Pamela Wyndham
| Pamela Wyndham | |
|---|---|
 Mary Constance Wyndham, Madeline Pamela Constance Blanche Wyndham, Pamela Wyndham. Malíř John Singer Sargent | |
| Narození | 14. ledna 1868 Salisbury, Wiltshire, Anglie |
| Úmrtí | 18. listopadu 1928 (ve věku 60 let) Wilsford, Wiltshire, Anglie |
| Národnost | britská |
| Povolání | spisovatelka |
| Choť | Edward Grey (1895) |
| Děti | 5 dětí |
| Rodiče | Percy Wyndham, Madeline Caroline Frances Eden Campbell |
| Příbuzní | Margot Asquith,rozená Tennant, spisovatelka |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pamela Wyndham (Adelaide Genevieve Wyndham Glenconner Gray) (14. ledna 1871, Salisbury, Wiltshire, Anglie – 18. listopadu 1928, Wilsford, Wiltshire, Anglie), provdaná lady Glenconner z Fallodonu byla anglická spisovatelka. V roce 1922 se provdala za Edwarda Tennanta, 1. barona z Glenconneru, pozdějšího Edwarda Graye, 1. vikomta Graye z Fallodonu. Pamela Wyndhamová byla jednou ze tří sester Wyndhamových, jejichž obraz namaloval John Singer Sargent. Sestry Wyndhamovy byly ve středu kulturního a politického života své doby. Stejně jako jejich rodiče byli součástí skupiny "The Souls" (elitní sociální a intelektuální skupina ve Spojeném království v letech 1885 až 1900).
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Pamela Wyndhamová se narodila 14. ledna 1871 v Clouds House v Salisbury. Byla dcerou Percyho Wyndhama (1835–1911) a Madeline Caroline Frances Eden Campbellové. Její matka byla dcerou sira Guye Campbella, 1. baroneta, a jeho manželky Pamely FitzGeraldové, dcery lorda Edwarda FitzGeralda a Pamely Symsové. Její otec byl syn George Wyndhama, 1. barona Leconfielda a jeho manželky Mary Fanny Blunt, dcery reverenda Williama Blunta.[1]
Portrét Pamely a jejích sester (Mary, manželka 11. hraběte z Wemyss a Madeline, manželka Charlese Adeana, lorda poručíka z Cambridgeshire) z roku 1899 od Johna Singera Sargenta, známého jako Wyndham sisters byl v The Times popsán jako „ největší obraz moderní doby“.[1]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]V roce 1919 vydala Wyndhamová úspěšné paměti svého syna Edwarda Wyndhama Tennanta, který byl zabit v první světové válce. Vydala také básně, prózu, dětskou literaturu a upravovala poezii a prózy.[2]
Byla mimo jiné přítelkyní Henryho Jamese, Oscara Wildeho a Edwarda Burne-Jonese[3] a byla součástí „básnického a literárního kruhu známého jako The Souls“.[4] V roce 1912 uspořádala ve své soukromé galerii tři přednášky Ezry Pounda.[2] Jednou z jejích největších přátel byla Edith Olivier; Olivierová byla o rok mladší než Wyndhamová a byli to přítelkyně z dětství.[5]
Osobní život
[editovat | editovat zdroj]V roce 1895 se provdala za Edwarda Tennanta, 1. barona z Glenconneru (1859-1920), absolventa Etonu a Trinity College v Cambridge. Edward byl nejstarším přeživším synem z jedenácti dětí narozených Siru Charlesovi Tennantovi, 1. baronetu z Glenconneru. V roce 1911 byl Edward povýšen do šlechtického stavu jako baron Glenconner z The Glen v hrabství Peebles. Od roku 1908 až do své smrti v roce 1920 sloužil jako Lord Lieutenant of Peeblesshire. Jeho sestra Margot Tennantová byla vdaná za předsedu vlády Herberta Henryho Asquitha od roku 1894 do roku 1928.[6]
V roce 1922 se Pamela provdala za ovdovělého Edwarda Graye, 1. vikomta Graye z Fallodonu (1862–1933), liberálního státníka, člena parlamentu, státního tajemníka pro zahraniční věci a britského velvyslance ve Spojených státech za vlády Herberta Henryho Asquitha.[6][7]
Spolu byli rodiči těchto dětí:
- Clarissa Madeline Georgiana Felicite Tennant (1896–1960), která se provdala za Adriana Bethella, poté Lionela Tennysona, 3. barona Tennysona[8]
- Edward Wyndham Tennant (1897–1916), válečný básník, který byl zabit v bitvě na Sommě.[9]
- Christopher Gray Tennant, 2. baron Glenconner (1899–1983), který se oženil s Pamelou Pagetovou, dcerou sira Richarda Pageta, 2. baroneta.[10]
- David Pax Tennant (1902–1968), který založil klub Gargoyle v Londýně.[11]
- Stephen James Napier Tennant (1906–1987), prominentní osobnost, známý svým dekadentním životním stylem, kterému se říkalo „nejjasnější“ z „Bright Young People“.[6]
Pamela Wyndham zemřela 18. listopadu 1928 na Wilsford Manor ve Wilsfordu, Wiltshire, Anglie. Její manžel zemřel 7. září 1933. Jeho smrtí rodová linie skončila.[12]
Popularita
[editovat | editovat zdroj]Kniha 2014 The Wild Wyndhams: Three Sisters at the Heart of Power od Claudie Renton je o životě sester Wyndhamových, Marie, Madeline a Pamely.[3][13]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Windlestraw: A book of verse, 1905
- The White Wallet, 1912, publikováno v roce 1928 s ilustracemi od Stephen Tennant
- The Story of Joan Arc, 1915
- The Saving of the Children, 1918
- Edward Wyndham Tennant: vzpomínky jeho matky Pamely Glenconner, 1919
- Shepherd's Crowns: svazek esejů, 1923[14]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pamela Wyndham na anglické Wikipedii.
- ↑ a b GLANVILLE-RICHARDS, William Urmston Searle. Records of the Anglo-Norman House of Glanville from A.D. 1050 to 1880 .... [s.l.]: Mitchell and Hughes, 1882. Dostupné online. S. 141. (anglicky)
- ↑ a b LAIRD, Holly A. The History of British Women's Writing, 1880–1920: Volume Seven. [s.l.]: Springer, 2016. Dostupné online. ISBN 9781137393807. S. 285.
- ↑ a b Those Wild Wyndhams: Three Sisters at the Heart of Power by Claudia Renton – review [online]. [cit. 2018-01-17]. Dostupné online.
- ↑ SHAWCROSS, William. The Queen Mother. [s.l.]: Knopf Doubleday Publishing Group, 2009. Dostupné online. ISBN 9780307273314. S. 139. (anglicky)
- ↑ THOMASSON, Anna. A Curious Friendship: The Story of a Bluestocking and a Bright Young Thing. [s.l.]: Pan Macmillan, 2015. Dostupné online. ISBN 9781447245551. S. 24.
- ↑ a b c MCPHAIL, Helen; GUEST, Philip. Sassoon & Graves: On the Trail of the Poets of the Great War. [s.l.]: Pen and Sword, 2001. Dostupné online. ISBN 9780850528381. S. 175. (anglicky)
- ↑ WATERHOUSE, Michael. Edwardian Requiem: A Life of Sir Edward Grey. [s.l.]: Biteback Publishing, 2013. Dostupné online. ISBN 9781849545808. S. 159. (anglicky)
- ↑ Dakers a Webb 1993, s. 277.
- ↑ GLENCONNER, Pamela. Edward Wyndham Tennant: A Memoir (Classic Reprint). [s.l.]: Fb&c Limited, 2017. Dostupné online. ISBN 9780331729665. (anglicky)
- ↑ LE VAY, Benedict. Ben Le Vay's Eccentric Cambridge. [s.l.]: Bradt Travel Guides, 2011. Dostupné online. ISBN 9781841624273. S. 119. (anglicky)
- ↑ BILLINGTON, Michael. Stage and Screen Lives. [s.l.]: Oxford University Press, 2001. Dostupné online. ISBN 9780198604075. S. 23. (anglicky)
- ↑ thepeerage.com Edward Grey, 1st Viscount Grey of Fallodon
- ↑ RENTON, Claudia. Those Wild Wyndhams: Three Sisters at the Heart of Power. [s.l.]: Knopf Doubleday Publishing Group, 2018. Dostupné online. ISBN 9781101874301. (anglicky)
- ↑ BOSE, T.; TIESSEN, Paul. A Bookman's Catalogue Vol. 1 A-L: The Norman Colbeck Collection of Nineteenth-Century and Edwardian Poetry and Belles Lettres. [s.l.]: UBC Press, 2011. Dostupné online. ISBN 9780774844833. S. 318.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pamela Wyndham na Wikimedia Commons - DAKERS, Caroline; WEBB, Philip. Clouds: The Biography of a Country House. [s.l.]: Yale University Press, 1993. Dostupné online. ISBN 978-0-300-05776-8.
