Přeskočit na obsah

Pluspetice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pluspetice (lat. pluspetitio) označovala v římském právu neoprávněný nárok žalobce a pravidelně vedla ke ztrátě soudní žaloby. Uplatňovala se v přísném formulovém procesu a nastávala tehdy, když žalobce požadoval něco jiného či více, než na co měl podle práva nárok.

Podle toho, v čem byl žaloba neoprávněná, se rozlišovaly celkem čtyři druhy pluspetice:[1]

  • pluris petitio tempore – žalobce požadoval přisouzení ještě nesplatné pohledávky
  • pluris petitio loco – žalobce žaloval jinde, než měl nárok
  • pluris petitio causa – žalobce neodůvodněně měnil práva a povinnosti stran
  • pluris petitio re – žalobce žaloval více, než měl nárok
  1. KINCL, Jaromír; URFUS, Valentin; SKŘEJPEK, Michal. Římské právo. Praha: C. H. Beck, 1995. ISBN 80-7179-031-1. S. 124–125.