Pojištění vkladů
Pojištění vkladů je prostředek ochrany peněz uložených v bankách (vkladů uložených např. na běžných či spořicích účtech případně jiných typech bankovních produktů).[1] Tyto peníze jsou pojištěny, takže v případě pádu banky dostanou vkladatelé své prostředky (resp. jejich velkou část) zpět od pojistitele. Toto pojištění má za cíl ochranu nejen jednotlivých střadatelů, ale i bank, resp. celkovou stabilitu bankovního trhu. V mnoha zemích (včetně zemí EU) je proto pojištění vkladů povinné. V České republice má tuto činnost na starosti Garanční systém finančního trhu, který spravuje Fond pojištění vkladů, z něhož se případné náhrady vyplácí.
Cíle pojištění vkladů
[editovat | editovat zdroj]V případě, že se rozšíří negativní informace o nějaké bance, mohou vyděšení střadatelé, kteří požadují okamžité vyplacení svých vkladů, přivést banku do vážných problémů. Podobný tzv. run na banku může položit i zcela bezproblémovou banku (u které se jednalo např. o dezinformaci). Předpokládá se, že pojištění vkladů střadatele uklidní, takže negativní zprávy nevyvolají zbytečný výběr vkladů.
Druhou výhodou pojištění je ochrana klientů – pokud banka skutečně zkrachuje, je vkladatelům nahrazena alespoň část jejich vkladů, o které by jinak bankrotem přišli.
Pojištění vkladů je však také předmětem kritiky, neboť jistota daná pojištěním může vést k tzv. morálnímu hazardu, kdy investor podstupuje nepřiměřené riziko, na které nemůže doplatit, protože jeho případnou ztrátu omezí pojištění.
Princip fungování pojištění vkladů
[editovat | editovat zdroj]Pojištění vkladů je v principu pojištění jako libovolné jiné – banka platí pojistiteli nějaký poplatek, např. daný procentem objemu pojištěných vkladů nebo podle jiných stanovených kritérií. V případě pojistné události pak tento pojistitel vyplatí klientům banky příslušnou částku – v některých zemích celý vklad (jako např. v celé EU až do výše limitu 100 000 EUR).
Pojištění vkladů zpravidla neprovozují běžné pojišťovny, ale specializované organizace, tzv. systémy pojištění vkladů. Většina těchto organizací je sdružena v Mezinárodní asociaci pojistitelů vkladů, evropští pojistitelé se sdružují v Evropském fóru pojistitelů vkladů. V České republice má tuto činnost na starosti Garanční systém finančního trhu, který spravuje Fond pojištění vkladů, z něhož se případné náhrady vyplácí.
Povinné pojištění
[editovat | editovat zdroj]V mnoha státech je pojištění vkladů povinné ze zákona. Tak tomu je i v Evropské unii včetně Česka, neboť Směrnice 2014/49/EU o systémech pojištění vkladů stanoví, že všechny členské státy musí mít fungující systém pojištění vkladů, který zaručuje náhradu do výše nejméně 100 000 EUR.[2]
V Česku je pojištění vkladů stanoveno zákonem o bankách. Pojištěny jsou všechny vklady fyzických i právnických osob (i vklady vedené v jiných měnách) v bankách, stavebních spořitelnách či družstevních záložnách. Pojištěné nejsou např. vklady bank, obchodníků s cennými papíry, finančních institucí, pojišťoven, zajišťoven, zdravotních pojišťoven nebo státu či větších obcí a měst, apod. . Pojištění se také nevztahuje na směnky a jiné cenné papíry.[3] Od 31. 12. 2010 je základní limit pojištění stanoven na ekvivalent částky 100 000 EUR pro jednoho klienta u jedné banky/stavební spořitelny/družstevní záložny. Případná výplata náhrad z vkladů musí být zahájena ve lhůtě 7 pracovních dnů ode dne, kdy Česká národní banka oznámí platební neschopnost dané finanční instituce.
Náhrada vkladů se vyplácí z Fondu pojištění vkladů, kam povinně svými příspěvky přispívají pojištěné instituce (tj. banky, pobočky bank z jiných než členských zemí EU, stavební spořitelny a družstevní záložny). Fond pojištění vkladů je spravován Garančním systémem finančního trhu.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ 21/1992 Sb. Zákon o bankách. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-03-10]. Dostupné online.
- ↑ {{{typ}}} č. {{{číslo}}} ze dne 2014-06-12, Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů Text s významem pro EHP. [cit. 2020-03-10]. Dostupné online. (česky)
- ↑ ČESKO. Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ; Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance ; První a druhá bankovní směrnice Evropských společenství. [s.l.]: Codex Bohemia Dostupné online. ISBN 80-85963-75-2, ISBN 978-80-85963-75-5. OCLC 41047169
- ↑ Garanční systém finančního trhu. www.garancnisystem.cz [online]. [cit. 2020-03-10]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Mezinárodní asociace pojistitelů vkladů (anglicky)
- Evropské fórum pojistitelů vkladů (anglicky)
- Garanční systém finančního trhu
- Pojištění vkladů na webu ČNB
