Památky Černovské tragédie
Soubor památek Černovské tragédie roku 1907 v Ružomberku – Černové, je připomínkou na krvavý masakr, který se odehrál 27. října 1907. Tato událost se nazývá také Černovská tragédie. Mezi památky patří Římskokatolický kostel Panny Marie Růžencové, památné místo Černovskej masakry – pomník a hřbitov Černová a rodný dům Andreje Hlinky. Za národní kulturní památky byly vyhlášeny nařízením vlády Slovenské republiky 299/1991 Sb. z 11. června 1991.
Římskokatolický kostel Panny Marie Růžencové
[editovat | editovat zdroj]
Kostel je evidován v registru nemovitých NKP pod číslem ÚZPF 370/1.[1] Je to novogotická stavba ukončena v roce 1907 podle návrhu architekta Milana Michala Harmince z iniciativy černovského rodáka Andreje Hlinky vyhlášené roku 1905. Sbírka na stavbu byla provedena mezi obyvateli Černové.
Pamětní místo Černovské tragédie
[editovat | editovat zdroj]Nachází se při vstupu do Černové, na dolním konci ulice A. Hlinky. Na kulturním domě, na ulici Andreje Hlinky 1, je pamětní deska připomínající tuto událost.[2]. V seznamu nemovitých kulturních památek je evidována pod č. 10541/1 [3]
Pomník obětem Černovské tragédie na hřbitově
[editovat | editovat zdroj]Připomínkou obětí střelby do obyvatel Černové je památník na hřbitově. Jsou na něm jména 15 obětí. Památník byl odhalen v den 25. výročí této události za přítomnosti Andreje Hlinky, Milana Hodži, zástupců Slovenské ligy amerických Slovákov a i věřících z Polska. Autory projektu byli Miroslav Motoška a Juraj Sládek.[4] V registru nemovitých kulturních památek je registrován pod č. 417/1. [5]
Oběti střelby: [6]
vlevo od kříže
|
vpravo od kříže
|
Rodný dům Andreje Hlinky v Černové
[editovat | editovat zdroj]Je domem ve kterém se narodil Andrej Hlinka v rodině pltníka. Nacházejí se v něm předměty připomínající tohoto významného rodáka z Černové. Jsou to i: rybářský prut, kněžská roucha a nábytek mezi kterým žil.[7]
Ján Čarnogurský daroval u příležitosti oslav 100. výročí narození A. Hlinku jeho posmrtnou masku. Ta byla vyhotovena sochařem Fraňo Štefunkem, podarovaná Karolovi Sidorovi, který ji daroval otci J. Čarnogurského. [8] Kopie se nachází v Liptovském muzeu.[9]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pamiatky černovskej masakry na slovenské Wikipedii.
- ↑ http://www.pamiatky.sk/po/po/Details?id=8791
- ↑ Archivovaná kopie. www.ruzomberok.sk [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-28.
- ↑ http://www.pamiatky.sk/po/po/Details?id=8955
- ↑ Archivovaná kopie. www.oskole.sk [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-12.
- ↑ http://www.pamiatky.sk/po/po/Details?id=8814
- ↑ http://www.vypadni.sk/sk/GeoObject/Detail/301
- ↑ Archivovaná kopie. style.hnonline.sk [online]. [cit. 2021-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-12-08.
- ↑ http://www.sme.sk/c/2216309/orginal-posmrtnej-masky-a-hlinku-vystavia-v-jeho-muzeu-v-rodnej-cernovej.html
- ↑ História Černovej Kontakt na sprievodcu je: +421 904 208 416
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Kapitola XVII. Political Trial in Hungary and its Sequel v Racial problems in Hungary, Robert William Seton-Watson, A. Constable & Co., ltd., 1908 - Ethnicity - 540 str., Str. 331 - 351 [1]
- Holec Roman, Tragédie v Černová a slovenská společnost. Martin, Matice slovenská 1997, 270 s.
- style.hnonline.sk: Člověk se jménem Hlinka. Archivováno 8. 12. 2015 na Wayback Machine. Ten, co miloval Slováků a vlaky Archivováno 8. 12. 2015 na Wayback Machine.
- Historie Černová - na stránkách obce