Přerušení kabelu Estlink 2
Incident Estlink 2 bylo přerušení podmořského kabelu pro vedení elektrické energie mezi Finskem a Estonskem Estlink 2. Porucha se stala ve středu 25. prosince 2024 ve 12:26 středoevropského času. Přeshraniční kapacita Estonska a Finska byla omezena z 1016 MW na 358 MW, což je kapacita druhého energetického kabelu Estlink 1. Dle provozovatele finské přenosové soustavy Fingrid může oprava trvat do srpna 2025. Navíc se ukázalo, že poškozeny byly ještě čtyři podmořské telekomunikační kabely (tři spojující Finsko s Estonskem a jeden Finsko s Německem).[1] Finské úřady incident vyšetřují jako sabotáž. V souvislosti s incidentem byl zadržen a obsazen ropný tanker Eagle S, považovaný za součást ruské stínové flotily. Incident s kabelem Estlink 2 je posledním z řady podobných událostí v tomto strategicky důležitém regionu v době, kdy napětí s Ruskem v důsledku jeho války na Ukrajině roste.[2]
Vyšetřování
[editovat | editovat zdroj]
Energetický podmořský kabel Estlink 2 (výkon 658 MW) byl poškozen 25. prosince 2024 ve 12:26 SEČ. Finská policie případ vyšetřuje jako sabotáž. V reakci na to hlídková loď Finské pohraniční stráže Turva zadržela ropný tanker typu Panamax Eagle S, který 23. prosince 2024 v ruském přístavu Usť-Luga načerpal náklad 35 000 tun bezolovnatého benzínu a oblastí proplouval v době poruchy. Tanker je registrován na Cookových ostrovech a vlastněn společností Caravella LLCFZ ze Spojených arabských emirátů. Členové jeho posádky jsou z Gruzie a Indie. Dle britského magazínu Lloyd's List má plavidlo skrytou identitu a ve skutečnosti patří do ruské stínové flotily, která má za úkol vyvážet ropné produkty i přes západní sankce. Eagle S zakotvil poblíž ostrova Porkkala. Byla nad ním vyhlášena bezletová zóna.[3]
Ve čtvrtek 26. prosince 2024 byl Eagle S obsazen finskou policií a pohraniční stráží. Přístup na palubu zajistila finská pohraniční stráž a vrtulníky obranných sil. Tanker byl přesunut do finských teritoriálních vod. Finské orgány zahájily trestní vyšetřování. Vyšetřovatelé se domnívají, že loď Eagle S mohla způsobit škody tím, že táhla kotvu po mořském dně. Fotografie plavidla ukázaly, že mu jedna z kotev zcela chybí.[2]
Dle magazínu Lloyd’s List měla být Eagle S vybavena špičkovým zařízením na odposlech letadel a lodí patřících zemím Severoatlantické aliance. Toto vybavení jí fakticky umožňovalo stát se špionážní lodí. Odposlouchávací a nahrávací zařízení bylo dle magazínu na palubu přivezeno při zastávkách v Turecku a Rusku. Společně s notebooky s ruskými a tureckými klávesnicemi. Během nedávné plavby mělo plavidlo dokonce shodit nespecifikované senzory v Lamašském průlivu.[2][4]
Finsko oficiálně požádalo Švédsko o pomoc při probíhajícím vyšetřování incidentu. Švédské námořnictvo vyslalo záchrannou loď ponorek Belos (A214), aby pomohlo při získání podrobného přehledu poškození infrastruktury ve Finském zálivu. Do vyšetřování se zapojilo i finské námořnictvo, které nasadilo minolovku Vahterpää, pomocnou loď pro likvidaci znečištění Hylkee a potápěče. Zjištěno bylo, že kotva tankeru Eagle S na mořském dně zanechala kiometry dlouhou stopu. Dne 7. ledna 2024 záchranná loď Belos ze dna vyzvedla utrženou kotvu tankeru Eagle S. Kotvu převzaly finské úřady.[5]
Reakce
[editovat | editovat zdroj]V souvislosti s incidentem proběhla mimořádná zasedání vlád Estonska a Finska.[6]
Estonsko požádalo NATO o pomoc při ochraně podmořského elektrického kabelu Estlink 1. Dne 27. prosince 2024 generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že NATO posílí svou přítomnost v Baltském moři.[2]
V reakci na incident Estonské námořnictvo 27. prosince 2024 zahájilo námořní operaci na ochranu podmořského kabelu Estlink 1 a další infrastruktury v Baltském moři. Do oblasti vyslalo hlídkový člun Raju (P6732).[7]
Dne 27. prosince 2024 vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová informovala o přípravě sankcí Evropské unie proti plavidlům stínové flotily. „Opakované poškození infrastruktury v Baltském moři signalizuje systémovou hrozbu, nikoliv pouhou nehodu,“ uvedl estonský prezident Alar Karis.[8]
Dne 16. prosince se v Tallinnu sešli představitelé Spojeným královstvím vedeného společenství Spojené expediční síly (Joint Expeditionary Force) z Finska, Švédska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Německa, Dánska, Norska, Islandu, Nizozemska a Spojeného království, aby projednali opatření, která mají být přijata proti ruské stínové flotile. Ve společném prohlášení skupina uvedla, že podnikne další kroky proti ruské stínové flotile s cílem narušit její fungování, zabránit nezákonným operacím a zvýšit náklady Ruska na obcházení západních sankcí. Dosáhnout toho chce inspekcemi plavidel stínové flotily a ověřováním, zda dodržují pojistné a ekologické normy.[5]
V lednu 2025 Spojené expediční síly v rámci operace Nordic Warden aktivovaly systém využívající umělou inteligenci, sloužící k monitoringu potenciálních hrozeb pro podmořskou infrastrukturu a plavidel ruské stínové flotily. Systém má v reálném čase sledovat pohyb podezřelých plavidel a varovat partnerské země či spojence, pokud se budou blížit k zájmovým oblastem. Systém Nordic Warden byl poprvé vyzkoušen v létě 2024.[9]
Dne 14. ledna 2025 generální tajemník NATO Mark Rutte informoval o spuštění nové alianční operace Baltská stráž (Baltic Sentry), mající za cíl posílení ochrany kritické podmořské infrastruktury (např. podmořské kabely) v Baltském moři. Stalo se tak v návaznosti na summit NATO v Helsinkách, zaměřený na téma bezpečnosti Baltského moře.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Sabotáž podmořských kabelů mezi Estonskem a Finskem: Podezřelý tanker z ruské stínové flotily byl plný špionážního vybavení [online]. Armádní noviny, rev. 2024-12-30 [cit. 2025-01-07]. Dostupné online.
- ↑ a b c d ALTMAN, Howard. Russian-Linked Oil Tanker Suspected Of Sabotage Was Brimming With Spy Equipment: Report [online]. The War Zone, 2024-12-27 [cit. 2024-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KH. Finové zadrželi loď z ruské stínové flotily. Poškození kabelu šetří jako sabotáž [online]. iDnes.cz, 2024-12-26 [cit. 2024-12-26]. Dostupné online.
- ↑ Russia-linked cable-cutting tanker seized by Finland ‘was loaded with spying equipment’ [online]. Lloyd’s List, 2024-12-27 [cit. 2024-12-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Swedish Navy Helps Finland Investigate Latest Seabed Warfare Incident [online]. Navalnews.com, 2025-01-07 [cit. 2025-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Finland boards oil tanker suspected of causing internet, power cable outages [online]. CNN, 2024-12-26 [cit. 2024-12-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Estonské námořnictvo začalo chránit podmořský kabel EstLink 1. Případů možných sabotáží přibylo [online]. iRozhlas.cz, 2024-12-27 [cit. 2024-12-28]. Dostupné online.
- ↑ EU preparing sanctions on Russia's 'shadow fleet' after Baltic Sea cable damaged [online]. Euro News, 2024-12-27 [cit. 2024-12-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ British-led force to use AI in tracking Russia’s shadow fleet [online]. Defensenews.com, 2025-01-07 [cit. 2025-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Fregaty, letadla i drony. NATO spustilo akci Baltic Sentry, má ochránit kabely před Ruskem [online]. Eurozpravy.cz, rev. 2025-01-14 [cit. 2025-01-16]. Dostupné online.