Přeskočit na obsah

Pankrác Krkoška

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pankrác Krkoška
Narození22. ledna 1861 nebo 26. ledna 1861
Josefov nebo Jiříkovice
Úmrtí16. února 1888 (ve věku 27 let)
Pekařská
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Povoláníučitel a novinář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pankrác Krkoška (22. ledna 1861 Brno-Josefov[1] – 16. února 1888 Brno-Pekařská[2]) byl moravský učitel, politický činovník a novinář, zakladatel moravského deníku Rovnost.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v roce 1861 v brněnské čtvrti Josefov. Od roku 1868 bydlel v Husovicích čp. 140 (nyní Dukelská třída 47).

Studoval na německých školách (1866–1868 Utrakvistická škola v Zábrdovicích, 1869–1870 Hlavní chlapecká škola na Cejlu), následně absolvoval c. k. Vyšší Slovanské gymnázium v Brně (1871–1874) a učitelský ústav v Brně na Poříčí č. 5 (1874–1876). Roku 1880 složil maturitu a získal právo vyučovat na obecních školách národních.

Od roku 1878–1887 byl členem spolku Svatoboj v Husovicích, na valné hromadě roku 1878 bylo pod jeho vlivem rozhodnuto, že se stane spolkem národním a pokrokovým.

Od roku 1880 působil jako podučitel v Lipůvce, 1881–1882 v Bosonohách, 1882–1884 v Rousínově, 1884–1885 jako pomocný učitel v Kovalovicích, poté krátce v Moravských Prusech. Roku 1885 požádal o uvolnění z učitelské služby.

Propagoval levicové myslitele Marxe, Engelse a Lassalla a Darwinovu teorii přírodního výběru. Politicky se profiloval jako sociální demokrat. Publikoval v brněnských časopisech Spravedlnost a Bojovník.

Usiloval o založení nového tiskového orgánu Sociálně demokratické strany českoslovanské.

V roce 1885 založil brněnské noviny Rovnost a stal se jejich prvním šéfredaktorem. Titul novin byl odvozen od vídeňských novin Gleichheit založených Victorem Adlerem. První číslo vyšlo 20. srpna 1885 a Krkoška je napsal v hostinci U Průšů, nicméně cenzurou bylo zabaveno. Rovnost poté vycházela jako čtrnáctideník, posléze jako týdeník. Kvůli neshodám s kolegy Krkoška po roce vedení Rovnosti opustil. Po odchodu z Rovnosti se věnoval sokolské osvětové činnosti. 18. května 1886 založil tělovýchovnou jednotu Sokol Husovice, jejímž náčelníkem se posléze stal.

Jeho partnerkou byla Matylda Chladová, která byla o osm let starší. Nikdy se ovšem nevzali a jejich společný syn Bohdan dostal příjmení po matce.

Zemřel 16. února 1888 ve věku 27 let v zemské nemocnici na tuberkulózu (jako bezprostřední příčina smrti uveden hnisavý zánět pohrudnice) a je pohřben na brněnském ústředním hřbitově, skup. 23, hrob č. 682. Pohřeb se konal 19. února 1888 za účasti asi čtyř tisíc lidí; nad hrobem promluvil Josef Hybeš.[3]

Posmrtné připomínky

[editovat | editovat zdroj]
  • Po Krkoškovi je pojmenována ulice Krkoškova v brněnských Černých Polích.
  • Busta Pankráce Krkošky se nachází před školou v Rousínově (Habrovanská 312/3).
  • Pamětní desky na upomínku Pankráce Krkošky jsou umístěny:
    • na boční straně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Ypsilantiho 2,
    • v Kovalovicích na budově bývalé školy,
    • v Brně na rohu Bratislavské ulice (č. 13) a Příční, připomínající zahájení vydávání deníku Rovnost.
  • Pamětní deska v Ypsilantiho ulici, Brno
    Pamětní deska v Ypsilantiho ulici, Brno
  • Pamětní deska v Kovalovicích
    Pamětní deska v Kovalovicích
  • Pamětní deska v Příční ulici, Brno
    Pamětní deska v Příční ulici, Brno

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Písemná pozůstalost Pankráce Krkošky se do roku 1990 nacházela v Muzeu dělnického hnutí v Brně. Po jeho zrušení přešla do sbírek Historického oddělení Moravského zemského muzea, kde byla reevidována pod přírůstkovým číslem 34/2020. Nyní je uložena v depozitáři na zámku v Moravci. Fond je nezpracovaný, a tedy nepřístupný.

  • KRKOŠKA, Pankrác. Vznik soustavy sluneční: tělesa nebeská, počátek naší země, pradějiny světa, jednotné pojmutí vesmíru. V Brně: nákladem vydavatelstva Rovnosti, 1891. 112 s. Dostupné online. 

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Matrika 17001, sn. 121 [online]. MZA [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  2. ↑ Matrika 17202, sn. 233 [online]. MZA [cit. 2023-09-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ Pankrac Krkoška. Hlas lidu. 1. 3. 1888, roč. 3, čís. 36, s. 141. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FASORA, Lukáš: Josef Hybeš a Pankrác Krkoška, průkopníci socialismu. In: HLAVAČKA Milan et al. Paměť míst, událostí a osobností : historie jako identita a manipulace. Praha : Historický ústav, 2011, 685 s. S. 512–525. ISBN 978-80-7286-186-6.
  • FRANĚK, Otakar. Pankrác Krkoška, první redaktor Rovnosti. 1. vyd. Brno: Blok, 1965. 93 s. Dostupné online. Dostupné online po registraci. 
  • ZÁVODNÍK, Jindřich. Pokus Pankráce Krkošky o založení tělocvičné jednoty se socialistickými tendencemi v Brně-Husovicích. Vlastivědný věstník moravský. 1977, roč. 29, čís. 2, s. 136–142. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pankrác_Krkoška&oldid=23754138“