Přeskočit na obsah

Pakobylka peruánská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPakobylka peruánská
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Artropodta)
Třídahmyz (Insecta)
Řádstrašilky (Phasmatodea)
ČeleďDiapheromeridae
RodOreophoetes
Binomické jméno
Oreophoetes peruana
Saussure, 1868
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pakobylka peruánská (Oreophoetes peruana) je strašilka, vyskytující se v bylinných podrostech deštných lesů v Peru a Ekvádoru. Tyto strašilky v obraně vylučují bílou páchnoucí látku, která má účel zastrašit predátory. Pro člověka tato látka není nebezpečná.

Jedná se o bezkřídlou strašilku s výstražným zbarvením u obou pohlaví. Má velmi dlouhá tykadla, která o kousek přesahují délku strašilky, na koncích jsou zbarvena bíle. Samice dosahují velikosti 7 cm, jejich tělo pokrývají černobílé nebo černožluté pruhy (existují 2 barevné variace samic), které se táhnou přes celé tělo strašilky. Klouby na nohou jsou vybarveny do žluta, v případě druhé variace strašilky do oranžova. Samci dosahují délky 6 cm a v dospělosti jsou zbarveni červeně. Mají delší nohy a tykadla, proto působí větším dojmem než samice.

Tento druh strašilek se živí pouze kapradinami. Při odchovu je potřeba dbát opatrnosti u kupovaných rostlin, které mohou obsahovat pesticidy. Pokud by došlo k pozření těchto rostlin strašilkou, okamžitě by zemřela.

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Pakobylka peruánská se rozmnožuje jen pohlavně (za přítomnosti samce). Po oplození pakobylka snáší hnědá, čočkovitá asi 3 mm velká vajíčka. Samice je schopna jich za den snést až 5. Inkubační doba vajíček se pohybuje okolo 4 měsíců. Po této době se z vajíček líhnou malé nymfy, které dospívají přibližně půl roku. Malé nymfy (bez rozdílu pohlaví) jsou zbarveny totožně jako dospělá samice.

Jedná se o druh strašilek, který je mezi chovateli populární, nicméně patří už k náročnějším chovancům. Pakobylka peruánská potřebuje velmi vlhké a dobře odvětrávané insektárium, každodenní rosení by u tohoto druhu mělo být samozřejmostí. Je nutné zajistit čerstvou potravu i v zimě a to bývá v případě kapradin problém. Proto je přes zimu výhodné krmit strašilky pokojovými druhy kapradin, nebo na podzim přemístit kapradí do květináčků, které se celé mohou dát do insektária. Jedná se o relativně poklidný druh strašilek, nicméně při vyrušení dokáží vyvinout až překvapivou rychlost.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]