Přeskočit na obsah

Petr Mucha

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petr Mucha
Ing. Petr Mucha
Ing. Petr Mucha
Narození3. července 1902
osada Veselá (část obce Křemenec) Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. června 1934
(ve věku 31 let)
Čáslav, ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtísilniční dopravní nehoda
Národnostčeská
Povoláníkonstruktér
Znám(á) jakoatlet a automobilový závodník
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Mucha ( 3. července 1902 osada Veselá[1][pozn. 1]– 24. června 1934 Čáslav) byl československý atlet a automobilový závodník. Jeho otcem byl Petr Mucha, řídící učitel školy ve Veselé a matkou Anna Muchová roz. Barborská. Ing. Petr Mucha zemřel na následky zranění po automobilové nehodě 24. června 1934 v nemocnici Čáslav.[2]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval 1. českou státní reálku v Brně a poté obor strojního inženýrství na České vysoké škole technické v Brně. Po 2. státní zkoušce vykonané v roce 1926 dosáhl na akademický titul inženýra. Po úspěšném skončení studií podnikl studijní cestu do Francie (Faculté des sciences, studium teorie spalovacích motorů), kde mimo jiné navštívil i většinu automobilek v Paříži (Peugeot, Farman, Citroën).[3] Zde využil i svou výbornou znalost francouzštiny (ovládal i několik dalších jazyků). Byl vynikajícím znalcem automobilových konstrukcí, aktivně se automobilismu věnoval jako závodník, propagátor tohoto sportu i činovník v Autoklubu Republiky Československé.[4]

Po studiu byl krátce konstruktérem automobilky Tatra Kopřivnice a od roku 1928 byl šéfem zkušebního oddělení motorů v automobilce Praga. Psal pro Lidové noviny články do automobilové rubriky, publikoval také odborné články z oblasti motorismu.[2] Již v roce 1928 zveřejnil ze svého pařížského pobytu v magazínu Auto odbornou stať Převodové skříně (č. 9, s. 549-553)[5] a v Národních listech stať Konstrukční směry současného automobilismu (7. 10. 1928).[6]

Závodní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Atlet

[editovat | editovat zdroj]

Za studií byl členem atletického oddílu SK Moravská Slavia v Brně. Závodil na středních tratích (1920–1925), po ukončení závodní dráhy se objevoval na všech atletických závodech a mezistátních utkáních jako hlasatel.[7] Na 1. ročníku 17. června 1925 atletického utkání mezi studenty brněnské Techniky a Masarykovy univerzity obsadil 1. místo v běhu na 1500 m a 2. místo v běhu na 800 m.[2]

Automobilový závodník

[editovat | editovat zdroj]

Účastnil se řady automobilových závodů, jeho největším domácím úspěchem se stalo vítězství v I. ročníku prestižního závodu 1000 mil československých v roce 1933.

V I. národní soutěži spolehlivosti a spotřeby, konané 3. srpna 1930 v okolí Slaného, obsadil 3. místo v kategorii automobilů do 2000 cm³ ing. Petr Mucha startující na voze Praga Alfa. Soutěž se jela jako okruhový závod na 6 kol o délce okruhu 23,2 km tzn. na 140 km. Ve vlastní soutěži spolehlivosti dojel P. Mucha bez trestných bodů a o konečném pořadí rozhodla spotřeba počítaná dle zvláštní formule.[8] V Jihočeské zimní soutěži automobilů a motocyklů obsadil 1. února 1931 v I. kategorii Mucha s Pragou Alfa 3. místo, když jej překonali kolegové z týmu Praga, Boh. Kulich (1.) a J. Heusler (všichni Praga Alfa).[9] V Soutěži spolehlivosti Moravou (5.-6. dubna 1931) startoval opět s Alfou. Protože některé úseky trati v Beskydech byly zasněžené, byla krátce před startem soutěže trasa mírně změněna. Soutěž spolehlivosti aut a motocyklů Moravou byla konána jako dvoudenní velikonoční jízda a byla označena brněnskými Lidovými novinami jako z nejzajímavějších a nejúspěšnějších cestovních soutěží sportovního kalendáře čs. automobilismu vůbec. Po ujetí 825 km skončila na velikonoční pondělí v Brně. Z 61 startujících do cíle bez trestných bodů dojelo 50 strojů, z toho 35 automobilů. V týmech uspěl i tým Praga Alfa I. ve složení Schenk, inž. P. Mucha a J. Heussler a obdržel pozlacenou plaketu. Všichni tito 3 jezdci obdrželi i bronzové plakety za hodnocení v jednotlivcích.[10] Dále startoval i na Lounské růžicové jízdě (14. června 1931) a na Soutěži Napříč Šumavou (5. července 1931). Mimo soutěží Mucha uspěl v závodě do vrchu Barrandov (12. července 1931). Ve sportovních vozech do 2 l obsadil 2. místo (2:03,3 min). Celkovým vítězem závodu v poli 42 startujících se stal Miloš Bondy na závodním Bugatti T35 v čase 1:48,93 min.[11] Rovněž na 2. místě v kategorii sportovních vozů do 2 l skončil v mezinárodním závodě do vrchu na trati Ploskovice - Horní Řepčice u Litoměřic. Ke trati dlouhé 4 km se stoupáním 94 m, maximálním 9% a s 10 zatáčkami se 13. září 1931 sjelo rekordních 40000 diváků a 70 strojů. Celkovým vítězem se stal Heinrich-Joachim von Morgen na závodním Bugatti T35B.[12]

Mezinárodní alpská soutěž 1931, Ing. Petr Mucha, Praga Alfa, Sv. Mořic

V roce 1931 byl účastníkem týmu Praga v Mezinárodní alpské jízdě (30. července-6. srpna). Trať soutěže měřila úhrnem 2364,8 km a byla rozdělena v šest denních etap. Jelo se z Mnichova přes Innsbruck, Sv. Mořic, Turín, Nice, Ženevu a soutěž končila v Bernu. Na vozech Praga Alfa (1795 cm³) startovaly v týmech posádky Mucha-Knytl, Synek-Hříbal a Kulich-Pachr. Mimo těchto vozů z třídy 1100-3000 cm³ startovaly v soutěži i 3 vozy Praga Piccolo (500-1100 cm³). Posádkám na "Pikolkách" se podařilo ve III. skupině jako týmu zvítězit.[3]

Vítězná posádka Mucha-Urban po dojezdu do cíle 1000 mil čs. (1933)
Petr Mucha, Praga Alfa 1800, vítěz 1000 mil československých (1933)

První ročník závodu 1000 mil československých se jel 10. a 11. června 1933. Závod se jel na trati: Praha-Bratislava-Praha-Bratislava-Praha v úhrnné délce 1592,8 km. Bylo do něj přihlášeno 60 automobilů, z nichž 57 odstartovalo do závodu. Nejpočetněji byla obsazena třída do 1100 cm³, kde odstartovalo 20 posádek, a do 1500 cm³ s 13 posádkami. Jednotlivé třídy startovaly po jednotlivých kategoriích hromadně v intervalech jedné hodiny. Závod byl odstartován ministrem průmyslu, obchodu a živností Josefem Matouškem přesně ve 12 hodin pro vozy nejslabší kategorie.[13] V závodě v celkovém pořadí zvítězil jezdec automobilky Praga Petr Mucha s Karlem Urbanem na voze Praga Alfa 1800 Roadster. Ing. Mucha, startující v třídě do 2000 ccm jako soukromník - tedy ne oficiálně za továrnu, se dostal na začátku druhé etapy z druhého na první místo před Adolfa Szczyzyckého (Wikov 35 Kapka s motorem z Wikov 40). Mucha uhájil 1. místo až do cíle, absolvovav celou soutěž v nejkratším čase. V závěru soutěže se na něj dotahoval Jindřich Knapp na Walter Junioru S. Nebýt Knappova téměř hodinového zpoždění na trati (Mucha vyhrál o 54 minut), mohl být závěr závodu velmi vzrušující.[14] Šestiválcová Praga Alfa 1,8 l (podle některých pramenů měl vůz zvýšený zdvihový objem válců na 1940 cm³)[15] posádky ing. Petra Muchy byla ve startovní listině zapsána pod pseudonymy jezdců „FLY“ (anglicky moucha) a „Kája“. Dosáhli času 19:01:15 h při průměrné rychlosti 83,76 km/h. Získali i Cenu ministerstva národní obrany pro nejlepšího domácího jezdce na domácím stroji. Další cena Autoklubu Republiky Československé jim byla přidělena za nejlepší výsledek v celkové klasifikaci.[16]

Nejúspěšnější závodníci ČSR v roce 1933. Držitel zlatého odznaku AKRČs ing. Petr Mucha první zprava v dolní řadě.

V létě 1933 se zúčastnil Mezinárodní alpské jízdy (Coupe Internationale des Alpes), která byla v tomto roce největší evropskou soutěží cestovních vozů. Soutěž byla pětidenní, vedla z Meranu přes Cortinu d´Ampezzo, Davos, Sv. Mořic, Lugano, Turín a Grenoble do Nice. Z celkového počtu 121 jezdců dokončilo závod 92 a mezi nimi dva Čechoslováci, Ing. Mucha na voze Praga a Dr. Sandholzer na voze Tatra.[17]

Sportovní komise AKRČs. přezkoumala výsledky docílené čsl. jezdci v r. 1933 a usnesla se vyznamenat deset jezdců za mimořádné úspěchy, docílené v r. 1933. Byli to: F. Brand, Ing. P. Mucha a B. Sojka, kteří získali zlatý odznak Sportovní komise AKRČs. a F. Juhan, J. Knapp, J. Kubíček, L. Nerad, Zd. Pohl, A. Szczyzycki a A. Vitvar, kteří obdrželi odznak stříbrný. Odznaky byly odevzdány na slavnostním zasedání nejúspěšnějším jezdcům 16. prosince 1933 v Autoklubu RČs.[18]

Smrtelná nehoda

[editovat | editovat zdroj]

O rok později postavil ing. Mucha na stejný podvozek aerodynamickou karoserii Praga Super Piccolo (1661 cm³), čímž vůz získal značně na rychlosti.[19] Byly postaveny tři speciály s proudnicovou karoserií z hliníkových slitin. Světlomety zapuštěné do blatníků doplňoval ještě třetí centrální světlomet. Podběhy zadních kol dostaly boční kryty, závěsy dveří a klik byly zapuštěny do karoserie. Střecha vozu pozvolna splývala k zaoblené zadní odtokové hraně.[20] Právě při tréninku na další ročník 1000 mil Mucha s tímto kupé brzo ráno 6. června 1934 havaroval poblíž obce Horky, v úseku mezi Golčovým Jeníkovem a Čáslaví, na státní silnici Praha-Brno. Vůz při rychlosti 130-140 km/h se na nerovné silnici rozkmital, dostal se do smyku, narazil na třešeň a telegrafní sloup, přičemž se urazila i střecha vozu. Mucha byl po havárii v bezvědomí až do druhého dne dopoledne. První ošetření provedl MUDr. Straka z čáslavské nemocnice, z Prahy byl urychleně přivolán proslulý chirurg prof. MUDr. Arnold Jirásek, který Muchu operoval.[4]

Traduje se, že si Mucha nechal v pokoji postavit zrcadlo tak, aby z okna viděl na závod, který se jel 9. až 10. června 1934 také přes Čáslav. Mucha byl operován v čáslavské nemocnici, ale po osmnácti dnech od havárie 24. června 1934 zemřel na následky utrpěných zranění.[2]

Ing. Petr Mucha je pohřben na Ústředním hřbitově města Brna. Při pohřbu 27. června 1934 promluvil mj. i zástupce Autoklubu RČS, předseda jeho sportovní komise Vilém Heinz.[21]

Vzpomínky

[editovat | editovat zdroj]

Na místě havárie byl 16. prosince 1935 odhalen pomník s prostým nápisem: „Památce Ing. Petra Muchy“, letopočtem 1934 a odznakem Autoklubu RČs.[22] Automobil Praga Alfa z roku výroby 1932, na kterém ing. Petr Mucha zvítězil v závodě 1000 mil československých, byl renovován Petrem Sazimou. Pravidelně se zúčastňuje veteránských výstav a soutěží (Automobilové klenoty, závod Zbraslav-Jíloviště, 1000 mil československých atd.).

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Praga Alfa 1800 roadster (1932)
    Praga Alfa 1800 roadster (1932)
  • Praga Alfa 1800 roadster (Automobilové klenoty 2019)
    Praga Alfa 1800 roadster (Automobilové klenoty 2019)
  • Praga Alfa 1800 roadster
    Praga Alfa 1800 roadster
  • Praga Alfa 1800 roadster, zadní pohled
    Praga Alfa 1800 roadster, zadní pohled
  • Praga Alfa 1800, Automobilové klenoty 2019, Soutěž elegance
    Praga Alfa 1800, Automobilové klenoty 2019, Soutěž elegance

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Dnes část obce Křemenec

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matrika narozených. Konice: Konice Římskokatolická církev, 1902. Dostupné online. S. 497(digi 475). Číslo matriky 9083,. 
  2. ↑ a b c d JANČÍKOVÁ, Mgr.Markéta. Ing. Petr Mucha [online]. Brno: Internetová encyklopedie města Brna, 2020-06-11 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b JANÁK, Zdenko. Vítězství teamu Praga v Mezinárodní alpské jízdě 1931. Auto. 1931-09-30, roč. 13, čís. 9, s. 579-591. Dostupné online. 
  4. ↑ a b BŘÍZA, Jaroslav. Ing. P. Mucha: místo obhajoiby - smrt. Veterán, zpravodaj Svazu závodníků veteránů AČR. 2006-10-01, roč. 25, čís. 74, s. 15-17. 
  5. ↑ MUCHA, Petr ing. Převodové skříně. Auto. 1928-09-30, roč. 10, čís. 9, s. 549-553. Dostupné online. 
  6. ↑ MUCHA, Petr. Konstrukční směry současného automobilismu. Národní listy. 1928-10-07, roč. 68, čís. 278, s. 12. Dostupné online. 
  7. ↑ Galerie slávy - M [online]. Brno: AC Moravská Slavia Brno, 2010-09-11 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. 
  8. ↑ Slánská soutěž spolehlivosti a spotřeby. Národní listy. 1930-08-07, roč. 70, čís. 215, s. 4. Dostupné online. 
  9. ↑ Jihočeská zimní soutěž. Národní listy. 1931-02-04, roč. 71, čís. 35, s. 5. Dostupné online. 
  10. ↑ -, jka. Soutěž spolehlivosti aut a motocyklů Moravou. Lidové noviny. 1931-04-07, roč. 39, čís. 176, s. 3-4. Dostupné online. 
  11. ↑ HEINZ, Vilém. Barrandov motoristů. Pondělí Národních listů a Národa. 1931-07-13, roč. 71, čís. 27, s. 3. Dostupné online. 
  12. ↑ JAT. Morgen u Litoměřic. Pondělí Národních listů. 1931-09-14, roč. 71, čís. 36, s. 3. Dostupné online. 
  13. ↑ KOŽÍŠEK, Petr. Automobilový závod 1000 mil československých. 1. vyd. Praha: Národní technické muzeum, 2018. 175 s. ISBN 978-80-7037-308-8. S. 12–128. 
  14. ↑ RONOVSKÝ, V. Klasifikace 1000 mil československých 10. a 11. června 1933. Auto. Červenec 1933, roč. 15, čís. 7, s. 324–327. Dostupné online. 
  15. ↑ KOŽÍŠEK, Petr. 1000 mil československých. 1. vyd. Praha: Národní technické muzeum ve vydavatelství Karel Mráz - Reprom, 2013. 51 s. S. 6-18. 
  16. ↑ HEINZ, Vilém. 1000 mil československých bylo velkolepou manifestací automobilovou. Pondělí Národních listů a Národa. 1933-06-12, roč. 73. (1933), čís. 24, s. 1, 6. Dostupné online. 
  17. ↑ Mezinárodní alpská jízda 1933. Auto. 1933-09-30, roč. 15, čís. 9, s. 395. Dostupné online. 
  18. ↑ Vyznamenání za sportovní úspěchy v r. 1933. Auto. 1933-12-31, roč. 15, čís. 12, s. 506. Dostupné online. 
  19. ↑ ZAPADLÍK, Václav. Praga Alfa 1927-1932. Automobil. 1981-03-31, roč. 25, čís. 3, s. 40. Dostupné online. 
  20. ↑ KUBA, Adolf. Atlas našich automobilů 1929-1936, 3. díl. 1. vyd. Praha: NADAS, 1989. 249 s. S. 157-160. 
  21. ↑ In memoriam Ing. Petra Muchy. Auto. 1934-07-31, roč. 16, čís. 7, s. 205-206. Dostupné online. 
  22. ↑ Pomník ing. P. Muchovi. Auto. 1934-12-31, roč. 16, čís. 12, s. 342. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SKOŘEPA, Miloš: Dějiny automobilových závodů, Praha: Olympia, 1. vyd., 1973, 320 s., S. 112h, 121-122
  • KOŽÍŠEK, Petr. Automobilový závod 1000 mil československých. 1. vyd. Praha: Národní technické muzeum, 2018. 175 s., S. 12–128, ISBN 978-80-7037-308-8.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Petr_Mucha&oldid=24262296“