Pernštejnská vrchovina
| Pernštejnská vrchovina | |
|---|---|
| Nejvyšší bod | Zubštejn (687,6 m) |
| Rozloha | 124,71 km² |
| Nadřazená jednotka | Nedvědická vrchovina |
| Sousední jednotky | Bobrovská pahorkatina, Deblínská vrchovina, Sýkořská hornatina, Vírská vrchovina |
| Světadíl | Evropa |
| Horniny | amfibolit, rula, svor |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pernštejnská vrchovina je geomorfologický okrsek tvořící součást Nedvědické vrchoviny, v jejíž jihozápadní části se nachází. Díky pravostranným přítokům Svratky s jejich zařezanými údolími, zejména příčného hlubokého údolí Nedvědičky, je tato vrchovina dosti členitá. V krajině v okolí Dolní Rožínky se nacházejí výsypky, haldy a jiné tvary, které souvisí s těžbou uranové rudy.[1] Vrchovinný terén je protažen ve směru od severu k jihu podél hlubokého údolí Svratky. Svratka vrchovinu omezuje na východě. Pernštejnská vrchovina je složena především z rul, svorů a amfibolitů převážně svrateckého krystalinika a pestré skupiny moldanubika. Na rozvodích plošiny jsou holoroviny. Nejvyšším bodem je Zubštejn (687,6 m). Krajina je zalesněna rozptýleně. Tvoří ji mozaika polí, luk a vesnic s ovocnými sady. Údolní zářezy jsou zalesněny souvisleji s převahou smrkových a borových monokultur. V jižní části vrchoviny jsou tyto monokultury doplněny o dub a habr, v severní části o buk. Zvláštností území je přítomnost ostrůvků hadcových borů se sleziníkem hadcovým. V jeho jižní části se nachází vápencová lada s teplomilnými druhy (hořec křížatý, hořec brvitý, dřín aj.).[2]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ BÍNA, Jan. Z nížin do hor : geomorfologické jednotky České republiky. Praha: Academia, 2012. 343 s. ISBN 978-80-200-2026-0. Kapitola Nedvědická vrchovina, s. 86—88.
- ↑ DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter; BALATKA, Břetislav, a kol. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, 2006. 580 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Pernštejnská vrchovina, s. 338.
