Přeskočit na obsah

Pikartská věž v Úštěku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pikartská věž v Úštěku
Pikartská věž dominuje jižní straně hradeb
Pikartská věž dominuje jižní straně hradeb
Účel stavby

součást obranných hradeb města, muzeum

Základní informace
Slohgotický
Výstavba1428
Přestavba19. století, 20. století
Současný majitelměsto Úštěk
Poloha
AdresaPanský dvůr 87, Úštěk-Vnitřní Město, Okres Litoměřice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Pikartská věž v Úštěku
Pikartská věž
v Úštěku
Další informace
Kód památky43940/5-5220 (PkMISSezObrWD) (součást památky Městské opevnění)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pikartská věž, která je nejvýraznější stavbou středověkého opevnění města Úštěku v okrese Litoměřice v Ústeckém kraji, je zapsaná jako kulturní památka v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.[1] Městské opevnění s Pikartskou věží je součástí městské památkové rezervace Úštěk, vyhlášené 28. července 1980 s účinností od 1. října 1980.[2]

Vesnice Úštěk se proměnila ve město v průběhu 14. století, kdy byla v držení pánů z Michalovic z rozrodu Markvarticů. Michalovici byli kvůli dluhům donuceni v roce 1387 zastavit Úštěk Berkům z Dubé, kteří pokračovali ve výstavbě města a jeho opevnění. Dokončili výstavbu úštěckého hradu a vybudovali dvě městské brány, označované jako Česká neboli Západní brána a východní Německá brána.[3]

V roce 1426 prodali Berkové z Dubé Úštěk husitskému hejtmanovi Václavu Cardovi z Petrovic. Ten udělil městu některá privilegia, například zprostil měšťany roboty a přiznal městu právo mílové. V roce 1428 Úštěk dobylo a zpustošilo vojsko odpůrce husitů Zikmunda z Vartenberka. Václav Carda z Petrovic se poté, co byl propuštěn ze zajetí, snažil město lépe opevnit. Ještě v roce 1428 zde nechal přistavět k městským hradbám mohutnou čtyřpodlažní věž, které se později začalo přezdívat Pikartská.[1] [3] Jméno věže vzniklo kvůli jejímu staviteli – bylo odvozeno od přezdívky pikarti, kterou hanlivě označovali katoličtí obyvatelé Českých zemí husity podle náboženského hnutí, vzniklého v Pikardii a katolickou církví prohlášeného za kacířské.[4]

V roce 1859 byla věž poškozena požárem. Při následné opravě horní čtvrté podlaží již nebylo obnoveno v původní výši.[4] V 19. století byly interiéry věže přestavěny na byty. Věž sloužila k bydlení až do roku 1947. Ve 20. století byla věž rekonstruována v romantizujícím stylu. Sedlová střecha, krytá šindelem, byla obnovena v druhé polovině 20. století.

V roce 2002 vznikl plán vybudovat v Pikartské věži muzeum starých historických hodin a hracích hodinových strojků. Tento záměr se však nepodařilo uskutečnit, později zde vzniklo úštěcké Muzeum čertů.[5]

Věž od jihozápadu z ulice Panský dvůr

Mohutná gotická věž byla významnou součástí fortifikačního systému města. Zdivo, široké až dva metry, je z opracovaných pískovcových kvádrů. Střecha je sedlová s valbami, dříve krytá šindelem, později byla krytina vyměněna za tašky. Na fasádě věže jsou patrné tři okenní osy, z nichž dvě jsou výrazně novějšího data, neboť vznikly při přestavbě věže na byty, pouze prostřední okna pocházejí ze středověku. U těchto původních oken, umístěných v hlubokých výklencích, se zachovala středověká sedilia. V průběhu přestaveb v 19. století byla pozměněna i dispozice jednotlivých pater. Během rekonstrukcí v následujícím století byly tyto změny podle možností vráceny opět do původního stavu.[1]

V přízemí a v prvním patře jsou stropy místností ploché, ve druhém poschodí jsou valené klenby. Valené klenby jsou i ve sklepě, u jehož vstupu zůstal zachován původní pískovcový portál s obloukovým záklenkem a okosenými hranami. Schodiště do třetího nadzemního podlaží je vedeno v síle zdi a je rovněž opatřeno kamenným pískovcovým portálkem. V polovině schodiště se zachoval středověký prevét. V přízemí věže se dochovaly kamenné portálky, které kdysi vedly na zeď městského opevnění.[1]

  1. a b c d Věž, zvaná Pikardská [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-04-16]. Dostupné online. 
  2. Památkový katalog: Úštěk [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-04-16]. Dostupné online. 
  3. a b Historie: První písemná zmínka [online]. Úštěk: Městský úřad Úštěk [cit. 2021-04-16]. Dostupné online. 
  4. a b Pikartská věž [online]. Ústí nad Labem: Turictický informační portál ceskestredohori.cz [cit. 2021-04-16]. Dostupné online. 
  5. Muzea a galerie. Pikartská věž, Úštěk [online]. Úštěk: Městský úřad Úštěk [cit. 2021-04-16]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]