Pokoutník stájový
 Pokoutník stájový | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | členovci (Arthropoda) |
| Podkmen | klepítkatci (Chelicerata) |
| Třída | pavoukovci (Arachnida) |
| Řád | pavouci (Araneae) |
| Čeleď | pokoutníkovití (Agelenidae) |
| Rod | pokoutník (Tegenaria) |
| Binomické jméno | |
| Tegenaria ferruginea (Panzer, 1804) | |
 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pokoutník stájový (Tegenaria ferruginea) je velký pavouk patřící do čeledi pokoutníkovití (Agelenidae).
Popis
[editovat | editovat zdroj]U samice je délka těla 11 až 15 mm, délka karapaxu 6,0–6,8 mm, šířka 4,2–4,8 mm. Samec měří 9 až 12 mm, délka karapaxu 5,0–6,2 mm, šířka 3,9–4,5 mm. Hlavohruď je hruškovitého tvaru, světle hnědě zbarvená. Zadeček je oválně protáhlý, hnědý až hnědočervený, s výrazným načervenalým podélným středním pásem lemovaným žlutavými skvrnami, jež jsou vepředu větší. Celé tělo je hustě ochlupené. Na nažloutlých nohách mají jasně vyznačené, ale někdy nepravidelně se vyskytující tmavé skvrnky/proužky s tmavšími okraji. Nohy má oproti tělu dlouhé, což u tohoto pavouka budí dojem, že je větší. Samčí makadla s dlouhým embolem, velkým konduktorem a relativně krátkým cymbiem. Výrazná epigyna s konkávně zaobleným předním okrajem.[1][2][3]
Rozšíření a způsob života
[editovat | editovat zdroj]Je rozšířen v Evropě, v Česku velmi hojně.[4] Byl zavlečen i na Azorské ostrovy a do Venezuely.[5] Tento pokoutník obývá světlé lesy, sutě, skalní města, kůlny, stáje, stodoly, sklepy, zahrady a parky. Vytváří husté, až půl metru široké plachtovité sítě mezi kameny, v dutinách stromů a v budovách mezi trámy či v rozích. Svou pavučinu pavouk neopouští, pouze ji opravuje a rozšiřuje. Aktivní je v noci, kdy vyčkává v trubicovitém ústí sítě na kořist. S dospělci se setkáme obvykle od května do října.[3][6]
Tento druh může kousnout člověka, kousnutí však není příliš bolestivé a možný malý otok zmizí během několika hodin.[5]
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Druh byl popsán v roce 1804 Georgem Panzerem jako Aranea ferruginea. V roce 1875 jej Eugène Simon přeřadil do rodu Tegenaria, a v roce 2005 byl zařazen do rodu Malthonica. Po morfologicko-molekulární analýze Bolzerna, Burckhardta a Hänggiho v roce 2013 byl druh znovu přesunut do rodu Tegenaria.[1]
Původ jména
[editovat | editovat zdroj]Jméno pochází z latinského „ferrugo“, což v překladu znamená „rez“. Český název reflektuje jeho výskyt v hospodářských budovách.[6]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]
Podobné druhy
[editovat | editovat zdroj]- pokoutník tmavý (T. atrica)
- pokoutník polní (T. campestris)
- pokoutník domácí (T. domestica)
- pokoutník lesní (T. silvestris)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b BOLZERN, A.; BURCKHARDT, D.; HÄNGGI, A. Phylogeny and taxonomy of European funnel-web spiders of the Tegenaria-Malthonica complex (Araneae: Agelenidae) based upon morphological and molecular data. Zoological Journal of the Linnean Society. 2013, čís. 168, s. 799,801. DOI 10.1111/zoj.12040. (anglicky)
- ↑ OXFORD, Geoff; MERRETT, Peter. Tegenaria ferruginea (Panzer) in Britain, and differences from T. parietina (Fourcroy) (Araneae: Agelenidae). Bulletin of the British Arachnological Society. 200, roč. 11, čís. 8, s. 331–332. Dostupné online [cit. 2024-10-27]. (anglicky)
- ↑ a b MACHAČ, Ondřej. Tegenaria ferruginea - pokoutník stájový. http://www.naturabohemica.cz [online]. 13. srpna 2013 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online.
- ↑ Tegenaria ferruginea (Panzer, 1804) [pokoutník stájový]. https://www.arachnology.cz [online]. [cit. 2024-10-27]. Dostupné online.
- ↑ a b Tegenaria ferruginea (Panzer, 1804). https://araneae.nmbe.ch [online]. [cit. 2024-10-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ŘEZÁČ, Milan. Pokoutníci rodu Tegenaria – evropští pavouci roku 2008. Živa. 2008, čís. 3, s. 124. Dostupné online [cit. 2024-10-27].
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pokoutník stájový na Wikimedia Commons 
Taxon Malthonica ferruginea ve Wikidruzích
