Pihel
Pihel | |
---|---|
Lokalita | |
Charakter | vesnice |
Obec | Nový Bor |
Okres | Česká Lípa |
Kraj | Liberecký kraj |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°44′2″ s. š., 14°32′33″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 527 (2021)[1] |
Katastrální území | Pihel (4,56 km²) |
PSČ | 471 18 |
Počet domů | 150 (2011)[2] |
Pihel | |
Další údaje | |
Kód části obce | 407089 |
Kód k. ú. | 720585 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pihel (německy Pihl) je vesnice při silnici I/9 spojující města Nový Bor a Česká Lípa. Žije zde 527[1] obyvatel. Vesnice Pihel spadá pod město Nový Bor jako jeho místní část. Vesnice se skládá ze dvou částí, Horního a Dolního Pihelu, vzdálených od sebe zhruba 1 km.
Vznik názvu
[editovat | editovat zdroj]Jazykovědec Milan Harvalík tvrdí, že úplně základní používaný výraz byl Bühel, v německých nářečích kopec.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vesnice vznikla při hradu, vybudovaném na Pihelském vrchu, na tzv. Staré lipské cestě, vedoucí z České Lípy přes Cvikov do Žitavy.
Ves kdysi byla střediskem pihelského panství, k němuž patřily ještě Chotovice, Chomouty a část Skalice.[4]
První písemná zmínka o obci je z roku 1396. Založil ji asi Hynek Zajíc z Hazenburka, ves zůstávala jeho rodině až do husitských válek. V roce 1421 ji vlastnil Jan z Chlumu (zvaný Kepka), který měl i nedaleký hrad Svojkov. V letech 1422–1423 zde byli husité a po nich se stal majitelem Hynek Hlaváč Berka z Dubé.[5]
Po zániku hradu se Pihel stal součástí lipského panství. Později, při dělení berkovského majetku roku 1502, připadl k panství sloupskému, jehož součástí zůstal až do reformy státní správy v roce 1848.[4]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Drobné zbytky hradu Pihel
- Dům če. 15
- Kaple Panny Marie Sněžné v Pihelu
Mineralogická lokalita
[editovat | editovat zdroj]Z geologického hlediska je nejzajímavější Pihelský vrch, na jehož jihozápadním svahu je opuštěný čedičový lom, který byl známým nalezištěm minerálů thomsonitu a chabazitu.[6][7]
Jedná se o třetihorní neovulkanit, tato vyvřelina je bohatá na různé druhy minerálů největšího významu se na této lokalitě těší zeolity. Hlavními zástupci těchto zeolitů jsou v Pihelu thomsonit, chabazit a natrolit. Krystaly jsou obvykle velké do 5 mm, většinou čiré či bílé a dobré kvality.[8][9]
V horních partiích Pihelského vrchu jsou dosud patrné stopy někdejší existence místního hradu.
Turistické zajímavosti a dostupnost
[editovat | editovat zdroj]Blízko Pihelu se nachází několik rybníků, z nichž největší jsou Červený (jehož část je chráněna jako přírodní památka) a Pivovarský rybník.
Přes Pihel je vedena modře značená turistická trasa z České Lípy. Okrajem obce prochází hlavní silniční tah, silnice I. třídy č. 9, která vede z České Lípy do Nového Boru a dále na sever k hranicím se SRN. V obci jsou dvě autobusové zastávky – Nový Bor, Pihel, pošta na křižovatce místní komunikace se silnicí I/9, ve středu vesnice se pak nachází níže položená zastávka Nový Bor, Pihel, dol. Nejbližší železniční zastávka na trati č. 080 z České Lípy na Jedlovou v obci Skalice u České Lípy je od pihelské pošty vzdálena zhruba 2,5 kilometru. Ze Skalice přes horní do dolní části Pihelu a dále ke křižovatce U Sedmi trpaslíků a do Svojkova vede cyklotrasa č. 3062.[10][11]
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]Obec Pihel svérázně proslavil výrok Dany Medřické v televizním seriálu Nemocnice na kraji města: "A do Pihele tmavýho!"[12]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Divnopis: Pihel. Radio Prague International [online]. 2008-07-02 [cit. 2023-05-06]. Dostupné online.
- ↑ a b KÜHN, Jiří. Města a obce. Pihel [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné online.
- ↑ SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. 158 s. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola V Pihelu.
- ↑ Pihel na seznamu lokalit s výskytem chabazitu
- ↑ KÜHN, Jiří. Zajímavá místa. Pihelský vrch - Pihelský hrádek [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné online.
- ↑ Popis krystalů chabazitu z Pihelu
- ↑ Přehled minerálů z lokality Pihel na stránkách mindat.org (anglicky)
- ↑ Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1.
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Lužické hory a Ještědský hřbet. Praha: Olympia, 1987. Kapitola Z podhůří do kraje, s. 95.
- ↑ Máchův kraj, str. 158
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Pihel, s. 150–151.
- PAULIŠ, P., HRŮZEK, L., JANEČEK, O., DVOŘÁK, Z., TOMAN, J., Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech – zeolity a doprovodná mineralizace, 1. a 2. díl. Kutná Hora: Kuttna, 2015
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pihel na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Pihel v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Pihel v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Fotografie vzorku chabazitu z Pihelu