Podzemní vládní kryt na Klárově

Podzemní vládní kryt na Klárově
Poloha
Adresa	Praha, Česko
Souřadnice	50°5′32,6″ s. š., 14°24′40,5″ v. d.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podzemní objekt na Klárově v Praze je technické centrum TC1 ochranného systému metra sloužícího civilní obraně. Stavba propojená s nedalekou linkou A metra leží na úpatí letenského svahu při nábřeží Edvarda Beneše na hranici Hradčan, Malé Strany a Holešovic. Objekt z padesátých let 20. století podléhal utajení a je označován jako vládní kryt K-111^[1] a za první (nezprovozněnou) stanici Klárov pražského metra.^[2]

Historie stavby

Ideový záměr

Poprvé se stanice objevuje na projektu metra z roku 1941, přičemž autorem návrhu bylo Konsorcium stavebních firem. Tato stanice měla stát nedaleko místa dnešní stanice Malostranská, k její realizaci však nikdy nedošlo.^[3] Objekt je označován jako první stanice v dějinách pražského metra, ale dosud se nepodařilo objasnit, zda byl původně skutečně zamýšlen k tomuto účelu, nebo zda šlo jen o taktiku k utajení podzemního krytu.

Výstavba

K výstavbě podzemního objektu na Klárově došlo v období od 7. září 1952 do 1. června 1960, v této době byla v úseku mezi Klárovem a Čechovým mostem odkloněna veškerá hromadná doprava, která jej objížděla přes Letnou. Vstup do „vestibulu stanice“ se nachází v ulici U Bruských kasáren v těsné blízkosti Strakovy akademie.^[4] Stanice byla postavena v podobě dvou navazujících eskalátorových tunelů ústících do jednolodní klenuté stanice s výškou 11,5 metru, vnitřní šířkou 19,5 metru a nástupištěm v hloubce přibližně 52 metrů. Jejím zamýšleným účelem bylo chráněné pracoviště pro předsednictvo československé vlády a ÚV KSČ. Budování probíhalo skrytě jako součást stavby Stalinova pomníku na Letné. Celková hodnota projektu byla 82 milionů Kčs.^[5]

Pozdější osud a současnost

V 70. letech 20. století objekt získal od ministerstva vnitra do správy pražský dopravní podnik,^[6] v jeho blízkosti byla v roce 1978 zprovozněna linka A pražského metra. V 70. a 80. letech sloužil objekt potřebám civilní obrany. Až do povodní v roce 2002 zůstal veřejnosti utajen,^[3] dnes slouží jako technické centrum ZTC1 Dopravního podniku hl. m. Prahy.^[3]^[6]

Výzkumem okolo objektu se zabývá Pavel Fojtík z archivu dopravního podniku. Výzkum však ztěžuje fakt, že řada informací se nacházela ve spisech označených jako tajné; utajení skončilo teprve v roce 2012.^[5] Zjištěné informace zveřejnil v knize Fakta a legendy o pražské městské hromadné dopravě. O stanici se zmiňuje také architekt Evžen Kyllar ve své knize Praha a metro, kde o ní uvádí, že „…mohla být součástí této trati (trasy A), kdyby se nestala krytem pro exponenty bývalého režimu.“^[4]

Odkazy

Reference

↑ MAREŠ, Jaroslav. NOVÉ ZÁBĚRY! Nahlédněte do stanice utajovaného metra v Praze… [online]. milujuprahu.cz, 2016-11-04 [cit. 2017-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-15.
↑ Atomový kryt, nebo první stanice metra? Historici už tu záhadu objasnili na stránkách deníku metro.cz
↑ ^a ^b ^c OPPELT, Robert. Galerie: Nejstarší stanice metra je na Klárově. Ale pozor, je tajná a nikdo o ní neví. Metro.cz [online]. MAFRA, 2013-04-15 [cit. 2013-07-13]. Dostupné online.
↑ ^a ^b MAREK, Lukáš. Metro nebo kryt? Smysl stanice na Klárově je nejasný. Pražský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2011-02-04 [cit. 2013-07-13]. Dostupné online. ISSN 1802-0569.
↑ ^a ^b KUNCOVÁ, Monika. Přísně tajný objekt K 111: Klárov, stanice bez metra. Magazín - Právo. 2020-04-04, s. 18–20.
↑ ^a ^b OPPELT, Robert; BIGAS, Jiří. VIDEO: Navštivte tajnou stanici metra na Klárově. Vlak do ní nikdy nepřijel. Metro.cz [online]. MAFRA, 2013-07-04 [cit. 2013-07-13]. Dostupné online.

Externí odkazy

Kamil Pokorný: Pražské kryty – reportáž časopisu Instinkt 2002, Agartha, badatelská společnost.
Marek Vítek: Podzemí promluvilo, Instinkt č. 22, 2002
Řez podzemím na Klárově, náhled ilustrace pro časopis Instinkt, Lemon design
Lukáš Marek: Metro nebo kryt? Smysl stanice na Klárově je nejasný, Pražský deník.cz, 4. 2. 2011
plán podzemních prostor, web Mirek Pazdera Koncertní sál, Klárov, 18. 2. 2013
Ryan Scott: Secrets of the Prague Metro Archivováno 18. 5. 2013 na Wayback Machine., expats.cz, 6. 3. 2013
Robert Oppelt: Galerie: Nejstarší stanice metra je na Klárově. Ale pozor, je tajná a nikdo o ní neví, metro.cz, 15. 4. 2013
Robert Oppelt: Stavěl jsem tajnou stanici metra na Klárově. Čtenáři vzpomínají, metro.cz, 19. 4. 2013
Robert Oppelt, Jiří Bigas: VIDEO: Navštivte tajnou stanici metra na Klárově. Vlak do ní nikdy nepřijel, metro.cz, 4. 7. 2013
Robert Oppelt: Atomový kryt, nebo první stanice metra? Historici už tu záhadu objasnili, metro.cz, 6. 2. 2014
Zapomenuté podzemní dráhy na Stream.cz, 3. 6. 2020

[K111-1] MAREŠ, Jaroslav. NOVÉ ZÁBĚRY! Nahlédněte do stanice utajovaného metra v Praze… [online]. milujuprahu.cz, 2016-11-04 [cit. 2017-10-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-15.

[2] Atomový kryt, nebo první stanice metra? Historici už tu záhadu objasnili na stránkách deníku metro.cz

[Metro04-3] OPPELT, Robert. Galerie: Nejstarší stanice metra je na Klárově. Ale pozor, je tajná a nikdo o ní neví. Metro.cz [online]. MAFRA, 2013-04-15 [cit. 2013-07-13]. Dostupné online.

[PD-4] MAREK, Lukáš. Metro nebo kryt? Smysl stanice na Klárově je nejasný. Pražský deník [online]. VLTAVA LABE MEDIA, 2011-02-04 [cit. 2013-07-13]. Dostupné online. ISSN 1802-0569.

[magazin-5] KUNCOVÁ, Monika. Přísně tajný objekt K 111: Klárov, stanice bez metra. Magazín - Právo. 2020-04-04, s. 18–20.

[Metro07-6] OPPELT, Robert; BIGAS, Jiří. VIDEO: Navštivte tajnou stanici metra na Klárově. Vlak do ní nikdy nepřijel. Metro.cz [online]. MAFRA, 2013-07-04 [cit. 2013-07-13]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]