Patrona Bavariae

Patrona Bavariae je označení, kterým je Panna Maria uctívána jako patronka Bavorska. Zatímco uctívání Matky Boží, Marie, je v Bavorsku známé již dlouhou dobu, formální uznání za patronku Bavorska udělil až papež Benedikt XV. v roce 1916.

Uctívání Marie v Bavorsku

Nejstarší mariánský kostel v Bavorsku byl stavební předchůdce katedrály ve Freising (Freisinger Dom). Existoval už v roce 724, když do Freisingu přišel Svatý Korbinian. Zasvěcen byl o svátku Narození Panny Marie 8. září a stal se katedrálním chrámem diecéze Freising, založené v roce 739. Uctívání Marie v Bavorsku vedlo ve středověku ke vzniku mnoha kostelů a poutních míst zasvěcených Marii, například klášter Ettal, poutní místo Maria Thalheim (dnes Fraunberg) a Altötting.

Dále jsou svaté Matce Boží a patronce Bavorska zasvěceny, Dóm v Augsburgu (Mariä Heimsuchung) a Dóm v Eichstättu (Mariä Himmelfahrt).

Bronzová socha na Královské rezidenci

Uctívání Marie jako patronky Bavorska zavedl zejména kurfiřt Maximilian I. Neoficiálně však je výrazně starší. V roce 1610 nechal razit minci, která ukazuje Marii jako patronku Mnichova. V té době byla katolická oddanost Marii stále více používána jako rozlišovací prvek mezi katolicismem a protestantismem.

V roce 1616 (rok MDCXVI uveden na architrávu) tedy v bezprostředním období před třicetiletou válkou nechal kurfiřt na západní straně mnichovské rezidence postavit bronzovou sochu Panny Marie (Patrona Boiariae), kterou v roce 1615 odlil Bartolomäus Wenglein podle návrhu Hanse Krumppera. Matka Boží stojí pravou nohou na srpku měsíce. Žezlo v levé ruce a vysoká koruna představují Marii jako královnu nebes. Pravou rukou drží Krista (Ježíška), své dítě. To má v levé ruce kosmickou kouli zdobenou kříži, jako znamení suverenity nad vesmírem. Matka Boží má kolem hlavy gloriolu dvanácti hvězd, jako symbol dvanácti kmenů Izraele. Pod sochou hoří v andělem zdobené bronzové lucerně věčné světlo. Latinský nápis na kartuši držené andílky ve výklenku štítu zní: „Sub tuum praesidium confugimus, sub quo secure laetique degimus“ („Utíkáme se pod Tvou ochranu, ve které žijeme bezpečně a šťastně“). Toto znázornění Marie je velmi staré a vrací se až do Zjevení Svatého Jana.

Během druhé světové války byla plastika zahrabána pod císařskými schody (Kaisertreppe) v rezidenci. Když se 26. dubna 1944 zřítila klenba Theatinské chodby v rezidenci, byla až ke stropu nad přízemím stržena i fasáda rezidence na náměstí Odeonsplatz. Výklenek s patronkou (Patrona Boiariae) ztratil své štítové zastřešení i přidruženou kartuši a vše bylo vážně poškozeno. 26. července 1945 pak byla plastika ze zasypaných kleneb císařského schodiště rezidence vykopána. Panovnické insignie (koruna, žezlo, jablko) a věnec s hvězdami ze sochy však byly ztraceny. Byly však znova odlity z bronzu roztaveného nacistického památníku.^[1]

Mariánský sloup

Ve třicetileté válce se kurfiřt Maximilián I. zavázal, že postaví „zbožné dílo“, jestliže budou válkou ušetřena města Mnichov a Landshut. Poté, co se tak skutečně stalo, nechal Maximilian v roce 1638 na mnichovském náměstí Marienplatz postavit mariánský sloup z adnetského mramoru. Sloup byl vysvěcen 7. listopadu 1638, první neděli po dni Všech svatých. Svěcení provedl freisingský biskup Veit Adam von Gepeckh.

Kdo sloup navrhl není známo; ale musel to být jeden z nejdůležitějších umělců té doby. Často se to připisuje Hubertu Gerhardovi. Mariánský sloup je korunován pozlacenou sochou Marie z bronzu, kterou pravděpodobně vytvořil Hubert Gerhard v roce 1593 pro hrob Wilhelma V. Až do roku 1613 zdobila hlavní oltář mnichovského chrámu Frauenkirche. Připomíná bronzovou sochu z rezidence. Marie stojí na srpku měsíce, je korunována, na levé ruce drží žehnajícího Ježíška a v pravé ruce má žezlo. Podle této sochy bylo nejdůležitější náměstí v centru Mnichova pojmenováno na Marienplatz.

Mnichovský mariánský sloup byl považován za střed země a tvoří metrický nulový bod pro ujeté kilometry všech silnic, které odtud vedou do okolí.

Mariánská slavnost 14., popřípadě 1. května

Bavorský král Ludwig III. se během první světové války obrátil na papeže Benedikta XV se žádostí, aby Svatý stolec prohlásil Pannu a Matku Boží Marii za patronku Bavorska a povolil Bavorsku mariánskou slavnost. Papež Benedikt oběma žádostem 26. dubna 1916 vyhověl a již 14. května téhož roku se v Mnichově mariánská slavnost uskutečnila. Další pak od roku 1917 již ve všech bavorských diecézích. Dnešní datum, 1. května, bylo zavedeno Biskupskou konferencí ve Freisingu v roce 1970.^[2]

Uctívání Marie dnes

„Patrona Bavariae“, zejména mariánský sloup, se stále uctívá. U mariánského sloupu v Mnichově se věřící modlí každou sobotu růženec a také se zde konají procesí.

Mimo Mnichov je Maria uctívána i v dalších katolických oblastech jako patronka Bavorska. Je jí zasvěcen nespočet kostelů a kaplí. Často je také vidět zobrazení Marie s výše uvedenými atributy - půlměsícem, žezlem, korunou, s věncem hvězd kolem hlavy a s Ježíškem na levé ruce.

S písní Patrona Bavariae dosáhla v roce 1988 skupina Original Naabtal Duo^{[pozn 1]} velkého úspěchu v historii německé populární hudby (Schlagermusik). Text spojuje zármutek Bavorska s vyvolením Marie jako Patronky Bavorska. Mediální prezentace a popularita písně byla překvapivě tak velká, že jí byl přisouzen absolutní průlom lidového hitu na německém hudebním trhu.

V rámci přípravy na výročí „100 let Patrona Bavariae“ zorganizovaly bavorské diecéze sedmiletou řadu poutních cest s mottem „S Marií na cestě“ (Mit Maria auf dem Weg):

2011, Altötting, biskupctví Passau, Kaple milosti Gnadenkapelle
2012, Vierzehnheiligen (Bad Staffelstein), arcidiecéze Bamberg, Basilika Vierzehnheiligen
2013, Bogen biskupství Regensburg, poutní kostel Bogenberg
2014, Retzbach, biskupství Würzburg, poutní kostel Maria im Grünen Tal
2015, Augsburg, biskupství Augsburg, Panna Maria rozvazující uzly, Maria Knotenlöserin
2016, Eichstätt, biskupství Eichstätt, Residenzplatz
2017, Mnichov, arcibiskupctví Mnichov a Freising, Frauenkirche a Mariensäule^[3].

Kaple a malé kostely

Maria Patrona Bavariä (Ried)
Maria Patrona Bavariae (Rothengrund)
Wendelsteinkircherl
Patrona Bavariae, kaple v mnichovské čtvrti Fasangarten

Odkazy

Poznámky

↑ Original Naabtal-Duo je německé vokální duo populární hudby, pojmenované podle údolí řeky Naab..

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Patrona Bavariae na německé Wikipedii a Original Naabtal Duo na německé Wikipedii.

↑ Kurt Faltlhauser (vyd.): Die Münchner Residenz, Geschichte – Zerstörung – Wiederaufbau, s příspěvky od Johannes Erichsen, Sabine Heym, Otto Meitinger, Hermann Neumann, Amanda Ramm, Uwe Gerd Schatz a Tino Walz. 1. vydání 2006, 2. vydání, Ostfildern 2011, S. 154, 175 a 179.
↑ Patrona Bavariae – 1.5.. www.erzbistum-muenchen.de [online]. [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. (německy)
↑ Patrona Bavariae: Wallfahrten. web.archive.org [online]. 2015-05-18 [cit. 2020-06-19]. (německy). Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-18.

Literatura

RITTER, Emmeran H. Patrona Bavariae! Unter Deinen Schutz und Schirm. Regensburg: Bote von Fatima, 1987. (němčina)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Patrona Bavariae na Wikimedia Commons
Marie, patronka Bavorska, německy
Patrona bavariae na youtube.com, německy

[3] Original Naabtal-Duo je německé vokální duo populární hudby, pojmenované podle údolí řeky Naab..

[1] Kurt Faltlhauser (vyd.): Die Münchner Residenz, Geschichte – Zerstörung – Wiederaufbau, s příspěvky od Johannes Erichsen, Sabine Heym, Otto Meitinger, Hermann Neumann, Amanda Ramm, Uwe Gerd Schatz a Tino Walz. 1. vydání 2006, 2. vydání, Ostfildern 2011, S. 154, 175 a 179.

[2] Patrona Bavariae – 1.5.. www.erzbistum-muenchen.de [online]. [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. (německy)

[4] Patrona Bavariae: Wallfahrten. web.archive.org [online]. 2015-05-18 [cit. 2020-06-19]. (německy). Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-05-18.

[1]

[2]

[pozn 1]

[3]