Přeskočit na obsah

Petrovice II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petrovice II
Kostel sv. Martina
Kostel sv. Martina
Znak obce Petrovice IIVlajka obce Petrovice II
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecUhlířské Janovice
Obec s rozšířenou působnostíKutná Hora
(správní obvod)
OkresKutná Hora
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel149 (2024)[1]
Rozloha11,61 km²[2]
Nadmořská výška425 m n. m.
PSČ285 04, 285 22
Počet domů154 (2021)[3]
Počet částí obce7
Počet k. ú.2
Počet ZSJ7
Kontakt
Adresa obecního úřaduPetrovice II 6
285 22 Zruč nad Sázavou 1
petrovice2@seznam.cz
StarostkaIng. Marcela Dejlová
Oficiální web: www.petrovice2.cz
Petrovice II
Petrovice II
Další údaje
Kód obce534323
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Petrovice II (německy Petrowitz II) se nachází v okrese Kutná Hora, asi 30 km jihozápadně od Kutné Hory. Žije v ní 149[1] obyvatel. Přilehlými osadami protéká Losinský potok, který se vlévá v Kácově do řeky Sázavy.

Popis a pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Petrovice II i přilehlé osady (Boštice, Losiny, Nové Nespeřice, Stará Huť, Staré Nespeřice a Tlučeň) leží v oblasti s vysokým výskytem lesů, a proto jsou vyhledávané především chataři a chalupáři, kteří zde využívají trvale neobydlené domy k rekreaci. K obci patří též nově vybudované chatařské kolonie v osadách Tlučeň a Stará Huť.

Na kraji obce směrem od Uhlířských Janovic stojí kostel sv. Martina z roku 1350, dřevěná zvonice a poblíž Bechyňova hrobka. Přestavba kostela byla provedena v roce 1901 z důvodů zvětšení kapacity. Do tohoto kostela docházejí lidé z okolních vesnic, spadající pod farní úřad Petrovice II.

Z Petrovic pocházela blíže neznámá Honorie Česta, která dala kolem roku 1265 založit kostel v dnešním Čestíně, známém dříve právě jako Čestin Kostel.[4] Přídomek Česta zmíněné mecenášky můžeme vnímat jako počeštění jejího latinského jména Honorie (honos, lat. čest).[5]

První jasná písemná zmínka o obci pochází tedy až z roku 1291. Petrovice jsou původem panského rodu z Petrovic. Na místě statku čp. 1 stávala tvrz, jejíž obvod dodnes statek kopíruje. Nejstarší Mikuláš se připomíná roku 1359. V těchto dobách pálili petrovičtí pro Kutnou Horu uhlí v milířích. Později, v 1. polovině 17. století jsou Petrovice nazývány Petrovice u Kácova, zásluhou Karla Čejky z Olbramovic a na Kácově.

V roce 1866 byla otevřena nová dvoutřídní škola a v roce 1898 byla povolena třetí třída. Základní škola byla zrušena v roce 1976. V současné době je budova bývalé školy po rekonstrukci.

Obec Petrovice II vznikla jako samostatná v roce 1960, a to sloučením obcí Losiny a Staré Nespeřice.[6]

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce (osady) v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[7]
  • 1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[8]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[9]
  • 1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[10]
  • 1949 Pražský kraj, okres Kutná Hora[11]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kutná Hora
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Kutná Hora
Petrovice II na Müllerových mapách z roku 1720
Petrovice II na I. vojenském mapování z let 1764-1768
Petrovice II na II. vojenském mapování z let 1836-1852

Ve vsi Losiny (přísl. Petrovice II, Tlučeň, 326 obyvatel, katol. kostel, samostatná ves se později stala součástí Petrovic II) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] družstvo pro rozvod elektrické energie v Petrovicích II, 3 hostince, 2 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář.

Dopravní síť

  • Pozemní komunikace – Zastavěným územím obce prochází silnice III. třídy. Okrajem katastrálního území obce vede silnice II/336 Uhlířské Janovice – Zruč nad Sázavou.
  • Železnice – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou.

Veřejná doprava 2011

  • Autobusová doprava – V obci končila autobusová linka Kutná Hora-Vidice-Čestín-Uhlířské Janovice-Petrovice II,Losiny (v pracovních dnech 3 spoje), obcí projížděla linka Uhlířské Janovice-Čestín-Řendějov-Zruč nad Sázavou (v pracovních dnech 6 spojů) (dopravce Veolia Transport Východní Čechy). O víkendu byla obec bez dopravní obsluhy.
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Čestín - Oficiální stránky obce Čestín. www.cestin.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  5. Honoria - Wiktionary. en.wiktionary.org [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné online. 
  6. Historie - Oficiální stránky obce Petrovice II. www.petrovice2.cz [online]. [cit. 2020-05-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-14. 
  7. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  8. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  9. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  10. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28. 
  11. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22. 
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 764. (česky a německy)

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]