Pivovar Pacov
| Pacovský pivovar | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Architekt | Josef Rosenberg |
| Výstavba | 2. polovina 19. století |
| Přestavba | 1. polovina 20. století |
| Další majitelé | Hanácké pivovary, n.p., Jihočské pivovary, n.p., Jihočeské mlékárny |
| Současný majitel | Město Pacov a soukromí majitelé |
| Poloha | |
| Adresa | Pacov,  Česko |
| Ulice | nám. Svobody 353 |
| Souřadnice | 49°28′23,59″ s. š., 15°0′6,89″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 104489 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pacovský pivovar se nachází na náměstí Svobody v centru Pacova. Objekt pochází ze 2. poloviny 19. století a výroba piva v něm byla ukončena k roku 1969. Od 1. října 2011 je chráněn jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ve hmotě současné stavby z 19. století jsou dochovány staršího založení. První zmínka o pivovaru v Pacově je datována do roku 1515, kdy tamější panství koupil Václav Robmháp ze Suché. V této době měli právo várečné i místní měšťané, avšak po roce 1618 je připomínán již pouze vrchnostenský pivovar.[2] Mezi majiteli se vystřídali Černínové z Chudenic, Myslíkové z Hyršova, páni z Lisova či Löwensteinové.[3] V 17. a 18. století jsou zmiňovány roční produkce kolem 1.500 hl piva.[4][pozn. 1]
V 70. letech 19. století započal nový majitel pacovského velkostatku Adolf rytíř Weiss z Tessbachu s modernizací pivovarského provozu. Josef Rosenberg navrhl pro pacovský pivovar dvoulískový hvozd, spilku a se stavbou sklepních lednic došlo k rozšíření celého sklepního labyrintu. Tyto stavební úpravy umožnily markantní navýšení produkce, která na konci 19. století dosahovala 8.000 hl piva ročně a počátkem 20. století, kdy došlo k dalšímu kapacitnímu navýšení, se produkce zvýšila na 50.000 hl piva ročně. Desetitisícový výstav byl zastaven až první světovou válkou.[2] Pivovary ve Velké Chyšce, Březině, Kameni, Vodici či Těchobuzi neustály silnou pacovskou konkurenci a jejich provozy byly uzavírány. Jako významní sládci jsou připomínáni Josef Tomáš Suk, Jan Mazánek a František Pospíšil. V Pacově se vařilo zejména pivo světlé, zcela výjimečně i černé.[4]
Během druhé světové války zůstal pivovar v provozu. Na základě Benešových dekretů byl majetek, včetně Parostrojního pivovaru JUDr. Adolfa Weisse-Tessbacha v Pacově, rodině Weissů roku 1945 konfiskován a do pivovaru byla dosazena státní správa.[4] Nejprve pivovar spadal pod Horácké pivovar, n.p., později byl předeven pod Jihočeské pivovary, n.p. Pod tímto národním podnikem se pivo v Pacově vařilo do roku 1969. Objekt poté využívaly Jihočeské mlékárny ke zrání sýrů a jako skladové prostory.[2] V roce 2014 část chátrajícího areálu odkoupilo Město Pacov, další budovy jsou však v soukromých rukách. O jeho využití však zatím není jasno.[6]
Na pivovarskou tradici navazuje ve městě Rodinný pivovar Pacov, jenž byl založen roku 2009.[7]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Objekt se nachází přímo v městské památkové rezervaci, v bezprostřední blízkosti pacovského zámku. Západně od objektu se rozprostírají rybníky, které pivovar využíval ke svým potřebám. Areál se sestává z jedné obytné budovy, varny s kotelnou, budovy chladného hospodářství a sladovny.[1]
Podsklepená obytná budova je přistavěna k západní straně věžového čtyřpatrového hvozdu, jenž je zakončen cihlovým komínem se zdobeným věncem, je pokryta sedlovou střechou a má nečleněnou, stroze ommítnutou fasádu. Taktéž třípodlažní objekt sladovny má sedlovou střechu a jeho jednotlivá patra jsou propojena nákladním výtahem. V jeho přízemí se nachází humno s valenými klenbami a do nadzemních pater jsou umístěny sýpky na ječmen. V interiéru se dochovaly původní cihlové podlahy, dnes překryté betonem. Na východním štítu se dochoval dekor plochého štukového zubořezu.[1]
Budovy varny a kotelny jsou různě diferencované stavby, do nichž byla taktéž umístěna strojovna, topeniště, kompresorovny, šalandy, bednárny, čistírny a chladiště. Budova varna má trojúhelníkový štít, opět zdobený plochým štukovým zubořezem a mělkými lesény, sedlovou střechu a odvětrávací věžičku. Na půdě se dříve nacházel šrotovník a zásobník na slad. Některá okna jsou zdobena štukovými šambránami. Nádvorní okna jsou zazděná. Jak sklepy, tak nadzemní místnosti jsou plochostropé s betonovými podlahami. Pod budovou chladového hospodářství se rozkládají ležácké sklepy s valenými klenbami. Původní kvasírna byla přebudována na skladiště. Technologická zařízení pivovaru se do současnosti nedochovala.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-01-18]. Identifikátor záznamu 178149440 : pivovar. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c BERAN, Lukáš. Industriální topografie - Kraj Vysočina: průmyslová architektura a technické stavby. Praha: FA ČVUT VCPD, 2014. 273 s. ISBN 978-80-01-05544-1. Kapitola Pelhřimov, Humpolec, s. 89-90.
- ↑ Pacov. www.pivety.com [online]. Společenství sběratelů Pivety [cit. 2025-01-18]. Dostupné online.
- ↑ a b c KŘTĚNSKÁ, Dagmar. Posouzení jednotlivých navržených možností revitalizace plochy brownfieldu. České Budějovice, 2018 [cit. 2025-01-18]. 94 s. Diplomová práce. Zemědělská fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Vedoucí práce Jana Moravcová. s. 33-34. Dostupné online.
- ↑ SOTONA, Vlastislav. Z historie vaření piva v panském pivovaru v Nové Bystřici. Měsíční zpravodaj novobystřických občanů. Říjen 2017, roč. 19, čís. 10, s. 14-17. Dostupné online [cit. 2025-01-18].
- ↑ KNAPOVÁ, Alexandra. Zásadní rozhodnutí: Město Pacov kupuje bývalý pivovar. Pelhřimovský deník [online]. 2014-11-22 [cit. 2025-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Rodinný pivovar Pacov. www.pivovarpacov.cz [online]. [cit. 2025-01-18]. Dostupné online.