Přeskočit na obsah

Fluorid promethitý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z PmF3)
Fluorid promethitý
Obecné
Systematický názevFluorid promethitý
Anglický názevPromethium(III) fluoride
Německý názevPromethium(III)-fluorid
Sumární vzorecPmF3
Vzhledrůžová pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS13709-45-0
PubChem129681501
SMILES[F-].[F-].[F-].[Pm+3]
InChIInChI=1S/3FH.Pm/h3*1H;/q;;;+3/p-3
Key: GBTXURQYFJSURZ-UHFFFAOYSA-K
Vlastnosti
Molární hmotnost203,91 g/mol (147Pm)
Teplota tání1338 °C
Hustota6,72 g/cm3
Rozpustnost ve voděmálo rozpustný
Struktura
Krystalová strukturašesterečná
Hrana krystalové mřížkya = 697 pm, c = 719 pm
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid promethitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem PmF3.

Příprava

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid promethitý lze připravit přidáním kyseliny fluorovodíkové do roztoku kyseliny dusičné s ionty Pm3+:[1]

Pm3+(aq) + 3 F(aq) → PmF3

Vlastnosti

[editovat | editovat zdroj]

Fluorid promethitý je růžová radioaktivní pevná látka s teplotou tání 1338 °C, která je málo rozpustná ve vodě. Krystalizuje v šesterečné soustavě (typu fluoridu lantahnitého) s parametry mřížky a = 697 pm a c = 719 pm. Vypočtená hustota fluoridu promethitého je 6,72 g/cm3.[2]

Po zahřátí PmF3·x H2O vzniká fluorid-oxid promethitý (PmOF), který má fialovorůžovou barvu.[2]

Fluorid promethitý je možné redukovat na kovové promethium. Reakci je nutné provádět v kelímku z tantalu, jako vedlejší produkt vzniká fluorid lithný:[3]

3 Li + PmF3 → Pm + 3 LiF

Touto reakcí poprvé vyrobil Fritz Weigel roku 1963 kovové promethium.[3]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Promethium(III) fluoride na anglické Wikipedii a Promethium(III)-fluorid na německé Wikipedii.

  1. GMELIN, Leopold. Gmelins Handbuch der anorganischen Chemie. [s.l.]: Verlag Chemie GMBH 204 s. Dostupné online. ISBN 978-0-387-93410-5. S. 194–195. (německy) 
  2. a b WEIGEL, F. Die Chemie des Promethiums. In: Radiochemie. Berlin, Heidelberg: Springer, 1969. Dostupné online. ISBN 978-3-540-35960-9. DOI 10.1007/BFb0051097. S. 587–588. (německy)
  3. a b WEIGEL, F. Darstellung von metallischem Promethium. Angewandte Chemie. 1963-05-21, roč. 75, čís. 10, s. 451–451. Dostupné online [cit. 2024-01-08]. ISSN 0044-8249. DOI 10.1002/ange.19630751009. (anglicky)