Plivátko
Plivátko je nádoba, do které lze vyplivnout přebytečné sliny z úst.
První plivátka se objevila v sedmnáctém století v Číně, poté v arabských zemích, kde ho pánové využívali při žvýkání tabáku. V Rakousko-Uhersku se objevila až v devatenáctém století. Na základě vyhlášek pak musela stát na veřejných místech, úřadech nebo v restauracích.[1]
Obvykle byly umístěna v blízkosti dveří, pohovek a křesel. Vyráběla se ze skla, kovu a keramiky, často plněná dezinfekční kapalinou, nebo se jednalo o kovovou nádobu v nábytkovém pouzdře naplněnou pískem.
Bývala též součástí lázeňských inhalatorií.[2]
Se zvýšenými nároky na hygienu a budováním moderních kanalizací, mizela veřejná plivátka už po konci První světové války. Dnes se plivátka používají ve stomatologii a při ochutnávání vín. S veřejnými plivátky se lze ve 21. století ještě setkat např. v Číně.[3]
Plivátko je označení i pro některé lokality:
- park na Břevnově v Praze
- koupaliště (Liberec, Dubí)
- rybníky (v Českém lese, v Mníšku pod Brdy, v Rotavě, v Žihli)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ ŠAROUNOVÁ, Irena. Před sto lety povinně stávala na úřadech i v restauracích plivátka. Uplatnění nacházejí i dnes [online]. Český rozhlas, 27.8.2020 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
- ↑ LACKOVÁ, Zdena. Plivátka, ochranné pláště a zpěv. Tak vypadaly lázeňské inhalace před sto lety [online]. Deník, 10.1.2023 [cit. 2023-06-28]. Dostupné online.
- ↑ Věda pro děti: Jiný kraj, jiný mrav. Kde je normální krkat, plivat a kde se nesmí smrkat?. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 26.6.2023 [cit. 28.6.2023]. Dostupné online.
