Pavel J. Hejátko
| Pavel J. Hejátko | |
|---|---|
 Básník a písničkář Pavel J. Hejátko v roce 2020 hrající jednu ze svých skladeb. | |
| Rodné jméno | Pavel Josef Hejátko |
| Narození | 30. září 1975 (49 let) Rakovník |
| Pseudonym | Josef Smutný Pavel Slepý |
| Povolání | spisovatel, básník a písničkář |
| Manžel(ka) | Monika B. Hejátková |
| Příbuzní | Jakub Deml (prastrýc) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pavel J. Hejátko (* 30. září 1975 Rakovník), uměleckým jménem Pavel Josefovič Hejátko,[1] je český básník, písničkář, politický aktivista, performer a dle jeho ženy pracovník v kravíně.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Titul Bc. získal vystudováním afrikanistiky[2] a rusistiky na FF MU v Brně a dle svého vyjádření[zdroj?] v roli odborného asistenta zde i nějakou chvíli přednášel[zdroj?]. Žije na samotě v malé vesničce Zahrádka poblíž města Náměšť nad Oslavou, kde od roku 1995 také tvoří.[2]
Tvorba
[editovat | editovat zdroj]Jeho oblíbencem je písničkář Karel Kryl.[3] K dalším oblíbencům patří František Gellner, Egon Bondy a Ivan Diviš. V letech 1993–1997 byl členem grindcore skupiny Agony Conscience.
Publikoval v mnoha literárních časopisech: Psí víno, Protimluv, Obrys-Kmen, Tvar, A2, Totem, Divoké víno atd., ve kterých vyšla i řada pozitivních[4] recenzí na jeho knihy. Za svou básnickou tvorbu byl nominován na cenu Magnesia Litera.[5][6]
Politické aktivity
[editovat | editovat zdroj]Do veřejného prostoru poprvé výrazněji vstoupil v roce 2007, kdy začal jménem fiktivní české odnože teroristické organizace RAF rozesílat výhružné dopisy kvůli tehdy připravovanému americkému radaru. Sám to poté označil za mystifikaci, politickou satiru a marketingový tah.[7][8]
Některými bloggery je považován za „disidenta“ současného liberálně demokratického režimu. Pro své dlouholeté a kontinuální „nevýhodné“ politické postoje (komunista, slovanský tradicionalista) si dle nich vysloužil mnoho nedoporučení a uměleckou „smrt tichem“. Údajně je tak současným režimem silně přehlížen, zesměšňován nebo bagatelizován, vynecháván z kulturního života a dění.[9][10][11][12]
V roce 2020 byl zatčen za napadení veřejného činitele a člena IZS při testování na COVID-19. Byl obviněn z řady trestných činů, včetně popírání genocidy na Ukrajině ze strany Ruska, spolupráce s cizí kontrarozvědkou či za porušení zákona o sankcích a pořádání sbírky na podporu mezinárodně neuznané Luhanské lidové republiky a Doněcké lidové republiky. V roce 2022 byl odsouzen k podmíněnému trestu a propuštěn. V roce 2023 byl za porušení podmínky odsouzen na trest odnětí svobody po dobu několika měsíců.[13]
Básnická díla
[editovat | editovat zdroj]Samostatná
[editovat | editovat zdroj]- Hlenobytí (básnická sbírka, Tempo, 2002)
- Tanec kostlivců (básnická sbírka, Tempo, 2005). Byl oceněn na literárním festivalu v nizozemském Gorinchemu nadací Bookman Foundation jako nejlepší zahraniční počin v kategorii poezie za rok 2007.[14]
- Pomníky z asfaltu (básnická sbírka, Oftis, 2008). V roce 2010 byla kniha oceněna UČS jakožto nejlepší sbírka roku.[15]
- V prachu dvaceti let (básnická sbírka, Oftis, 2009)
- Věchýtek Kasandřin (básnická sbírka, Emitos, 2012)
- Rzi plání urouhaných (básnická sbírka, Bondy, 2013)
- A mory (básnická sbírka, Denudato, 2015)
- Vlaštovky v petroleji (CD, Ch-records, 2015)
- Fragmenty (bibliofilie, grafické karty s básněmi, 2023)
- Eden nedohleden (CD a LP, Nakladatelství Kmen a Красная линия, 2024)
Koprodukční
[editovat | editovat zdroj]- Na hranu a dál (rozsáhlý rozhovor, Šedá zóna, 2007)
- Smradi, kterým všechno vadí! (literární kompilace, Tarantino a čert, 2007)
- Dřevěné stavby (turistický průvodce, Blok/Akcent, 2012)
- Almanach Nibiru 2013 (literární kompilace, Balt-East, 2013)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MIKULÁŠEK, Alexej. Vrh kostí na kostlivce. Obrys-Kmen [online]. 2008-02-16 [cit. 2019-07-23]. Dostupné online.
- ↑ a b KUNOVÁ, Jana. Pavel J. Hejátko: Hlenobytí/Tanec kostlivců [online]. Nekultura.cz, 2007-03-01 [cit. 2019-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Buřičský básník přečte svoji poezii. Bruntálský a krnovský deník [online]. 2009-11-16 [cit. 2018-08-16]. Dostupné online.
- ↑ Básník a buřič bude číst své verše. Bruntálský a krnovský deník [online]. 2007-11-08 [cit. 2019-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Pavel J. Hejátko: Bulvár chce svého „potetovanýho blázna“. Hospodářské noviny [online]. 2007-08-07 [cit. 2019-08]. Dostupné online.
- ↑ Kdo se moc zabývá minulostí, připravuje se o budoucnost. Jablonecký deník [online]. 2009-10-08 [cit. 2019-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Teroristická frakce hrozí vraždami kvůli radaru. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2007-11-13 [cit. 2019-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Z teroristy se vyklubal zneuznaný básník. Týden.cz [online]. 2007-11-13 [cit. 2019-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Političtí disidenti 21. století, část 14: Pavel J. Hejátko [online]. Délský potápěč, 2018-09-15 [cit. 2019-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-12.
- ↑ CHMELA, Lukáš. Pavel Josefovič Hejátko – fenomén i disident dnešní doby. Blog iDNES.cz [online]. 2012-04-30 [cit. 2019-07-23]. Dostupné online.
- ↑ BITTNEROVÁ, Martina. Zapovězený básník Pavel J. Hejátko [online]. Blogy Respektu, 2017-06-02 [cit. 2019-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-07-13.
- ↑ FRANCOVÁ, Eva. Pavel J. Hejátko [online]. Rozhovory ve Svatojánu, 2015-07-09 [cit. 2019-07-23]. Dostupné online.
- ↑ CEMBER, Jan. Pavel Hejátko ve vazbě. Spolupracoval s nepřítelem a porušoval sankce [online]. 2023-12-01 [cit. 2024-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Hejátko četl své básně ve Slavoji. Krkonošský deník [online]. 2008-04-18 [cit. 2019-07-23]. Dostupné online.
- ↑ Cena Unie českých spisovatelů [online]. Unie českých spisovatelů [cit. 2019-07-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel J. Hejátko na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pavel J. Hejátko
- Pavel J. Hejátko v pořadu Tetování z cyklu Ta naše povaha česká (2009), možnost on-line přehrání
