Pjotr Fjodorovič Anžu
| Pjotr Fjodorovič Anžu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 15. února 1796 Vyšnij VoločokRuské impérium |
| Úmrtí | 12. října 1869 (ve věku 73 let) Petrohrad Ruské impérium |
| Místo pohřbení | Smolenský luterský hřbitov |
| Alma mater | Akademie námořní stráže |
| Povolání | objevitel a voják |
| Ocenění | Řád sv. Jiří 4. třídy Řád Spasitele |
| Děti |  Q124609252 |
| Rodiče | Q19907037 |
| Příbuzní | Vladimir von Notbek (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pjotr Fjodorovič Anžu (rusky Пётр Фёдорович Анжу; 15. únorajul./ 26. února 1796greg. Vyšnij Voločok – 12. říjnajul./ 24. října 1869greg. Petrohrad)[1] byl ruský admirál (1866), člen rady ministra státního majetku a polárník.
Jeho děd, Andrian-Jean Anjou, byl rodák z Francie, který se usadil v Moskvě ve druhé polovině 18. století a jeho otec, Fjodor Andrejevič Anjou, získal ruské občanství a byl uznávaným moskevským lékařem.
V roce 1819 nebo 1820 se stal svobodným zednářem v petrohradské lóži.
V letech 1821–1823 vedl průzkum severosibiřského pobřeží (tzv. Usťjanovská expedice) mezi Oleňkem a Indigarkou. Zmapoval Novosibiřské ostrovy, objevil severní pobřeží Kotělného ostrova a malý ostrov Figurina. Se psím spřežením projel více než 10 000 km, na člunu přes 4 000 km. Jeho výzkumy daly první přesný obraz Novosibiřských ostrovů a pobřežnímu úseku mezi Janou a Indigarkou.[2]
Roku 1825 prováděl topografický průzkum Usť-Urtu, jako první změřil vzdálenost mezi Aralským jezerem a Kaspickým mořem a jejich výšku.
Jeho jméno nese severní skupina Novosibiřských ostrovů – Anžuovy ostrovy (Острова Анжу).
Roku 1827 se vyznamenal v bitvě u Navarina.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Анжу, Пётр Фёдорович na ruské Wikipedii.
- ↑ Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-12-19]. Heslo АНЖУ́. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-21. (rusky)
- ↑ PASECKIJ, V. M. Pjotr Anžu. 1. vyd. Moskva: [s.n.], 1958. (rusky)
- ↑ HRBEK, Ivan. ABC cestovatelů, mořeplavců, objevitelů. 1. vyd. Praha: Panorama, 1979. 288 s. S. 18.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pjotr Fjodorovič Anžu na Wikimedia Commons
