Petrovice (zámek)
| Zámek Petrovice | |
|---|---|
 Zámek Petrovice v roce 2005 | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Výstavba | 1716 |
| Stavebník | František Paceli z Adlersheimu |
| Současný majitel | Suzann Ishola |
| Poloha | |
| Adresa | Praha 10-Petrovice,  Česko |
| Ulice | Edisonova |
| Souřadnice | 50°2′0,82″ s. š., 14°33′17,05″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 40826/1-1706 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek v Petrovicích v městském obvodu Praha 10 na adrese Edisonova 1/18 je barokní stavba, chráněná jako kulturní památka.[1] Jedná se o poměrně jednoduchou jednopatrovou stavbu obdélníkového půdorysu s orientací podél osy od severu k jihu. Objekt je v současnosti zchátralý a jako soukromý majetek veřejnosti nepřístupný.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Tvrz
[editovat | editovat zdroj]Petrovická tvrz, postavená zřejmě ve 13. století, nedaleko toku Botiče, byla poprvé zmíněna v roce 1489, kdy Václav a Heřman Petrovští prodali plat na petrovické vsi a tvrzi staroměstskému kostelu sv. Linharta.
Zámek
[editovat | editovat zdroj]V roce 1716 Petrovice koupil František Paceli z Adlersheimu, který nechal tvrz ve dvoře přestavět v jednopatrový barokní zámek se středním rizalitem, členěným v patře polosloupy s ukončeným štítem. Paceli zemřel bez potomků v roce 1734 a panství tak zdědil jeho synovec, apelační rada Jan Jindřich, hrabě z Bissingenu.
V roce 1861 Petrovice získal francouzský chemik Nicolas Bellot, spoluzakladatel firmy Sellier & Bellot, která na Žižkově vlastnila
továrnu na výrobu nábojových kapslí. Bellot statek se zámkem prodal hornoměcholupskému statkáři Františku Procházkovi a od něj jej v roce 1908 koupila hraběnka Marie Antonie Gabriela Sylva-Tarouca, manželka hraběte Arnošta Emanuela. V roce 1912 si petrovické panství pronajal Ludvík Kolben.
Ve 20. století
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1923 bylo z pozemků statku odebráno 60 hektarů, které byly pozemkovou reformou přiděleny především malorolníkům a drobným živnostníkům z Petrovic a Horních Měcholup. Na zbývajících pozemcích byl vyměřen tzv. zbytkový velkostatek s půdou o rozloze přibližně 100 ha a celým komplexem hospodářských budov včetně zámku, který roku 1925 koupil bývalý hospodářský správce Petrovic Roman Danner.
.jpg)
V letech 1927–1929 nechal Zdeněk Danner, bratr majitele, ředitel občanské záložny ve Vršovicích a iniciátor výstavby stadionu Bohemians v Ďolíčku, zámek na svůj náklad zrekonstruovat a zřídit terasu před západním průčelím zámku. Roku 1942, v době německé okupace, byl statek Romanu Dannerovi zabaven pro účely gestapa. V prvních týdnech po válce se sem Danner vrátil.
Část pozemků náležejících k petrovického statku byla po roce 1946 rozprodána, na další půdě vznikl státní statek, do jehož vlastnictví přešel také celý zámecký areál. V březnu 1948 vydal Okresní národní výbor v Říčanech nařízení vyhlásit nad statkem národní správu. Téměř celý pozemkový majetek převzal stát a svěřil ho včetně zámku a přilehlých hospodářských budov Státnímu statku hl. města Prahy, který měl v budově zámku kanceláře.[2]
Státní statek do oprav zámku neinvestoval, budovy byly sice funkční, ale po dobu jeho působení chátraly.
Po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]
Po roce 1989 požádalo o restituci zámku několik osob z různých větví rodiny bývalého vlastníka Romana Dannera. Ten neměl vlastní děti, ale pouze šest sourozenců.
.jpg)
Rozhodnutím městského soudu v Praze dostala v roce 2001 zámek jeho neteř Václava Kocíková, a ihned začala s přípravami oprav, pro které jí magistrát přidělil grant ve výši 2,272 milionu Kč na opravu střechy, avšak týden před plánovaným zahájením opravy Ústavní soud rozsudek městského soudu zrušil. Zámek pak dalším rozhodnutím soudu získala praneteř Romana Dannera Andrea Isholová, která zámek ani pozemky neudržovala ani neměla zájem je prodat a s úřady ani s médii téměř nekomunikovala. Kvůli nečinnosti zámek zpustl, zchátral a kvůli nezabezpečení proti vnikání cizích osob se stal terčem vandalů a zlodějů.[3]
Magistrát hlavního města Prahy uložil majitelce několik povinností k zabezpečení areálu, které zůstaly bez odezvy a proto udělil majitelce čtyři pokuty.[4] Některé pozemky patřící k zámku udržuje městská část na své náklady s tím, že je chtěla od majitelky později vymáhat.[5] V roce 2021 došlo ke změně majitelky, kterou se po úmrtí Andrei Isholové stala její dcera Mgr. Suzann Ishola. V červenci 2021 došlo bez vědomí památkové péče k částečnému ubourání zdí. Suzann Ishola se skrze svého právního zástupce vyjádřila pro pořad Reportéři ČT, že bude jednat s příslušnými úřady a dle ní by se měl areál vrátit k užívání lidem.[6]
V roce 2024 byl zámek nabídnut k prodeji v rámci nabídky stavebních pozemků o výměře 38 977 m².[7]
Popis
[editovat | editovat zdroj]
Barokní zámek s neobarokními a neogotickými úpravami v 19. století. Budova zámku je jednopatrová s atikovým polopatrem, fasáda je bohatě vybavena figurální výzdobou. Na severní straně nádvoří je neogotická brána s věžičkami a cimbuřím. Areál je vymezen ohradní zdí. Součástí areálu je množství rozsáhlých hospodářských objektů.[8]
Areál je bez využití, neobydlený a bez údržby. Podle zprávy z roku 2008 byl stav konstrukce kritický, objekt byl staticky narušen, náletová zeleň v progresi. Roku kritický stav hlavní zámecké budovy i většiny hospodářských objektů trval, část objektu mezitím vyhořela. Roku 2012 byly v areálu provedeny některé zásahy proti vniknutí osob. Stav hlavní zámecké budovy byl havarijní, střecha propadlá, sochařská výzdoba odcizena a poškozena aj. Budova při hřbitovu byla vyhořelá a stále bez zastřešení. Hospodářské objekty bez využití a v havarijním stavu. V listopadu 2013 bylo zjištěno prolomení provizorního zazdění některých okenních otvorů v přízemí zámku a areál byl obýván bezdomovci. Přilehlý park měl zaniklou kompozici, původní dřeviny zarůstají nálety, probíhá postupná destrukce terasy schodiště, zábradlí a terasní zdi, ohradní zeď byla částečně v havarijním stavu.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-03-21]. Identifikátor záznamu 152908 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ UZHGOROD, Digital library. František Holec a kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Kniha 7 - Praha a okolí) / Castles and fortresses in Bohemia, Moravia and Silesia (Book 7 - Prague and vicinity), s. 55.. www.academia.edu. Dostupné online [cit. 2019-10-15]. (anglicky)
- ↑ Osud zámečku v Petrovicích, Reportéři ČT, 10. 9. 2012 21:25 h, poslední reportáž od minuty 26:15, Jana Sotonová
- ↑ Vzdušný zámek [online]. Reportéři ČT, 2021-11-1 [cit. 2021-11-02]. Dostupné online.
- ↑ např. 11. zasedání Rady městské části Praha-Petrovice, 28. 3. 2011 Archivováno 6. 3. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Reportéři ČT: Zámek v Petrovicích stále chátrá. Nová majitelka nechala pouze zbourat jednu zeď [online]. ČT24, 2021-11-2 [cit. 2021-11-02]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Petrovice [online]. poznejdomy.cz [cit. 2024-07-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Detail ohrožené nemovité památky – 40826/1-1706, zámek, Petrovice, MonumNet, Národní památkový ústav, Cibulková, 23. 11. 2007, zm. Baláček, 19. 11. 2012
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HOLEC, František aj. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Sv. 7, Praha a okolí. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1988. 221 s. S. 55-56.
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze království Českého. Díl patnáctý, [Kouřimsko, Vltavsko, J.-z. Boleslavsko]. 2., nezm. vyd. V Praze: Šolc a Šimáček, 1927, [i.e. 1938]. 340 s. Digitalizovaný titul. S. 240. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Petrovice na Wikimedia Commons - Zámek Petrovice na Hrady.cz
- Karta objektu zámek Petrovice na portálu Prázdné domy
