Pivovar Čechtín
| Čechtínský pivovar | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Výstavba | 1560 |
| Přestavba | 1644 |
| Materiál | kámen |
| Další majitelé | Osovští z Doubravice, Valdštejn-Vartenberkové |
| Současný majitel | manželé Procházkovi |
| Poloha | |
| Adresa | čp. 2, Čechtín,  Česko |
| Souřadnice | 49°17′38,05″ s. š., 15°49′16,37″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 105929 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čechtínský pivovar se nachází v centru Čechtína v okrese Třebíč. Pivo se v něm vařilo do roku 1884. Později areál sloužil zemědělským účelům a chátral. Od 13. prosince 2016 je kulturní památkou.[1][pozn. 1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Na místě bývalého pivovaru stála již od 13. století tvrz, jenž byla později přestavěna na zámek. Tehdejší majitel panství Smil Osovský z Doubravice však nechal panské sídlo přestavět v pivovarský provoz.[3] Prvně je pivovar v Čechtíně doložen již k roku 1591, avšak historie vaření piva v obci je jistě starší. Po Osovských panství zdědila Kateřina z Valdštejna, provdaná za Karla ze Žerotína, a později majetek přešel na jejího synovce Rudolfa z Valdštejna, za něhož byl sepsán první valdštejnský urbář.[4] Roku 1644 došlo k přestavbě, jejímž výsledkem je současná barokní podoba. Ke konci své činnosti, kdy v Čechtíně působila významná pivovarská rodina Dvořáků, pivovarský roční výstav činil na tisíc hektolitrů.[pozn. 2] V roce 1875 byl původní sedlový kouřový valach přebudován na bezdymný.[5] V objektu nadále bydlel pouze správce.[6]
Provoz byl ukončen v souvislosti se zrušením propinačního práva v roce 1884, jelikož se stal nekonkurenceschopným. Posledním sládkem byl Bohdan Polz, který byl rovněž činný v pivovaru v Budišově, Jimramově a Stříteži. Jeho posledním pokusem o záchranu čechtínského pivovaru bylo zřízení výčepu, jenž se jmenoval Kasino a nacházel přímo u brány třebíčského zámku v k tomuto účelu adaptované hospodářské budově. Čechtínské pivo tam bylo prodáváno velmi levně, avšak provoz pivovaru tím zachráněn nebyl.[4]
Po druhé světové válce byl pivovar zkonfiskován rodu Valdštejn-Vartenberk na základě Benešových dekretů a dále v něm působila strojní a traktorová stanice a později jednotné zemědělské družstvo.[4] Roku 2006 došlo k prodeji objektu současnému majiteli. V roce 2015 došlo ke stavebně-historickému průzkumu areálu, jenž následujícího roku posloužil jako podklad pro prohlášení kulturní památkou.[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Objekt se rozprostírá na půdorysu písmene U, má tři jednopodlažní trakty a jednopatrovou hospodářskou přístavbu. Na všech budovách jsou sedlové střechy. Obytná budova má charakteristický barokní štít. Objekt je podsklepen prostory s valenými klenbami.[7] I přestože budova prošla turbulentním osudem ve 20. století, tak si zachovala cenné architektonické detaily a tvoří jednu z dominant obce.[1] Strojní zařízení se kromě náduvníku v bývalé sladovně a reliktu korečkového výtahu se nedochovalo[6], avšak jednotlivé provozy (máčírna, spilka apod.) se dají snadno lokalizovat.[8] V interiéru se dochovala malba sv. Jana Nepomuckého na ochozu bývalé scezovací kádě.[4]
K pivovaru náležely rybníky Podchmelenec a Nový rybník a v 17. století jsou dokonce zmiňované i chmelnice.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ V roce 2016 bylo v Kraji Vysočina nově vyhlášeno osm kulturních památek.[2]
- ↑ V 18. století měl čechtínský pivovar druhý nejvyšší roční výstav piva na Třebíčsku.[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2025-01-20]. Identifikátor záznamu 0000001291 : bývalý panský pivovar. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b MAHEL, Luděk. Bývalý pivovar v Čechtíně se stal kulturní památkou. Třebíčský deník [online]. 2017-01-07 [cit. 2025-01-20]. Dostupné online.
- ↑ ŠAROUNOVÁ, Irena. Veterány vyměnil za starý pivovar. Radislav Procházka teď zachraňuje poctivou práci předků. Český rozhlas Vysočina [online]. 2017-01-13 [cit. 2025-01-20]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e HOLUB, Petr; STAREC, Milan. Historie pivovaru v Čechtíně. Kvasný průmysl. Roč. 2019, čís. 1, s. 12-23. ISSN 2570-8619.
- ↑ HOLUB, Petr; STAREC, Milan. Vrchnostenský pivovar 19. století v Čechtíně ve světle dobových materiálií. Kvasný průmysl. Roč. 2019, čís. 2, s. 47-60. ISSN 2570-8619.
- ↑ a b BERAN, Lukáš. Industriální topografie – Kraj Vysočina: průmyslová architektura a technické stavby. Praha: FA ČVUT VCPD, 2014. 273 s. ISBN 978-80-01-05544-1. Kapitola Třebíč, Náměšť nad Oslavou, s. 194.
- ↑ Původní pivovar v Čechtíně. Kudy z nudy [online]. [cit. 2025-01-20]. Dostupné online.
- ↑ Panský pivovar Čechtín. Poznej domy [online]. [cit. 2025-01-20]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- KOS, Petr; HOLUB, Petr. Výpal vápna v areálu bývalého panského pivovaru v Čechtíně na Třebíčsku. Archeologia Technica. 2022, čís. 33, s. 57–59. ISSN 1805-7241.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu pivovar v Čechtíně na Wikimedia Commons
