Platy učitelů v Česku

Platy učitelů ve veřejných školách jsou jedním z nástrojů vzdělávací politiky České republiky a ročně na nich stát vyplatí přes 3 % HDP. Celkově působí ve všech stupních a typech škol okolo 333 tisíc zaměstnanců, z toho pedagogičtí pracovníci představují asi 223 tisíc (35 822 ve školkách, 88 759 na základních, 52 709 na středních a 45 069 na vysokých školách).

Průměrný hrubý měsíční výdělek učitelů napříč celým školstvím (a včetně příplatků) byl v roce 2021 podle Českého statistického úřadu 46 843 Kč (115 % průměrné celorepublikové mzdy), podle novely školského zákona podpořené sněmovnou má od roku 2024 být plat učitele nejméně 130 % průměrné mzdy.

Plat učitele se skládá ze tří složek: tarifního tabulkového platu (průměrně 63 % z celkového platu), nárokové složky (průměrně 33 % z tabulkového platu) a nenárokové složky (průměrně 25 % z tabulkového platu). Celková velikost platu je významně ovlivněna řadou faktorů, zejména délkou praxe, odborností, náročností vykonávané práce a osobním ohodnocením přidělovaným nadřízeným, v menší míře i regionem. Obecně lze říci, že platy začínajících učitelů bývají výrazně nižší než odpovídá deklarovanému průměru, naopak platy seniorních pracovníků vyšší než průměr, v případě vedoucích pracovníků i velmi výrazně vyšší než průměr.

Vývoj platů učitelů v letech 2015-2022

Platy učitelů prošly v posledních desetiletích dynamickým vývojem. V roce 2015 skončilo přechodné období, ve kterém mohli na pozici učitelů působit vysokoškoláci bez formálního pedagogického vzdělání, tito pracovníci museli ze školství odejít a obsazování volných míst se tím výrazně zkomplikovalo. Vzhledem k souběžnému nástupu silných ročníků ("Husákových vnoučat") tak došlo k nedostatku pedagogů, který se vlády snaží řešit významným navyšováním platů učitelů a změnou systému financování. Od školního roku 2019 došlo ke změně financování regionálního školství dle tzv. PHmaxu, vypočítávaného z maximálního možného počtu odučených hodin namísto původnímu systému financování podle počtu žáků. Oproti předchozímu stavu přinesl PHmax systém několik pozitiv, například snížení nerovností v odměňování učitelů a větší prostor pro inovace ve výuce. Současně ale tento systém generuje řadu nedostatků, zejména způsobuje dlouhodobě neudržitelný nárůst počtu úvazků v regionálním školství, který neodpovídá demografickému vývoji (v roce 2023 počet žáků ve školách klesal, zatímco počet učitelů paradoxně dále rostl), dále nezohledňuje rozdílné podmínky škol v různých regionech, a vede k tomu, že financování škol není nijak provázáno s plněním cílů vzdělávací politiky.

Často se však pod pojmem plat učitele označují nestejné věci a dochází k různým dezinterpretacím, např. jako učitelský plat se někdy označuje i průměrný plat všech zaměstnanců škol (tj. i asistentů, uklízeček nebo technického personálu).

			Kalendářní rok
			2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022
			Hrubá mzda/plat
Průměrná mzda			26 467 Kč	27 575 Kč	29 496 Kč	31 885 Kč	34 125 Kč	35 611 Kč	37 839 Kč	40 353 Kč
Průměrný plat zaměstnanců ZŠ a SŠ			23 636 Kč	24 882 Kč	26 700 Kč	29 492 Kč	33 656 Kč	37 204 Kč	39 954 Kč	40 316 Kč
	z toho pedagogičtí pracovníci		27 840 Kč	29 410 Kč	31 578 Kč	34 943 Kč	40 137 Kč	44 224 Kč	47 846 Kč	48 223 Kč
	z toho	učitelé ZŠ	28 729 Kč	30 439 Kč	32 850 Kč	36 290 Kč	41 763 Kč	46 170 Kč	50 080 Kč	50 324 Kč
		učitelé SŠ	29 405 Kč	31 075 Kč	33 185 Kč	36 917 Kč	42 647 Kč	47 566 Kč	51 779 Kč	52 427 Kč
Průměrný plat zaměstnanců VŠ			34 992 Kč	35 692 Kč	38 028 Kč	41 755 Kč	45 543 Kč	47 096 Kč	48 504 Kč	50 225 Kč
	z toho pedagogičtí pracovníci		41 871 Kč	42 725 Kč	45 798 Kč	50 495 Kč	55 153 Kč	56 844 Kč	58 177 Kč	60 049 Kč

Platy učitelů podle regionů k roku 2022

Platy učitelů se liší relativně málo podle regionu ve kterém působí. V přepočtu na životní náklady a lokální mzdy v regionu to však znamená, že průměrný učitel ZŠ v hlavním městě má příjem jen o 2 % vyšší příjem než je průměr, naopak např. učitel SŠ v Karlovarském kraji zase o celých 52 % vyšší plat než průměrný člověk v kraji. S výjimkou Prahy a Jihomoravského kraje platy učitelů všude přesahují 130 % lokální průměrné mzdy. Detaily v tabulce ze stránek MŠTV níže:

Území				Průměrná měsíční mzda/plat			Podíl průměrného měsíčního platu
				učitele ZŠ	učitele SŠ	zaměstnance v ČR	učitele ZŠ ke mzdě v ČR/regionu	učitele SŠ ke mzdě v ČR/regionu
Česká republika				50 217 Kč	52 032 Kč	40 353 Kč	124,4%	128,9%
Praha				50 991 Kč	53 763 Kč	49 782 Kč	102,4%	108,0%
	Hlavní město Praha			50 991 Kč	53 763 Kč	49 782 Kč	102,4%	108,0%
Střední Čechy				51 167 Kč	54 010 Kč	40 731 Kč	125,6%	132,6%
	Středočeský kraj			51 167 Kč	54 010 Kč	40 731 Kč	125,6%	132,6%
Jihozápad				50 129 Kč	52 134 Kč	37 589 Kč	133,4%	138,7%
	Jihočeský kraj			49 693 Kč	52 147 Kč	36 827 Kč	134,9%	141,6%
	Plzeňský kraj			50 636 Kč	52 116 Kč	38 374 Kč	132,0%	135,8%
Severozápad				49 758 Kč	50 781 Kč	36 802 Kč	135,2%	138,0%
	Karlovarský kraj			49 820 Kč	53 325 Kč	35 093 Kč	142,0%	152,0%
	Ústecký kraj			49 737 Kč	49 974 Kč	37 384 Kč	133,0%	133,7%
Severovýchod				50 513 Kč	51 971 Kč	36 956 Kč	136,7%	140,6%
	Liberecký kraj			50 637 Kč	52 168 Kč	36 871 Kč	137,3%	141,5%
	Královéhradecký kraj			50 222 Kč	51 997 Kč	37 956 Kč	132,3%	137,0%
	Pardubický kraj			50 713 Kč	51 804 Kč	35 955 Kč	141,0%	144,1%
Jihovýchod				50 030 Kč	50 816 Kč	38 985 Kč	128,3%	130,3%
	Vysočina			50 394 Kč	51 907 Kč	37 133 Kč	135,7%	139,8%
	Jihomoravský kraj			49 875 Kč	50 350 Kč	39 663 Kč	125,7%	126,9%
Střední Morava				49 618 Kč	51 385 Kč	36 323 Kč	136,6%	141,5%
	Olomoucký kraj			49 769 Kč	50 640 Kč	36 462 Kč	136,5%	138,9%
	Zlínský kraj			49 456 Kč	52 230 Kč	36 175 Kč	136,7%	144,4%
Moravskoslezsko				49 294 Kč	51 234 Kč	36 596 Kč	134,7%	140,0%
	Moravskoslezský kraj			49 294 Kč	51 234 Kč	36 596 Kč	134,7%	140,0%

Platy začínajících učitelů a kariérní řád

Výše platů začínajících učitelů s vysokoškolským pedagogickým vzděláním na veřejných školách dosahuje zpravidla 11.–12. platové třídy. Kariérní řád nereflektuje schopnosti učitelů, zohledňuje pouze délku praxe. Schopnosti však mohou být ohodnoceny nenárokovou složkou platu, ačkoli praxe nebývá vždy taková. Hlavním zdrojem nerovnosti příjmů mezi vyučujícími je zejména délka praxe. Zatímco začínající učitel nastupuje okolo 23 let do nejnižšího platového tarifu, průměrný učitel k roku 2023 má věk okolo 50 let a pokud pracoval ve školství celou profesní dráhu, jak bývá obvyklé, náleží mu druhý nejvyšší platový stupeň. Tento rozdíl v délce praxe mezi nejnižším a přeposledním platovým stupněm představuje rozdíl jen v tabulkovém platu asi 30 % příjmu. A tento rozdíl bývá zesílen ještě skutečností, že dlouholetí pracovníci zpravidla zastávají formálně náročnější pedagogické činnosti a tím pobírají vyšší nárokovou i nenárokovou složku platu. Tato výrazná diskriminace je souhrnně označována jako ageismus a představuje jeden z nejzávažnějších problémů českého školství.

Problematika učitelských platů

Platy učitelů jsou častým a vášnivým tématem politických i běžných osobních diskuzí. Často se vyskytuje výrazná polarita v názorech. Jedni považují platy učitelů za nepřiměřeně nízké vzhledem k mzdám vysokoškoláků (76 % průměrné mzdy absolventů VŠ k roku 2021) a psychické náročnosti práce s dětmi a mládeží. Druzí zase označují platy pedagogů za neporovnatelné s vysokoškoláky v soukromém sektoru, kteří musí pracovat 40 hodin týdně oproti učitelům pracujícím 22 hodin týdně, nemají jistotu zaměstnaní jako učitelé, 8 týdnů placené dovolené, 12 dnů samostudijního volna ani možnost nechat si proplácet rekreaci z fondu sociálních a kulturních potřeb. Nemluvě o volných víkendech, svátcích, prázdninách, nahrazování některých pedagogických povinností (např. dozorů) prací asistentů pedagoga, neuspokojivým výsledkům online výuky během karantény, nebo obecně slabým výsledkům českého školství v mezinárodním srovnání.

Často bývá kritizováno srovnání učitelských platů s průměrnou mzdou, s odůvodněním že nejde o přesné srovnání. Protože průměrná mzda je vypočítávána z mezd všech pracujících v České republice, tedy i těch s nižším vzděláním. Učitelské povolání vyžaduje zvláštní odbornost a dle školského zákona musí učitel absolvovat tzv. učitelské minimum, které lze získat až po absolvování magisterského či inženýrského studia. Nicméně průměrná mzda zahrnuje i ostatní absolventy VŠ nebo mzdy vrcholových manažerů, srovnávání platů učitelů tedy není v ničem méně přesné než srovnávání jiných školených pracovníků. Vysokoškolští absolventi administrativy nebo sociálních služeb mají průměrné mzdy významně nižší než učitelé.

Dle Českého statistického úřadu dosahoval medián mezd vysokoškolsky vzdělaných na konci roku 2022 výše 50 472 Kč, zatímco medián učitelských platů se pohybuje okolo 48 tisíc korun. Jak však ukazuje tabulka platů učitelů podle regionů, s výjimkou okolí velkých aglomerací (Praha, Brno) jsou platy učitelů vždy minimálně o 30 % vyšší než odpovídá lokální průměrné mzdě, která zahrnuje i příjmy jiných lokálních vysokoškoláků.

Dne 12. ledna 2015 nabyla účinnosti novela zákona o pedagogických pracovnících, která zakázala zaměstnávání učitelů na dobu určitou pouze po dobu vyučování ve školním roce, s odůvodněním že pro učitele je dehonestující být v době školních prázdnin bez zaměstnání.

Od 1. září 2019 došlo ke změně financování regionálního školství dle tzv. PHmaxu. Změny financování se dotkly všech mateřských, základních a středních škol, které nejsou soukromé ani církevní. Reforma se nedotkla ani základních uměleckých škol. PHmax je oproti původnímu systému (financování dle počtu žáků) vypočítáván z maximálního možného počtu odučených hodin, který stanovuje ministerstvo. Tento systém snižuje závislost množství finančních prostředků na počtu žáků a poskytuje ředitelům škol větší množství finančních prostředků na nárokové i nenárokové složky platu než v minulosti. Dne 6. listopadu 2019 proběhla stávka školských odborů, které požadovaly růst tarifních mezd o 10 %.

V dubnu 2023 byla schválena garance platu učitelů na 130 % průměrné mzdy. Zároveň byla otevřena debata o zrušení 9. ročníků základních škol s odůvodněním, že v posledním ročníku ZŠ se nevyučuje nová látka a slouží pouze jako příprava na přijímající zkoušky na střední školy. Dále bylo navrženo zvýšení počtu hodin přímé pedagogické činnosti (tj. vyučované hodiny) učitelů ze současných 22 hodin týdně na 25–27 hodin (týden má včetně nepřímé pedagogické činnosti 40 hodin). Návrh se setkal s kritikou učitelských odborů, které návrh označily za podvod a snahu nivelizovat schválené zvýšení platů.