Pionýrská železnice
.JPG)
Pionýrská železnice nebo Pionýrská dráha bylo označení používané v zemích bývalého sovětského bloku pro zážitkové železnice provozované převážně dětskou obsluhou. Koncept byl převzat ze Sovětského svazu. Pionýrské železnice sloužily mimo jiné pro zvýšení zájmu dětí o železničářské profese.
Technicky se jednalo obvykle o kratší úzkokolejné dráhy s upravenými lokomotivami a vagóny pro osobní provoz. Viditelné role (strojvedoucí, výpravčí, výhybkář) byly obsluhovány dětmi, pochopitelně pod dozorem dospělých osob - železničářů. Některé z tratí fungují dodnes pod jinými názvy.
Pionýrské dráhy v Česku a blízkém zahraničí
[editovat | editovat zdroj]Budapešť
[editovat | editovat zdroj]Pionýrská železnice byla vybudována v letech 1948 – 1950. Nyní je provozována pod názvem Gyermekvasút (dětská železnice).
České Budějovice
[editovat | editovat zdroj]V Českých Budějovicích byla pionýrská železnice provozována Dopravním podnikem v městském parku Stromovka na Dlouhé louce v letech 1958-1969. [1]
Drážďany
[editovat | editovat zdroj]Drážďanská parková železnice byla zprovozněna v roce 1950 v parku Großer Garten.
Halle
[editovat | editovat zdroj]Pionier- / Parkeisenbahn Halle je v provozu od roku 1960.[2]
Chořov
[editovat | editovat zdroj]Městský Park Śląski má jako jednu z atrakcí dětskou železnici. V provozu je od roku 1957, momentálně čeká na rekonstrukci.[3]
Košice
[editovat | editovat zdroj]Košická dětská historická železnice funguje od roku 1955 v údolí Čermelského potoka v rekreační oblasti Alpinka. Původní název je Pionierska železnica.
Nymburk
[editovat | editovat zdroj]Pionýrská železnice Nymburk byla v provozu v letech 1954-1966 v lesoparku Ostrov.[4] Lokomotiva BN30 Pionýr funguje nyní v Plzenecké železnici.[5]
Opava
[editovat | editovat zdroj]Pionýrská dráha v sadech Oddechu (nyní Městské sady) byla postavena v roce 1951, v provozu byla pro technické potíže pouze do roku 1954. V roce 1957 byla ještě jednou krátce spuštěna na II. pionýrský slet. Poté byla postupně zlikvidována.[6]
Ostrava
[editovat | editovat zdroj]Pionýrská železnice byla vybudována v letech 1958–1959 v areálu Komenského sadů. Stavby zanikly v roce 1967.[7]
Plzeň
[editovat | editovat zdroj]Pionýrská železnice v Plzni byla provozována od roku 1959 do roku 1976. Spojovala plzeňskou ZOO a výstaviště Ex Plzeň.
Prešov
[editovat | editovat zdroj]Pionierska železnica byla v provozu v letech 1958 až 1969. Trať spojovala Prešov a rekreační oblast Sigord po trase původní lesní železnice s názvem Delnianská lesná železnica.[8]. V trase pionýrské železnice vede nyní cyklostezka Cykloželeznička.[9]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Pionýrská železnice v Plzni v roce 1963 -
Dětská dráha v Budapešti -
Dětská dráha v Chořově -
Pohlednice z pionýrské železnice v Drážďanech
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ JUDY1.K. Pionýrská dráha [online]. 30.8.2012 [cit. 2025-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Geschichte der Pionier- / Parkeisenbah [online]. Parkeisenbahnfreunde Halle/Saale e.V. [cit. 2025-01-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ HALOR, Jakub. Górnośląskie Koleje Wąskotorowe [online]. Rev. 2007 [cit. 2025-01-30]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ Pohledy na starý Nymburk a okolí. [online]. 29.9.2014 [cit. 2025-01-30]. Dostupné online.
- ↑ Lokomotiva Plzenecké železnice č. 10 BN 30 Pionýr [online]. Plzenecká železnice úzkorozchodná muzejní dráha [cit. 2025-01-30]. Dostupné online.
- ↑ HINČICA, Jaromír. Pionýrská dráha v Opavě (1000 mm) [online]. Stránky přátel železnic, 2000 [cit. 2025-01-30]. Dostupné online.
- ↑ ŠERKA. Pionýrská železnice [online]. Encyklopedie města Ostravy!!!, rev. 24. 06. 2021 [cit. 2025-01-30]. Dostupné online.
- ↑ R.F.K. Prešovská pionierska železnica [online]. RetroMánia RETRO magazín o ČSSR, 2013-07-31 [cit. 2025-01-30]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Cykloželeznička [online]. Sigordská spoločnosť, záujmové združenie právnických osôb [cit. 2025-01-30]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu dětská železnice na Wikimedia Commons
