Petros Mauromichalis

Petros Mauromichalis
Petros Mauromichalis
	Portrét Petrose Mauromichalise; Národní galerie – Muzeum Alexandrose Sutzose
Předseda výkonné provizorní administrativy Řecka
	Ve funkci:; 30. dubna 1823 – 6. ledna 1824
Předchůdce	Alexandros Maurokordatos
Nástupce	Georgios Kountouriotis
Senátor
	Ve funkci:; 18. března 1844 – 17. ledna 1848
Panovník	Ota I. Řecký
Předseda vlády	Konstantinos Kanaris; Alexandros Maurokordatos; Ioannis Kolettis; Kitsos Tzavellas
Vojenská služba
Služba	Helénská republika
Složka	Helénská armáda
Hodnost	Vrchní velitel manijských sil
Bitvy/války	Řecká osvobozenecká válka osvobození Kalamaty; obléhání Tripolitsy; osmansko-egyptská invaze na Mani;
Narození	6. srpna 1765 nebo 1765; Areopoli, Mani; Osmanská říše
Úmrtí	17. ledna 1848 (ve věku 82 let); Athény, Řecko
Národnost	řecká
Choť	Anna Benakis
Rodiče	Pierros Mavromichalis; Katerina Koutsogrigorakos
Děti	Ilias Mavromichalis; Anastasios Mavromichalis; Georgios Mavromichalis; Ioannis P. Mavromichalis; Demetrios Mavromichalis; Panagiotitsa Mavromichalis
Příbuzní	Ioannis Mavromichalis, Konstantinos Mavromichalis, Kyriakoulis Mavromichalis a Antonis Mavromichalis (sourozenci)
Profese	politik
Ocenění	Velkokříž Řádu Spasitele
Podpis
Commons	Petros Mavromichalis
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petros Mauromichalis (řecky Πέτρος Μαυρομιχάλης), známý pod jménem Petrobey Mauromichalis (6. srpna 1765 Areopoli – 17. ledna 1848 Athény), byl jeden z nejvýznamnějších generálů Řecké osvobozenecké války.

Život

Jeho rodina patřila k významným rodmů na Peloponésu. Pocházela z jižní části z poloostrova Mani který byl známý jako kraj obývaný krutými bojovníky. Řekové z Mani jsou potomci starověkých Sparťanů. Existují dvě teorie o jejich původě; podle první jméno Mauromichalis pochází od nalezeného sirotka, chlapce kterému dali jméno Michalis a přezdívku Mauros (Černý). Podle další teorie sem předek rodu přišel ve 14. století z Východní Thrákie, kterou dobyli Turci.

Narodil se 6. srpna 1765 v Areopoli. Kvůli bojům s Turky byl Petros nucen odejít na Jónské ostrovy, které patřily Francii. Působil ve francouzské armádě a byl blízkým přítelem Napoleona Bonaparteho kterého chtěl přesvědčit aby osvobodil Řecko. Roku 1814 po neustálých revolucích Maniotů se sultán rozhodl udělit území Mani autonomii a tak situaci upokojit. Za vládce Mani v hodnosti bej určil sultán právě Petrose Mauromichalise který byl znám pod jménem Petrobey. Přes poctu ze strany Turků se spojil s ostatními peloponéskými řeckými bojovníky proti Turkům. Vstoupil do tajné řecké protiosmanské společnosti Filiki Eteria. Roku 1821 vypukla Řecká osvobozenecká válka. Petrobey se do ní okamžitě zapojil a se svou armádou dobyl město Kalamata. Následně se stal vůdcem tzv. Mesénské gerúsie (regionální vlády). Později se stal vůdcem Peloponské gerúsie. Společně s hlavním generálem Theodorosem Kolokotronisem se zasloužil o dobytí hlavního města tureckého správce Peloponésu Tripolisu a dále také Argosu. Mezi významné generály patřily i jeho synové Ilias a Ioannis.

Roku 1830 po osvobození Řecka se vlády ujal hrabě Joannis Kapodistrias a Petros se stal členem řeckého parlamentu ale s Kapodistriovou politikou nesouhlasil. Proto jeho bratr Tzannis Mauromichalis vyprovokoval v Mani protivládní povstání které bylo potlačené a Petros a Tzannis byli zatčeni. Později se stal viceprezidentem parlamentu. Zemřel 17. ledna 1848 v Aténách.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Petros Mauromichalis na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Petros Mauromichalis na Wikimedia Commons
Autor Πετρόμπεης Μαυρομιχάλης ve Wikizdrojích (řecky)

Premiéři Řecka

Řecká vojenská junta (1967–1974)	Konstantinos Kollias (1967) • Georgios Papadopulos (1967–1973) • Spyros Markezinis (1973) • Adamantios Androutsopoulos (1973–1974)

Třetí republika (od 1974)	Konstantínos Karamanlís (1974–1980) • Georgios Rallis (1980–1981) • Andreas Papandreu (1981–1989) • Tzannis Tzannetakis (1989) • Joannis Grivas (1989) • Xenofón Zolotas (1989–1990) • Konstantinos Mitsotakis (1990–1993) • Andreas Papandreu (1993–1996) • Kostas Simitis (1996–2004) • Kostas Karamanlis (2004–2009) • Jorgos Papandreu (2009–2011) • Lukas Papadimos (2011–2012) • Panajotis Pikramenos (2012) • Antonis Samaras (2012–2015) • Alexis Tsipras (2015) • Vasiliki Thanuová (2015) • Alexis Tsipras (2015–2019) • Kyriakos Mitsotakis (2019–2023) • Ioannis Sarmas (2023) • Kyriakos Mitsotakis (od 2023)