Paříž–Nice 2006
Paříž–Nice 2006 | |
---|---|
Datum | 5. - 12. března 2006 |
Počet etap | 7 + prolog |
Celková délka | 1 276,3 km |
Celkový čas vítěze | 31h 54' 41" |
Konečné pořadí | |
Celkový vítěz | Floyd Landis (USA) |
Druhý | Patxi Vila (ESP) |
Třetí | Antonio Colóm (ESP) |
Trikoty | |
Vítěz bodovací soutěže | Samuel Sánchez (ESP) |
Nejlepší vrchař | David Moncoutié (FRA) |
Nejlepší mladý jezdec | Luis León Sánchez (ESP) |
Nejlepší tým | Lampre–Fondital |
← 2005 2007 → |
64. ročník etapového cyklistického závodu Paříž–Nice se konal od 5. března do 12. března 2006 v Nice.
Závod z Paříže do Nice je již přes šedesát let prvním etapovým závodem v Evropě a stejně i v roce 2006 byl i úvodním podnikem seriálu ProTour. Ačkoliv tento rok to bylo s ProTour vlastně díky sporům mezi hlavní cyklistickou federací UCI a organizátory velkých závodů, kam spadá i Paříž–Nice, poněkud složitější. UCI sice rozdělovala body do žebříčku ProTour, ale pořadatelé závod do seriálu nezařadili.
Průběh
[editovat | editovat zdroj]Obhajovat prvenství přijel Bobby Julich. Do Paříže však tentokrát dorazil bez větších ambicí, protože jeho Team-CSC měl v roce 2006 jiné priority. Bjarne Riis chtěl ovládnout všechny tříetapové závody a strategie týmu tomu musela být přizpůsobena. Přesto Julich vyhrál pětikilometrový prolog. Druhého Kašečkina porazil o necelou sekundu. Jen o tři sekundy za Julichem skončil Boonen (Quickstep) a bylo jasné, že pokud se nestane něco neočekávaného, Američana díky časové bonifikaci za umístění hned v další etapě ze žlutého svlékne.
Předpoklady se potvrdily. Úřadující mistr světa vyhrál ve spurtu před Allanem Davisem (Liberty-Seguros) první dvě etapy. Boonen pak přidal další vavřin ve čtvrté etapě a potvrdil skvělou jarní formu – měl v tu chvíli na kontě již 10 vítězství. Jako vedoucí muž bodovací soutěže (tu tedy vyhrál Samuel Sánchez) poté Boonen odstoupil v poslední etapě, aby měl více času na trénink před klasikou Milán – San Remo.
Pro celkové umístění byla rozhodující třetí etapa, kde na peloton čekala 18 km před cílem těžká vrchařská prémie. Na ní udeřili Landis s Villou, získali více než minutový náskok a vítězství v etapě přenechal Landis bez boje Villovi. Sám se však ujal vedení a za vydatné pomoci týmu jej bez obtíží uhájil až do cíle v Nice. Pro Landise to bylo první vítězství na takto cenněném etapovém závodě i důkazem toho, že systematická příprava na vrchol sezóny jde správným směrem – Landis měl být lídrem Phonaku pro Tour de France.
Zbylé tři etapy nabídly náročnější profil a to ze hry o prvenství vyřadilo sprintery. V takovém případě nemá žádný z týmů zájem na tom, aby se rozhodovalo v hromadném dojezdu, což otvírá možnosti pro úspěšný únik těch, kteří zároveň nepředstavují nebezpečí pro lídra celého závodu. Proto se v páté etapě radoval Joaquin Rodriguez (Caisse d'Epargne-Illes Balears), v šesté se dočkal slávy Kašečkin (Liberty-Seguros) a v poslední sedmé byl ve spurtu pětičlenné skupinky nejrychlejší Markus Zberg (Gerolsteiner). Hodně vidět byli samozřejmě Francouzi, kteří na vítězství v tomto závodě čekají již od roku 2002, kdy byl v cíli etapy v Saint Etienne nejrychlejší legendární Jalabert. Jenže výsledkem francouzských snah bylo jen druhé místo Chavanela v šesté etapě a celkově byl nejlepší 12. Casar, který na vítěze ztratil přes tři minuty. Francouzská cyklistika po odchodu Virenqua a Jalaberta nemá nikoho, kdy by se mohl rovnat absolutní špičce.
Klasifikace
[editovat | editovat zdroj]- Floyd Landis (USA) Phonak Hearing Systems 31.54.41
- Patxi Xabier Vila Errandonea (Špa) Lampre-Fondital 0.09
- Antonio Colom (Špa) Caisse d'Epargne-Illes Balears 1.05
- Samuel Sánchez (Špa) Euskaltel-Euskadi 1.13
- Frank Schleck (Luc) Team CSC 1.22
- José Azevedo (Por) Discovery Channel Pro Cycling Team 1.35
- Erik Dekker (Niz) Rabobank 1.38
- Pietro Caucchioli (Ita) Credit Agricole 1.39
- José Luis Rubiera (Špa) Discovery Channel Pro Cycling Team 1.40
- Christopher Horner (USA) Davitamon-Lotto 1.43