Pivovar Bílina
| Pivovar Bílina | |
|---|---|
 Stav hlavní budovy v roce 2015. | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Bílina |
| Založen | 1615 |
| Majitel pivovaru | rod Lobkowiczů (1615–1948, 1989–1997), Lesy Sever (od 2016) |
| Názvy značek | Zámecké světlé Březňák tmavý Perla severu |
| Adresa | Pivovarské náměstí, Bílina |
| Souřadnice | 50°32′57,42″ s. š., 13°46′38,99″ v. d. |
 | |
| Kód památky | 42403/5-2546 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pivovar Bílina (dříve také Bílinský pivovar Max Lobkowicz) je bývalý zámecký pivovar v obci Bílina na Teplicku uzavřený roku 1977. Objekt je památkově chráněný, dlouhodobě ale chátrá. Pivovar byl založen roku 1615 a vařil výčepní piva, ležáky, tmavá piva i tzv. kozel.[1][2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Pivovar byl založen už roku 1615 rodem Lobkowiczů, ale hlavní barokní zděná budova v současnosti stojící na Pivovarském náměstí byla dostavena až roku 1695.[3] [4] Mezi lety 1798–1810 procházel pivovar rozsáhlými úpravami a modernizací dle plánů Ing. Witschiegla.[5] Koncem 18. století se pro bílinský pivovar projektoval vertikální sladovnický hvozd (neboli sušárna sladu), který je možné vytápět kamenným uhlím.[6] Vybudován byl také nový ležácký sklep ve skále pod bílinským zámkem v roce 1880.[5] V letech 1892–1897 měl pivovar v nájmu Carl Anton Maria Dreher mladší z rodiny úspěšných žateckých pivovarníků.[7] Koncem 19. století došlo také k poslední velké rekonstrukci pivovaru.[5]
Původní Bílinský pivovar Max Lobkowicz byl vyhláškou ministryně výživy (sbírky 1476/1948 Ú.l.) k 1. lednu 1948 znárodněn a spolu s tím i další podniky v majetku Dr. Maxe Ervina Lobkowicze, který vlastnil jak Bílinskou kyselku tak několik uhelných dolů.[8][9] Ustaveno bylo 22 národních pivovarů – ten bílinský spadal pod závod Krušnohorské pivovary, který slučoval podniky menší výroby v regionu. V roce 1960 se pak pivovary reorganizovaly podle nově vyhlášených krajů a bílinský pivovar tak přešel pod národní podnik Severočeské pivovary.[10]
K přerušení výroby došlo roku 1972,[11] nějakou dobu byl ještě pronajímán a fungoval jako sladovna,[2] ale roku 1977 byla výroba piva definitivně ukončena a dále již pivovar sloužil jen jako skladiště.[4] [3] Hlavní budova a další přilehlé stavby v areálu jsou od roku 1992 památkově chráněny.[12] Po proběhnutí restitucí v roce 1989 připadl pivovar rodu Lobkowiczů, kteří ho nějakou dobu pronajímali.[1][4] Město ho pak od Martina Lobkowicze odkoupilo v roce 1997.[4][13]
Za pivovarem stál v ulici Litoměřická i pivovarský rybník[9] – ten byl později zrušen a využíván jako městské kluziště, pro pivovar se proto muselo v 70. letech vystavět nové čpavkové chlazení.[14] Nakonec bylo zrušeno i kluziště a v místě bývalého rybníka byl mezi lety 2000–2001 vybudován krytý zimní stadion.[2][15] [16] V historii byl pivovar napájen i vodovodem z obce Lukov.[17]
Současnost pivovaru
[editovat | editovat zdroj]Město se po odkoupení pivovaru marně snažilo nabídnout ho investorům i v zahraničí. Od roku 2001 ho nabízelo k prodeji či pronájmu.[18][4] Po čtyřech letech došlo k opravě průčelí pivovaru a jejímu zabezpečení.[4] Havarijní stav budov a památková ochrana však výrazně komplikovaly možnou větší rekonstrukci a další využití a město tak jednalo i o možnosti objekt památkové ochrany zbavit.[13]
V roce 2009 začalo město intenzivně jednat o možné rekonstrukci pivovaru, vypověděli se tehdejší nájemci části areálu (v místě se vystřídala výrobna nábytku i pneuservis), město nechalo vypracovat studii využití části areálu a zřídilo komisi pro rekonstrukci.[19] Objevili se i zájemci z Německa a bylo v plánu rekonstrukci financovat z evropských fondů, což ale nebylo realizováno.[20] V roce 2010 byl schválen záměr k prodeji pivovaru za 2,3 milionu korun.[21] O pivovar pak v roce 2013 projevila zájem firma RHPI (dceřiná v ROSS Holding), která měla za sebou přestavbu pivovaru v Chotěboři a chtěla obnovit výrobu piva i v Bílině, k realizaci však opět nedošlo.[4][22] V roce 2016 pak areál koupila společnost Lesy Sever, která do svého vlastnictví dříve získala i bílinský zámek. V plánu bylo zachování a oprava památkově chráněných budov a demolice ostatních ve špatném stavu.[23]
V areálu pivovaru se konají občasné kulturní akce organizované Historickým spolkem města Bíliny, jinak ale nadále chátrá.
Druhy piva
[editovat | editovat zdroj]Za první republiky se v Bílině vyrábělo hlavně tzv. Zámecké světlé 12°, Březňák tmavý 12° a Kozel 12° (také pod německým názvem „Doppel-Bock“),[24][1] přičemž pivo Březňák dnes vyrábí Pivovar Velké Březno u Ústí nad Labem. Z původních etiket lahví je možné dohledat i dříve vyráběné druhy piva z doby, kdy pivovar přešel pod národní podnik Severočeské pivovary. V té době byla nejpopulárnější tzv. Perla severu (někdy jako Bílinská perla).[25][4] Po roce 1960 pivovar vyráběl:
- Výčepní světlé 7°
- Světlé 10°
- Světlý ležák 12°
- Bílinské tmavé 10°
- Perla severu 11°
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c ADMIN. Lobkowiczký pivovar v Bílině – Pivovary.Info [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c Z historie města - Město Bílina. www.bilina.cz [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Historie města v datech. muzeum-bilina.netstranky.cz [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h Laiblová, L. (3. ledna 2013) Perla severu se možná vrátí. 5+2dny. Dostupné online
- ↑ a b c Markovičová, N. (2014). Turistické zajímavosti Teplického regionu. Bakalářská práce. VŠB, hornicko-geologická fakulta. Dostupné online
- ↑ Anderle, J. (2013). Tradiční výroba sladu a piva z hlediska stavební typologie na příkladech z Plzeňska. Památky západních Čech III. Dostupné online Archivováno 4. 7. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ ANIMATO (WWW.ANIMATO.CZ), Studio. Vývozní pivovar. Regionální muzeum K. A. Polánka Žatec [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online.
- ↑ Vyhledávání ASPI. EPRAVO.CZ [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Občanské sdružení Bílina. (2006). Bílinsko očima původních německých obyvatel. Dostupné online Archivováno 4. 7. 2020 na Wayback Machine.
- ↑ Chládek, L. (2007). Pivovarnictví. Grada.
- ↑ MARKUZZIOVÁ, Olga. OBRAZEM: Fotografie z míst, která vyvolávají emoce. To je nová výstava v Bílině. E-TEPLICKO.CZ [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online.
- ↑ pivovar - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Střípky z Bíliny: Vyřazení pivovaru ze seznamu kulturních památek. Bílinský zpravodaj, ročník XVII, č. 16 (2. srpna 2007).
- ↑ CzechFolks.com PLUS » Dobromila Lebrová: Můj první projekt [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-04. (anglicky)
- ↑ Zaťková, P. (15. srpen 2014). Projekce starých pohlednic Bíliny II: ze sbírky Tomáše Matějky. Bílinský zpravodaj, ročník XXIV, číslo 17. Dostupné online
- ↑ Zimní stadion Bílina. www.apistudio.cz [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-04.
- ↑ Laiblová, L. (7. května 2008). Lukov, obec v chráněné krajinné oblasti českého středohoří. Bílinský zpravodaj, ročník XVII, číslo 10.
- ↑ Střípky z Bíliny: Využití pivovaru bude zajišťovat realitní kancelář. Bílinský zpravodaj, ročník XVII, číslo 10 (7. května 2008).
- ↑ Kvěch, L. (25. června 2009). Rada města na své 12. schůzi. Bílinský zpravodaj, ročník XIX, číslo 13. Dostupné online
- ↑ Bílina by měla mít opět fungující pivovar. Teplický deník. 2009-04-18. Dostupné online [cit. 2020-07-04].
- ↑ Zastupitelstvo města Bíliny. (30. září 2010). Usnesení z 6. zasedání v roce 2010. Dostupné online
- ↑ Karlová, J. (8. července 2010). Pivovar se možná dočká. Bílinský zpravodaj, ročník XX, číslo 14. Dostupné online
- ↑ REDAKCE. Pivovar v Bílině koupily Lesy Sever. Teplický deník. 2016-08-04. Dostupné online [cit. 2020-07-04].
- ↑ Pivovar Bílina. pivety.com [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online.
- ↑ Aukce pohlednic a známek - Pivo - Severní Čechy - Pivovar Bílina PE. www.sberatelstvi.cz [online]. [cit. 2020-07-04]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pivovar Bílina na Wikimedia Commons
