Petrova Ves
| Petrova Ves | |
|---|---|
 Kostel Ducha Svatého z roku 1762 | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°43′15″ s. š., 17°9′39″ v. d. |
| Nadmořská výška | 206 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
| Kraj | Trnavský |
| Okres | Skalica |
| Tradiční region | Záhoří |
  Petrova Ves | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 14,6 km² |
| Počet obyvatel | 1 082 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 74 obyv./km² |
| Správa | |
| Status | obec |
| Starosta | Štefan Beňa |
| Vznik | 1392 (první písemná zmínka) |
| Oficiální web | www |
| obec | |
| Telefonní předvolba | 034 |
| PSČ | 908 44 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | SI |
| NUTS | 504611 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Petrova Ves (německy Petersdorf, latinsky Petrovilla, maďarsky Peterlak do roku 1907 Péterfalu) je obec na Slovensku v okrese Skalica. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
V obci je římskokatolický kostel Svatého ducha z roku 1762.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Obec leží v západní části Slovenska v malé kotlině otevřené západním směrem do Dolnomoravského úvalu, k sousednímu městu Gbely a řece Moravě. Z ostatních stran ji obklopují nevysoké pahorky Chvojnické pahorkatiny, které na severovýchodě a východě přecházejí do kopců kolem Unína a Holíče. V okolí Petrovy Vsi se nacházejí obce Unín, Radimov, Letničie, Smolinské a města Gbely, Holíč, Šaštín-Stráže.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší písemný doklad o obci pochází z roku 1392. Katastr obce byl však osídlen již dávno předtím. Archeologické nálezy zde dokládají existenci keltského a římsko-barbarského sídliště. Tyto národy vystřídali Slované a v 9. a 10. století patřilo území obce k Velké Moravě. Koncem 11. století připadl katastr Petrovy Vsi k uherskému státu.
Traduje se, že v roce 1093 přišel do petroveského údolí Peter Várady, uherský šlechtic, a nazval tam umístěnou osadu podle sebe Petrovou Vsí.
Po Varádyových připadla obec feudálům z rodu Bársonyi, Farkas, Thebery a Boltizár. Od roku 1390 obec Petrova Ves patřila Štiborovi z Beckova. O dva roky později připadla Czoborům, majitelům holíčského panství. V roce 1736 převzali holíčské panství i s Petrovou Vsí Habsburkové, kterým patřila až do zrušení poddanství, resp. majetky v ní až do roku 1918.
Od konce první světové války následkem vzniku československého státu nese Petrova Ves úřední slovenský název.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petrova Ves na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Petrova Ves na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
