Pertold Tvorkovský z Kravař
| Pertold Tvorkovský z Kravař | |
|---|---|
.png) Petrold Tvorkovský z Kravař (kresba B. Paprockého, Zrcadlo slavného Markrabství moravského, 1593) | |
| Narození | 1565 |
| Úmrtí | 16. prosince 1634 (ve věku 68–69 let) Olomouc |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pertold Tvorkovský z Kravař (asi 1565 – 16. prosince 1634 Olomouc) byl slezský šlechtic z rodu Tvorkovských z Kravař. Byl královským radou Českého království, zemským místodržícím, sudím a hejtmanem Opavského knížectví.[1]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako syn Mikuláše Tvorkovského z Kravař a jeho manželky Anny Bruntálské z Vrbna. jeho manželkou byla Kateřina Bruntálská z Vrbna. S manželkou měli děti Marií, Pertolda, Hynka Václava a Juditu Barboru.[2] Byl majitelem panství Raduň, Suché Lazce, Hrabyně. Vyznáním byl katolík. V roce 1595 byl mezi Podvihovem a Pustou Polomí zastřelen opavský hejtman Ondřej Bzenec z Markvartic, podezřelý byl Pertold Tvorkovský, možným důvodem mohla být pověst velmi agresivního člověka. Nikdy nedošlo k jeho obvinění.[3][4] V roce 1607 byl jmenován císařem Rudolfem II. nejvyšším sudím Opavského knížectví. Ve stejném roce mu zemřela jeho druhá manželka Kateřina Bruntálská z Vrbna. V roce 1610 se stal opavským zemským hejtmanem.[5] Na funkci v lednu 1620 rezignoval. V červnu 1621 byl protestantským vojskem Jana Jiřího Krnovského odvlečen do Uher, kde jej chtěli prodat do otroctví. Teprve po uzavření košického míru jej Gabriel Betlen propustil. Za svou věrnost Habsburkům byl v roce 1622 opět jmenován do funkce opavského zemského hejtmana a nejvyššího komorníka.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Císařská volba a korunovace ve Frankfurtu nad Mohanem roku 1612 a česká účast na těchto událostech. dk.upce.cz [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ rodokmen Tvorkovský. patricus.info [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Historie obce - Oficiální stránky Obce Hrabyně. www.hrabyne.cz [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ https://neviditelnypes.lidovky.cz/zviretnik/ondrej-bzenec-z-markvartovic-zavrazden.A160628_115844_p_zviretnik_kosa/tisk. Lidovky.cz [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ OBSAZOVÁNÍ ZEMSKÝCH ÚŘADŮ NA OPAVSKU V POSLEDNÍCH LETECH VLÁDY RUDOLFA II.. digilib.phil.muni.cz [online]. [cit. 2022-01-10]. Dostupné online.
- ↑ Fukala (1997), s. 115.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- FUKALA, Radek. Tvorkovští z Kravař. In: DOKOUPIL, Lumír. Biografický slovník Slezska a severní Moravy 9. Ostrava: Ostravská univerzita, 1997. ISBN 80-7042-480-X. S. 110–119.
- FUKALA, Radek. Záhadná vražda v Podvihovském lese. Dějiny a současnost. 1998, roč. 20, čís. 4, s. 13–17. ISSN 0418-5129.
- HRUBOŠ, Jan; SOLNICKÝ, Pavel. Tvorkovští z Kravař. Vlastivědné listy Slezska. 2020, roč. 46, čís. 1–2, s. 33–35. Dostupné online. ISSN 1213-3140.
- ZUKAL, Josef. Paměti opavské : črty kulturní a místopisné. Opava: Matice opavská, 1912. 410 s.
- ZUKAL, Josef. Slezské konfiskace : 1620-1630 : Pokutování provinilé šlechty v Krnovsku, Opavsku a Osoblažsku po bitvě bělohorské a po vpádu Mansfeldově. Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1916. 168 s.