Pipinovci
| Pipinovci | |
|---|---|
 | |
| Země |  Franská říše |
| Tituly | Majordomus král Neustrie král Burgundska král Austrasie |
| Zakladatelé | Pipin z Landenu Arnulf z Met |
| Rok založení | kolem roku 600 |
| Konec vlády | 714 nástup Karla Martela |
| Poslední vládce | Theudoald sesazen Karlem Martelem |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pipinovci nebo Arnulfingové byli během merovejského období franská aristokratická rodina původem z Austrasie. Po roce 687 ovládli úřad majordoma královského paláce, kterým vládli stále větší mocí slábnoucím Merovejcům až nakonec v roce 751 pro sebe uzurpovali královský trůn a založili karolinskou dynastii.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Jména Pipin a Arnulfing jsou konvence odrážející tvrzení, že rodina vysledovala svůj původ od dvou současníků, Arnulfa z Met a Pipina z Landenu, prostřednictvím manželství Arnulfova syna Ansegisela a Pipinovy dcery Beggy.[2] Opakování jména Pipin v rodině vedlo anonymního autora análů Annales Mettenses priores k označení rodiny jako Pipinovci.[3] V užším slova smyslu jsou Pipinovci potomci Pipina z Landenu, Arnulfové potomci Arnulfa z Met. Oba rody se překrývají pouze v osobě Pipina II. Prostředního, syna Ansegisela a Beggy a jeho potomků.[1]
Od konce 8. století byl vzestup Pipinovců velmi rychlý, merovejští králové byli vylíčeni jako rois fainéants („líní králové“), jako pouhé loutky v rukách majordomů dynastie Pipinovců.[4] Po vítězství Pipinovců v bitvě u Tertry v roce 687 rozšířil Pipin II. Prostřední svůj vliv na Neustrii. Po jeho smrti v roce 714 následovaly roky občanské války mezi jeho nástupci. V roce 718 převzal kontrolu nad Austrasií a Neustrií jeho mladší syn Karel Martel.[5] Jeho potomci byli prvními Karlovci. Potomci Karlova bratra Childebranda jsou naopak známí jako Nibelungidové.[6]
Majordomové
[editovat | editovat zdroj]Nejvýznamnější majordomové z dynastie Pipinovců:
- Pipin I. Starší – austrasijský majordomus 615–629, 639–640, zakladatel dynastie
- Pipin II. Prostřední – austrasijský majoromus 676–714
- Karel Martel – majordomus Austrasie a Neustrie 714–741, faktický vládce franské říše
Členové rodu
[editovat | editovat zdroj]- Pipin I. Starší (cca 580 – 640) + Itta Idoberga (svatá Iduberga)
- Grimoald Starší (616?–657)
- Childebert Adoptovaný (650?–662)
- svatá Gertruda (cca 626 – 659)
- svatá Begga (620?–691/693) + Ansegisel, syn sv. Arnulfa z Met
- Pipin II. Prostřední (635?–714)
- Drogo z Champagne († 708)
- sv. Hugo z Rouenu
- Grimoald Mladší († 714)
- Theudoald (708?–741?)
- Karel Martel (688?–741)
- Karloman (706/716–754)
- Pipin III. Krátký – zakladatel dynastie Karlovců
- Drogo z Champagne († 708)
- Pipin II. Prostřední (635?–714)
- Grimoald Starší (616?–657)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pippinids na anglické Wikipedii.
- ↑ a b From Merovingians to Carolingians - Dynastic Change in Frankia. h2g2.com [online]. [cit. 2021-03-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BACHRACH, Bernard S. Liber historiae Francorum. Lawrence, Canada: Coronado Press, 1973. 123 s. Dostupné online. ISBN 9780872910584. (anglicky)
- ↑ MCKITTERICK, Rosamond. Charlemagne : the formation of a European identity. Cambridge, UK: Cambridge University Press, 2008. 480 s. Dostupné online. ISBN 9780521886727. (anglicky)
- ↑ WOOD, I. N. The Merovingian kingdoms, 450-751. London: Longman, 1994. 395 s. Dostupné online. ISBN 9780582493728. (anglicky)
- ↑ MOSS, Henry St. Lawrence Beaufort. The birth of the Middle Ages, 395-814. Westport, Conn.: Greenwood Press, 1980. 291 s. Dostupné online. ISBN 9780313227080. (anglicky)
- ↑ BACHRACH, Bernard S. Early Carolingian warfare : prelude to empire. Philadelphia: University of Pennsylvania Press, 2011. 432 s. Dostupné online. ISBN 9780812221442. (anglicky)