Petr Váchal
| Petr Váchal | |
|---|---|
.png) Petr Váchal okolo r. 1910 | |
| Narození | 29. června 1849 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 1919 (ve věku 69–70 let) ?  Argentina |
| Civilní činnost | lodní důstojník |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | admirál |
| Doba služby | 1869–? |
| Složka | Rakousko-uherské námořnictvo Ruské carské námořnictvo Italské královské námořnictvo Argentinské námořnictvo |
Admirál Petr Váchal (španělsky Pedro Vachal,[1] 29. června 1849 Milavče u Domažlic – 1919[1]) byl český strojař a konstruktér, strojní důstojník Rakousko-uherského námořnictva a později Argentinského námořnictva, u kterého ve své kariéře sloužil nejdéle. Zaměřoval se zejména na konstrukci torpéd a jejich zavádění do výzbroje námořních složek Ruského impéria, Italského království a Argentinské republiky.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Milavčích nedaleko Domažlic v západních Čechách jako syn podílníka na statku Tomáše Váchala a jeho ženy Margarety, rozené Sloupové. Absolvoval domažlickou nižní reálku a poté vyšší reálku v Plzni,[2] kde se zaměřil na strojnictví. Studium však nedokončil a posléze se vyučil strojním zámečníkem.
Rakousko-uherské námořnictvo
[editovat | editovat zdroj]Po odvodu do císařské armády byl přidělen do dílen Rakousko-uherského námořnictva a doplnil si přitom strojnické vzdělání. Posléze byl zařazen jako strojník na dělový člun SMS Narenta, se kterou absolvoval čtrnáctiměsíční nasazení v Černém moři, rovněž se účastnil hydrogeorafických měření u pobřeží Egypta a Arabského poloostrova. Následně byl pak převelen na kasematovou obrněnou loď SMS Lissa, odkud pak přešel na pedagogickou pozici na námořní vojenské akademii v Rijece u Jaderského moře. Zde se také oženil.
Rusko a Itálie
[editovat | editovat zdroj]Roku 1873 armádu opustil a nechal se zaměstnat ve Whiteheadově továrně na torpéda v Rijece. S tímto tehdy novým typem zbraně se zde detailně seznámil a patrně také provedl první vlastní konstrukční pokusy. Roku 1877 odešel jako zástupce firmy do Ruska, kde u carského námořnictva pomáhal tento typ zbraně zavádět. Stejnou nabídku pak po dobu dvou let využil u Italského královského námořnictva.[3]
Argentinské námořnictvo
[editovat | editovat zdroj]Roku 1881 Váchal přijal pozvání k působení v řadách námořnictva Argentinské republiky, kam s doporučeními z Itálie přes Londýn[3] odcestoval. V Argentině se pak i po skončení ročního pobytu natrvalo usadil a v řadách námořnictva pak budoval úspěšnou kariéru. Složil zdejší zkoušky a nastoupil nejprve na torpédový člun ARA Maipú, posléze nastoupil jako první strojní inženýr na obrněnou loď ARA Almirante Brown, mj. zodpovědný za lodní torpédomety.
V Argentině se již plně zabýval vlastní konstrukční činností torpéd. 14. října 1888 úspěšně otestován jím navržený typ torpéda, vystavený na Světové výstavě v Paříži roku 1889 a oceněný stříbrnou medailí.[4] Dva roky pak Váchal prožil v anglickém Liverpoolu, kde byl obrněnec Almirante Brown opravován v místních docích. Po návratu do Argentiny byl Váchal jmenován vrchním technikem torpédového oboru v zemi, přednášel také o strojnictví a torpédových systémech na zdejší námořní akademii. Od roku 1895 byl činný v oboru odborné zbrojařské literatury pojednávající vedle torpéd také např. o podmořských minách. Údajně ovládal celkem osm jazyků: španělštinu, češtinu, ruštinu, chorvatštinu, italštinu, němčinu, francouzštinu a angličtinu.
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Petr Váchal zemřel roku 1919, patrně v Argentině, ve věku 69 nebo 70 let.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]Ženatý byl již z doby svého pobytu v Rijece, z manželství se uvádí syn Petr mladší, který rovněž působil u námořnictva.
Váchalovým prasynovcem byl malíř Josef Váchal,[5] narozený rovněž v Milavčích.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Pedro (Petr) Váchal [online]. [cit. 2021-12-14]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Rocni Zprava vyssiho realneho gymnasia v Plzni. [s.l.]: Schiebl 68 s. Dostupné online. Google-Books-ID: 6xYvEwBRkqwC.
- ↑ a b Odborník na torpéda z Domažlic | Oblastní muzeum v Děčíně. www.muzeumdc.cz [online]. [cit. 2021-12-14]. Dostupné online.
- ↑ Váchal Petr. Chodsko.net [online]. [cit. 2021-12-14]. Dostupné online.
- ↑ BÍLEK, Karol. Josef Váchal, 1884-1969: písemná pozůstalost. [s.l.]: Literární archív Památníku národního písemnictví v Praze 46 s. Dostupné online. Google-Books-ID: Yx0vAQAAIAAJ.
