Petr II. Holický ze Šternberka
| Petr II. Holický ze Šternberka na Líšně | |
|---|---|
| Nejvyšší zemský komorník Českého království | |
| Ve funkci: 1512 (nebo snad už 1510) – 4. červen 1514 | |
| Panovník | Vladislav II. |
| Předchůdce | Ladislav ze Šternberka |
| Nástupce | Jaroslav ze Šelmberka |
| Nejvyšší zemský sudí Českého království | |
| Ve funkci: 22. březen 1508 – 1510 | |
| Panovník | Vladislav II. |
| Předchůdce | Zdeněk Lev z Rožmitálu |
| Hejtman Kouřimského kraje | |
| Panovník | Vladislav II. |
| Narození | 1450 |
| Úmrtí | 4. června 1514 (ve věku 63–64 let) Líšno  České království |
| Místo pohřbení | klášterní kostel svatého Jiljí a Panny Marie Královny v Třeboni |
| Choť | Kateřina z Rožmberka |
| Rodiče | Petr I. Holický ze Šternberka Anna ze Seinsheimu |
| Děti | Kateřina Holická ze Šternberka Jan Holický ze Šternberka |
| Příbuzní | tchán: Jan II. z Rožmberka švagr: Jindřich V. z Rožmberka švagr: Vok II. z Rožmberka švagr: Petr IV. z Rožmberka švagr: Oldřich III. z Rožmberka |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Petr II. Holický ze Šternberka († 4. června 1514 Líšno)[1] byl český šlechtic z rodu Šternberků a držitel vysokých zemských úřadů.
Původ a život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako syn Petra I. Holického ze Šternberka († 1454) a jeho manželky Anny ze Seinsheimu († asi 1459), která pocházela z rodu předků Schwarzenbergů.
V mládí osiřel. Poručníkem mu byl vzdálený strýc Zdeněk Konopišťský ze Šternberka († 1476), který v roce 1465 na svém hradě Zelená hora založil Jednotu zelenohorskou, která vystoupila proti králi Jiřímu z Poděbrad (králem 1458–1471). V roce 1467 královské oddíly hrad Český Šternberk dobyly a zpustošily.[2] Teprve v roce 1479 byl hrad majiteli Petru II. navrácen a ten zahájil rozsáhlou přestavbu.
Přes nižší úřady jako hejtman Kouřimského kraje se Petr II. propracoval do nejvyšších zemských úřadů. V letech 1508–1510 (nebo 1507[1]–1510)[3] zastával post nejvyššího zemského sudí a v letech 1512–1514 (nebo už od roku 1510)[3][1] nejvyššího zemského komorníka.
Jako přední šlechtic království se podílel na přípravě Vladislavského zřízení zemského, které bylo schváleno v roce 1500.[3]
Byl pohřben v kostele svatého Jiljí a Panny Marie Královny augustiniánského kláštera v Třeboni, která patřila rodu jeho ženy. Jeho náhrobek se dochoval ve Šternberské kapli.[4]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]V roce 1476[1] (nebo 1479)[3] se oženil s Kateřinou z Rožmberka (17. 8. 1457 – 20. 8. 1521), dcerou 3. vladaře rožmberského domu Jana II. z Rožmberka (1434–1472), vrchního hejtmana ve Slezsku, a jeho manželky Anny z Hlohova. Narodily se jim následující děti:[1]
- 1. Zdeňka (Sidonia)
- ∞ Jiří Wolf Haslauer z Haslauru
- 2. Jan († 12. 6. 1551/1548), hejtman Kouřimského kraje
- 1. ∞ Dorota Bezdružická z Kolovrat
- 2. ∞ Zdeňka (Sidonie) z Gutštejna
- 3. Hedvika († 1521)
- ∞ Mikuláš Zajíc z Házmburka († 9. 7. 1496)
- 4. Kateřina (1485–1525)
- ∞ Bernard II. Bruntálský z Vrbna († 28. 12. 1529)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e MAREK, Miroslav. Rodokmen Sternberg 7 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2005-03-04 [cit. 2019-03-13]. Dostupné online.
- ↑ Hrad Český Šternberk: historie hradu [online]. Hrad Český Šternberk [cit. 2019-03-13]. Dostupné online.
- ↑ a b c d JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 34.
- ↑ Šternberkové, s. 33
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 33–34.
