Přeskočit na obsah

Pecilka pobřežní

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPecilka pobřežní
alternativní popis obrázku chybí
Obrázek z knihy The freshwater fishes of British Guiana (1912), samec, samice
Vědecká klasifikace
ŘíšeŽivočichové (Animalia)
KmenStrunatci (Chordata)
PodkmenObratlovci (Vertebrata)
NadtřídaRyby (Osteichthyes)
TřídaPaprskoploutví (Actinopterygii)
NadřádKostnatí (Teleostei)
ŘádHalančíkovci (Cyprinodontiformes)
ČeleďŽivorodkovití (Poeciliidae)
RodPecilka (Micropoecilia)
Binomické jméno
Poecilia parae
Eigenmann, 1894
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pecilka pobřežní[1][2][3][4] (latinsky: Micropoecilia parae, slovensky: Pecilka pobrežná, anglicky: Swamp guppy, Rivulines, Killifishes, Live bearers[pozn. 1][5]) je ryba z čeledi Poeciliidae, která se vyskytuje v severní části Jižní Ameriky od Guyany až po ústí řeky Amazonky. Rybu poprvé popsal v roce 1894 německo-americký ichtyolog Carl H. Eigenmann. Rybu našel v odvodňovacích příkopech Rua das Mongubas v Pará v Brazílii.[6]

Základní barva je stříbřitá. Samci jsou barevnější se žlutými skvrnami, výrazně menší délky a mají štíhlé tělo. V přírodě je známo 5 barevných variant samců a jen jedna základní barevná varianta samice. Zbarvení je závislé na podmínkách, kde se vyskytují a na množství samců. Samice se vždy páří s tím, který je barevně méně obvyklý, tedy vzácný.[7] Samice je výrazně větší, dorůstá 5 cm, samec maximálně 3 cm.[4] Pohlaví ryb je snadno rozeznatelné: samci mají pohlavní orgán gonopodium, samice klasickou řitní ploutev.

Původní biotop je Jižní Amerika, oblast Guyany a delty Amazonky. Obývá malé bažiny a mělké, pomalu tekoucí potoky umístěné ve vnitrozemí se sladkou vodou. Nachází se také ve vodách podél říční toků, kde je čistá voda a koryto smíšeného písku a bláta. Snáší brakické vody.[3][4]

Chov v akváriu

[editovat | editovat zdroj]
  • Chov ryby: Ryba žije v hejnu. Doporučuje se chov s převahou samic. Ryby jsou v menším počtu plaché a skrývají se. Rybu lze umístit i do venkovních nádržích, snese teplotu vody od 15 do 30°C. Mezi českými akvaristy se jedná o málo rozšířenou rybu.[3]
  • Doporučuje se její chov v hejnu min. 8 jedinců s převahou samic.[8]
  • Teplota vody: 24–28°C[3]
  • Kyselost vody: od 7,0–7,5pH[3]
  • Tvrdost vody: 5–10°dGH[3]
  • Krmení: Jedná se o všežravou rybu, přijímá tedy umělé vločkové krmivo, mražené krmivo, drobné živé krmivo (nítěnky, plankton), rostlinnou potravu, řasy.[3]
  • Rozmnožování: Doba březosti je 24 dní. Před porodem je vhodné samici umístit nádrže s porodním košem. Vhodná teplota je 18 až 26°C. Při vyšších teplotách dochází k porodu nevyvinutých jedinců. Samice rodí 5 až 15 živých mláďat.[3][4]
  1. Latinská synonyma: Micropoecilia parae (Eigenmann, 1894), Poecilia amazonica (Garman, 1895), Micropoecilia amazonica (Garman, 1895), Acanthophacelus melanzonus (Eigenmann, 1909), Micropoecilia melanzona (Eigenmann, 1909), Poecilia melanzona (Eigenmann, 1909)
  1. RNDR. SLABOCH, Roman. České názvosloví živorodek. Ilustrace Martin Rose (Kresba na titulní stránce), Jiří Plíštil (Grafický design a layout). První. vyd. [s.l.]: AQUATAB, 2009-08-07. 63 s. Dostupné online. 
  2. HANEL, Lubomír; NOVÁK, Jindřich. ČESKÉ NÁZVY ŽIVOČICHŮ V. (RYBY A RYBOVITÍ OBRATLOVCI (PISCES) 6.). [s.l.]: Národní muzeum, 2009. 94 s. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h Pecilka pobřežní - Micropoecilia parae. rybicky.net [online]. [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. 
  4. a b c d Poecilia parae [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Catalogue of Life : Limia perugiae (Evermann & Clark, 1906). www.catalogueoflife.org [online]. Naturalis Biodiversity Center, 2014-05-19 [cit. 2020-01-21]. Dostupné online. 
  6. Poecilia vivepara parae. researcharchive.calacademy.org [online]. CAS - Eschmeyer's Catalog of Fishes [cit. 2020-01-28]. Dostupné online. 
  7. Lindholm, Anna; BROOKS, ROBERT; BREDEN, FELIX. Extreme polymorphism in a Y-linked sexually selected trait. Heredity. 2004, s. 156-62. DOI 10.1038/sj.hdy.6800386. 
  8. Limie Perugiova - Limia perugiae. web rybicky.net [online]. RYBIČKY.NET [cit. 2020-01-21]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • DOKOUPIL, Norbert. Živorodky. První. vyd. [s.l.]: SZN - STÁTNÍ ZEMĚDĚLSKÉ NAKLADATELSTVÍ, 1981. 264 s.
  • HANEL, Lubomír; NOVÁK, Jindřich. ČESKÉ NÁZVY ŽIVOČICHŮ V. (RYBY A RYBOVITÍ OBRATLOVCI (PISCES) 6.). [s.l.]: Národní muzeum, 2009. 94 s.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]