Planetární dieta
.jpg)
Planetární dieta (anglicky Planetary health diet) je flexitariánská dieta vytvořená komisí EAT-Lancet commission[1][2] v rámci zprávy zveřejněné v časopise The Lancet 16. ledna 2019.[3] Cílem je vytvořit stravovací paradigmata s těmito cíli:[2]
- Nasytit světovou populaci 10 miliard lidí v roce 2050
- Výrazně snížit celosvětový počet úmrtí způsobených špatnou stravou
- Environmentální udržitelnost, která zabrání kolapsu přírody
Doporučení
[editovat | editovat zdroj]Dieta stanovuje omezení spotřeby masa (zejména červeného), mléčných výrobků a škrobové zeleniny s cílem snížit dopad masného a mlékárenského průmyslu na životní prostředí a výrazně snížit příjem nasycených tuků a cukru z těchto skupin potravin[2] (spotřeba masa a mléčných výrobků často překračuje výživová doporučení[4])
Zdravá strava má optimální kalorický příjem a skládá se převážně z rozmanitých rostlinných potravin a malého množství živočišných produktů. Obsahuje spíše nenasycené než nasycené tuky a omezené množství rafinovaných obilovin, vysoce zpracovaných potravin a přidaného cukru.
| Jídlo | Příjem makronutrientů (gramy za den) (možný rozsah) |
Kalorický příjem (kcal za den) |
Příklad | Srovnání |
|---|---|---|---|---|
| Zelenina | 300 (200–600) | 78 | ||
| Mléčné výrobky | 250 (0–500) | 153 | Jedna sklenice mléka denně | |
| Celozrnné obiloviny | 232 | 811 | ||
| Ovoce | 200 (100–300) | 126 | ||
| Hlízovitá a škrobová zelenina | 50 (0–100) | 39 | Dvě středně velké brambory nebo porce kasavy týdně | |
| Nenasycené tuky | 40 (20–80) | 354 | ||
| Přidané cukry | 31 | 120 | Dvě polévkové lžíce medu denně | |
| Nasycené tuky | 11.8 (0–11.8) | 96 | ||
| Zdroje bílkovin: | ||||
| Luštěniny | 75 (0–100) | 284 | ||
| Ořechy | 50 (0–75) | 291 | ||
| Kuřecí a drůbeží maso | 29 | 62 | Jedno kuřecí stehno bez kosti a kůže obden nebo jeden plátek kuřecí šunky denně | |
| Ryby | 28 | 40 | ||
| Hovězí, jehněčí a vepřové | 14 | 30 | Jeden plátek slaniny obden nebo jeden středně velký hamburger týdně. | Dvojnásobek průměrné spotřeby na hlavu v Asii a průměrné množství červeného masa v Africe[5] |
| Vejce | 13 | 19 | Jedno vejce každý třetí den (například zastřené, v palačinkách atd.). | Polovina spotřeby vajec v Japonsku a Číně;[6] šestinásobek spotřeby vajec v Indii[7] |
Komise EAT-Lancet popisuje planetární dietu jako „flexitariánskou dietu, která je z velké části založena na rostlinné stravě, ale může volitelně obsahovat i skromné množství ryb, masa a mléčných výrobků.“[2]
Regionální přizpůsobení
[editovat | editovat zdroj]Nelze stanovit univerzální planetární dietu a je nutno ji přizpůsobit lokálním podmínkám, které jsou v různých regionech rozmanité. Zatímco některé oblasti trpí podvýživou, v jiných je např. problémem nadměrná konzumace živočišných produktů.[8]
Reakce
[editovat | editovat zdroj]Britské noviny The Guardian[9] a americká zpravodajská stanice CNN[10] informovaly o dietě pozitivně.
Harry Harris, píšící pro New Statesman, byl opatrný ohledně tvrzení, že dieta by mohla transformovat světový potravinový systém, a uvedl: „Zdá se mi nezdvořilé neustále klást odpovědnost za klimatické změny na chování jednotlivců, když víme, že 100 společností je zodpovědných za 71 procent globálních emisí.“[11]
Světová zdravotnická organizace stáhla v roce 2019 svou podporu akci EAT-Lancet po kritice od Giana Lorenza Cornada, zástupce Itálie u mezinárodních organizací v Ženevě. Cornado prohlásil, že přijetí jednoho stravovacího přístupu pro celou planetu by zničilo tradiční stravu a kulturní dědictví a že snížení spotřeby masa a sladkostí by způsobilo ztrátu milionů pracovních míst.[5]
V roce 2019 Francisco J. Zagmutt a jeho kolegové zpochybnili planetární dietu s odkazem na nedostatky v metodologii použité pro odhady zdraví.[12] Jak však zdůraznil Walter Willett, tři různé metody použité k odhadu počtu úmrtí dospělých, kterým lze předejít, byly publikovány nezávisle na komisi EAT-Lancet s podrobnou metodologií.[13]
Srovnání s jinými stravovacími doporučeními
[editovat | editovat zdroj]Srovnávací studie z roku 2020 zjistila shodu mezi planetární dietou a americkými dietními doporučeními z let 2015–2020. Rozdíly spočívají v doporučeném množství ovoce, ořechů, červeného masa, semen, škrobové zeleniny a celozrnných obilovin.[14]
Srovnávací studie z roku 2020, která porovnávala průměrnou indickou stravu s planetární dietou, zjistila, že průměrná indická strava je nezdravá kvůli nadměrné konzumaci obilovin a zpracovaných potravin a nedostatečnému příjmu bílkovin, ovoce a zeleniny.[15][16]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Planetary health diet na anglické Wikipedii.
- ↑ The EAT-Lancet Commission on Food, Planet, Health. EAT [online]. [cit. 2019-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d https://eatforum.org/content/uploads/2019/01/EAT-Lancet_Commission_Summary_Report.pdf
- ↑ Food in the Anthropocene: the EAT–Lancet Commission on healthy diets from sustainable food systems. The Lancet [online]. 2019-01-16 [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Plant-Rich Diets. Project Drawdown [online]. 2020-02-06 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b TORJESEN, Ingrid. WHO pulls support from initiative promoting global move to plant based foods. BMJ [online]. 2019-04-09 [cit. 2019-08-30]. Čís. 365. Dostupné online. DOI 10.1136/bmj.l1700. PMID 30967377. (anglicky)
- ↑ Countries That Consume the Most Eggs. WorldAtlas [online]. 2018-07-16 [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ANANDAN, Sanjevi. Study: India's meat and egg consumption very low. Deccan Chronicle [online]. 2019-08-23 [cit. 2020-12-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŠARIKOVÁ, Monika. Planetární dieta: Návod od expertů, jak si zlepšit zdraví a chránit planetu [online]. Bez hladovění.cz, 2022-03-16 [cit. 2024-10-27]. Dostupné online.
- ↑ CARRINGTON, Damian. New plant-focused diet would 'transform' planet's future, say scientists. The Guardian [online]. 2019-01-16 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ AVRAMOVA, Nina. This diet could help save lives, and the planet. CNN [online]. 2019-01-16 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Why a planetary health diet probably won't save the world. www.newstatesman.com [online]. 2019-01-21 [cit. 2019-02-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZAGMUTT, Francisco J; POUZOU, Jane G; COSTARD, Solenne. The EAT–Lancet Commission: a flawed approach?. S. 1140–1141. The Lancet [online]. Roč. 394, čís. 10204, s. 1140–1141. Dostupné online. DOI 10.1016/S0140-6736(19)31903-8. PMID 31571598. (anglicky)
- ↑ WILLETT, Walter; ROCKSTRÖM, Johan; LOKEN, Brent. The EAT–Lancet Commission: a flawed approach? – Authors' reply. S. 1141–1142. The Lancet [online]. Roč. 394, čís. 10204, s. 1141–1142. Dostupné online. DOI 10.1016/S0140-6736(19)31910-5. PMID 31571599. (anglicky)
- ↑ BLACKSTONE, Nicole Tichenor; Zach Conrad. Comparing the Recommended Eating Patterns of the EAT-Lancet Commission and Dietary Guidelines for Americans: Implications for Sustainable Nutrition. Current Developments in Nutrition [online]. 2020. Roč. 4, čís. 3. Dostupné online. DOI 10.1093/cdn/nzaa015. PMID 32154501. (anglicky)
- ↑ SHARMA, Manika; KISHORE, Avinash; ROY, Devesh; JOSHI, Kuhu. A comparison of the Indian diet with the EAT-Lancet reference diet. BMC Public Health [online]. 2020. Roč. 20, čís. 812. Dostupné online. DOI 10.1186/s12889-020-08951-8. PMID 32471408. (anglicky)
- ↑ SHARMA JMÉNO = MANIKA; KISHORE, Avinash; ROY, Devesh; JOSHI, Kuhu; NGUYEN, Khiem. Indian Diets Fall Short of Eat-Lancet Reference Recommendations for Human and Planetary Health. CGIAR Research Program on Agriculture for Nutrition and Health [online]. 2020 [cit. 2020-11-22]. Dostupné online. (anglicky)