníkovou (Parasteatoda tepidariorum), kudlanky a kutilku americkou (Sceliphron caementarium).[7]
Páření, krátce po němž samci umírají, probíhá koncem léta či začátkem podzimu, na podzim pak samice ve svém úkrytu spřádá jeden až čtyři velké kulovité kokony obsahující i přes sto vajíček. Samice krátce poté obvykle hyne také. Kokon bývá připevněn ke spodní straně kamenů, k dřevu i jinde, a jeho svrchní vrstva je často obalena nečistotami a různými úlomky, což možná slouží jako prostředek k odrazení mravenců. Malí pavouci se líhnou koncem jara až začátkem léta. Délka života je značně ovlivněna klimatem, přičemž populace žijící v teplejších přímořských lokalitách dokončí svůj životní cyklus obvykle za rok a vnitrozemským populacím trvá dokončení cyklu až tři roky.[7]
S dospělci se lze setkat od června do října.[2]
Údajné nebezpečí pro člověka v Severní Americe
[editovat | editovat zdroj]Pokoutník stepní není agresivní[pozn. 1] a je nepravděpodobné, že by kousl, přesto je některými Američany považován za nebezpečného, protože má být jedovatější než v Evropě. Tento názor se objevuje od 80. let 20. století v médiích i lékařské literatuře; pavoučí jed má údajně způsobovat nekrózu. Neexistují ale žádné významné vědecké důkazy, které by naznačovaly, že tomu tak je, a celá řada vážných kousnutí pavoukem v USA byla nesprávně připisována pokoutníku stepnímu kvůli záměně s jinými druhy pavouků.[4][6][10]
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Druh byl poprvé popsán v roce 1802 přírodovědcem Charlesem Walckenaerem jako Aranea agrestis. V roce 1841 Walckenaer přeřadil tento druh do rodu Tegenaria. V roce 2013 pak byl rod rozdělen a pavouk skončil v rodu Eratigena.[1][11]
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b BOLZERN, A.; BURCKHARDT, D.; HÄNGGI, A. Phylogeny and taxonomy of European funnel-web spiders of the Tegenaria-Malthonica complex (Araneae: Agelenidae) based upon morphological and molecular data. Zoological Journal of the Linnean Society. 2013, čís. 168, s. 743,745. DOI 10.1111/zoj.12040. (anglicky)
- ↑ a b c MACHAČ, Ondřej. Eratigena agrestis - pokoutník stepní. http://www.naturabohemica.cz [online]. 16. října 2010 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online.
- ↑ a b c KŮRKA, Antonín; ŘEZÁČ, Milan; MACEK, Rudolf; DOLANSKÝ, Jan. Pavouci České republiky. Praha: Academia, 2015, dotisk 2019. S. 372.
- ↑ a b c d e RICHARDSON, Kate; DAVIS, Ryan. Hobo Spider (Eratigena agrestis) [online]. Utah State University Extension and Utah Plant Pest Diagnostic Laboratory, duben 2023 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Eratigena agrestis (Walckenaer, 1802). https://araneae.nmbe.ch [online]. [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ROSE, Sarah. Spiders of North America. Princeton: Princeton University Press, 2022. ISBN 9780691237060. S. 75–76. (anglicky)
- ↑ a b c Tegenaria agrestis. Animal Diversity Web [online]. [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b OXFORD, Geoff. Summary for Eratigena agrestis (Araneae). https://srs.britishspiders.org.uk [online]. [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Eratigena agrestis (Walckenaer, 1802) [pokoutník stepní]. https://www.arachnology.cz [online]. [cit. 2024-10-27]. Dostupné online.
- ↑ MULLEN, Gary R.; DURDEN (RED.), Lance A. Medical and Veterinary Entomology. Starkville: Academic Press, 2018. ISBN 9780128140444. S. 519. (anglicky)
- ↑ Eratigena agrestis (Walckenaer, 1802). World Spider Catalog [online]. [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pokoutník stepní na Wikimedia Commons 
Taxon Eratigena agrestis ve Wikidruzích
